Zmrzlý svět

Od CORRAL v kategorii Inspiromat | 1.2.2022

Kdy jindy než teď v zimě obdivovat jiskrnou krásu ledu? Ale nejen jeho. Vždyť to, co se tváří jako led, může být ve skutečnosti zrozeno z žáru ohně!

Led

Led je šesterečný minerál, má své specifické místo mezi ostatními minerály, i když se většinou v mineralogických systémech neuvádí. Při běžném atmosférickém tlaku tekutá voda tuhne v led při teplotě 0 °C. Jestliže jsou ale ve vodě rozpuštěny další látky, např. kamenná sůl, může voda zůstat tekutá i při teplotách pod bodem mrazu.

Jako teorie to zní nezajímavě, ale když se procházíte zimní krajinou, i obyčejný potůček či říčka, dokonce i stékající voda, vykouzlí úžasné scenérie. Každá větvička nebo stéblo trávy u břehu či v proudu, malé splavy, kameny uprostřed peřejí, to vše vás nutí tajit dech. Je to jako když někdo mávnutím proutku vše začaruje ledovým příkrovem. Můžeme jen obdivovat, co vznikne prostým spojením vody a mrazivé teploty.

Foto CORRAL

Čeňkova pila, foto CORRAL

Ledopády

Stejně dechberoucí, v tomto případě svojí majestátností, můžou být i ledopády. Ohromné srostlice rampouchů vábí turisty každou zimu.

Tony L, Banning State Park, Sandstone, USA, Unsplash.com

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky. Labský vodopád nedaleko Labské boudy je jedním z několika ležících v Labském dole. Je vysoký 45 m a dalších zhruba 200 m spadá po kamenech na dno dolu. Voda tu padá z náhorní pláně do úzké a hluboké Labské rokle, která je pokračováním Labského dolu, jenž vymodeloval ledovec.

Při celoročně dostatečném průtoku vyniká vodopád mimořádnou výškou, která dosahuje 30 metrů. Vodopád zpřístupňuje zábradlím opatřená vyhlídka nad jeho horní hranou, ze které je vidět několik pěkných kaskád. V zimě, když voda vlivem mrazu změní své skupenství, vznikne v Labské rokli mohutný ledopád, který spadá na dno v podobě obřích boulí, je však velmi často zmrzlý jen na povrchu.

Další, v Krkonoších jeden z nejznámějších, je Mumlavský vodopád. Po většinu roku voda padá bystře z desetimetrové výšky dolů, ale jakmile přijde zima, mráz promění vodu v led a vykouzlí tak mohutný ledopád.

Mumlavský vodopád, zdroj fotografie: Blog.cizrna.info

Mumlavský vodopád, autor: PatrikPaprika, Commons.wikimedia.org

V zákoutích Českého Švýcarska objevíte Brtnické ledopády. Ty už za první republiky jezdili na saních obdivovat bohatí Němci. Tyto ledopády nevznikají tradičně ze zmrzlých vodopádů, ale tvoří je voda z tajícího sněhu. Ledopády nemusí narůst každý rok, důležitá je totiž souhra mrazu a tání sněhu. Mráz nesmí přijít najednou, ale postupně, aby vždy část sněhu stihla odtát a zásobit ledopád vodou. Když voda stéká ze skal, splavuje zeminu, železité a křemičité písky a tím ledopády nádherně zbarvuje od žlutých tónů přes zelenou do hnědé a dokonce i černé barvy.

Nedaleko odtud, v Kyjovském údolí, se nachází Jeskyně víl. Spíš než o jeskyni se jedná o mohutný skalní převis. K vidění jsou zde až stovky drobných rampouchů, které vytváří voda stékající z pískovcové skály. Ledové krápníky vyrůstají ze stropu, ale i ze země a připomínají zástupy maličkých kouzelných víl.

Pajaanch, fotografie Ledopády

Nízký Jeseník je ideálním místem hlavně pro nenáročné tuláky, kteří ocení klid a krásnou přírodu. V zimním období se můžete vypravit k proslulé Petrově skále, známé svou každoroční ledovou výzdobou. Petrova skála vznikla po těžbě galenitu, jedná se o prostornou jeskyni s rozměry 10 x 11 m a výškou 5 m.

Petrova skála, autor fotografie: Alena Zemanová, Krajina břidlice

V jeskyni se za příznivých podmínek tvoří ledové sloupy nejrůznějších tvarů. Stalagmity, stalaktity i stalagnáty vznikají táním sněhu nad slují a prosakováním vody prasklinami v břidlici a vytvářejí v opuštěné štole, která tu zůstala jako připomínka těžby břidlice, doslova ledové království. V něm nechybějí ani ledové záclony a jiné útvary vytvořené zmrzlou vodou. A pozadu nezůstává ani strop jeskyně s ornamenty, které vytvořila bohatá námraza. Vypravit se za vší tou krásou můžete neznačenou lesní cestou od Spálova, jde o vycházku dlouhou zhruba dva kilometry.

Petrova skála, autor fotografie: Alena Zemanová, Krajina břidlice

Úžasné několikametrové oranžové ledopády můžete objevit v Javorníkách. Přírodní rezervace Pulčínské skály – Hradisko se rozkládá v jihozápadní části pohoří Javorníky na pomezí Moravy a Slovenska. Od ledna do března, když se střídají mrazy s oblevami, se ve skalních puklinách a na převisech, v místě zvaném Propadlý hrad, vytvářejí mohutné ledopády a rampouchy, které mohou dosahovat až čtyř metrů.

Pulčinské ledopády, pořízeno 2012, autor fotografie: Roman Novotný, zdroj: Fotoarchiv.geology.cz

Ještě donedávna se místní lidé i geologové domnívali, že oranžové tóny způsobuje voda prostupující puklinami v pískovcích, která s sebou nese mikroskopické částečky sloučenin železa. Tuto teorii vědci v roce 2008 vyvrátili, zjistili totiž, že zbarvení způsobuje mikroskopická sněžná řasa žijící ve sněhu a ledu. Díky řasám se vytváří zvláštní zbarvení ledu krvavě červených, oranžových, žlutých nebo zelených tónů.

Pulčínské ledopády se obvykle začínají vytvářet počátkem nového roku, během několika týdnů svůj objem mnohonásobně zvětší a na přelomu února a března dosahují největších rozměrů.

Ledopád podél svahu u řeky Vydry, foto CORRAL

Ledolezení

Ledopády jsou ale vyhledávány i horolezci, které přitahuje jejich krása a výzva, kterou představují. Nejznámější lezecký objekt tohoto druhu je u nás ledopád Labského dolu v Krkonoších. Lezeckou oblast tvoří skála cca 20 m vysoká nacházející se v Labském dole mimo cestu na pravém břehu řeky Labe. Tu pokrývá ledopád o mocnosti několika cm až desítek cm.

V Jizerských horách si vyznavači lezení po ledu oblíbili skalní útvary pokryté ledem v údolí Velkého Štolpichu. Mají kaskádovou podobu, největší dorostou na výšku až 20 metrů. Každou zimu mají trochu jinou podobu.

Pxhere.com

Křišťálové sklo

Ledová krása se ale může zrodit i z žáru ohně ... tavením sklářského písku vzniká sklo. Nejvíce podobné ledu je to křišťálové.

V nejčistší podobě zvané též křišťál je křišťálové sklo používané pro své světelně-odrazivé vlastnosti (vysoký index lomu světla) především k dekorativním účelům. Označení pochází od přírodního křišťálu. Tradičně jde o olovnaté sklo neboli olovnatý křišťál, který obsahuje zpravidla 18-35 % oxidu olovnatého, tím jsou nahrazeny vápenaté složky běžného skla.

Cottonbro, Pexels.com

Oxid olovnatý sklu dodává větší hustotu, menší tepelnou vodivost, vyšší index lomu (vyšší lesk), větší odolnost a houževnatost. Je ovšem náročnější na zpracování a kladou se tak větší nároky na umění skláře. Spolu s tím stoupá také hodnota a cena křišťálového skla.

Mezi přední evropské producenty olovnatého křišťálového skla patří například manufaktura Baccarat, sídlící od roku 1764 ve francouzském stejnojmenném městě.

Někteří skláři olovo nepoužívají, jako například přední česká sklářská manufaktura Moser z Karlových Varů. Její výrobky a výrobky dalších skláren, které olovo nepřidávají, jsou lépe opracovatelné, brusičsky dekorovatelné a snadno leštitelné v chemikáliích. Navíc jsou i ekologičtější.

Kolekce Arctic - krása ledového drahokamu, Moser.com

Největšími výrobci křišťálu u nás jsou Crystalex, Crystal Bohemia, výše uvedený Moser, Rückl Crystal a samozřejmě i výrobou korálků známá Preciosa.

Pavel Danilyuk, Pexels.com

Křišťál

Samostatnou kategorií čiré ledové krásy je křišťál. Bezbarvá odrůda křemene vzniká jako většina křemičitanů vykrystalizováním z magmatu.

Křišťál je hojně využívaným kamenem ve šperkařství, v laserové technice a radiotechnice, pro výrobu optických přístrojů a ve sklářském průmyslu. Oblíbený je jako sbírkový kámen.

EKATERINA BOLOVTSOVA, Pexels.com

Již v neolitu lidé používali ostré úlomky křišťálu jako hroty šípů a kopí.

Antičtí badatelé považovali křišťál za zkamenělý led. Mezi ně patřil také Plinius starší, který popsal křišťál ve své encyklopedii o přírodě. Z této domněnky bylo odvozeno slovo křišťál z řeckého výrazu Krustallos – led.

Podle antických legend bohové pili víno pouze z křišťálových pohárů. Proto byly v antickém Římě považovány křišťálové džbány a číše za luxusní předměty.

Jene Yeo, Unsplash.com

Také technika řezání a broušení křišťálu byla velmi drahá, protože různé vnitřní poruchy v krystalické mřížce způsobují vnitřní pnutí a křišťálová nádoba během práce často praskla. Proto se křišťálovými nádobami reprezentovaly nejbohatší vrstvy společnosti a dvůr panovníka. Traduje se, že římský císař Nero začal ztrácet moc poté, co v záchvatu hněvu rozbil svou sbírku křišťálových číší.

Alina Vilchenko, Pexels.com

Dalším důvodem obliby křišťálových konvic, džbánů a pohárů byla dobrá tepelná izolace, voda vydržela dlouho chladná. Křišťálové nádoby začali již kolem roku 1000 řezat arabští glyptici v Egyptě a v Sýrii.

Křišťálový džbán, islámská práce, Egypt kolem r. 1000-1050, Adam Morgan, Commons.wikimedia.org

Ve Francii a v Benátkách řezáči křišťálových nádob pracovali od 14. století, jeden džbán ve stříbrné montáži používal také císař Karel IV. a daroval jej jako relikviář do Svatovítského pokladu.

Pro císaře Rudolfa II. pracovali milánští řezáči křišťálových nádob z rodin Miseroniů, Saracchiů a glyptik Kašpar Lehmann, který vytvářel reliéfy na křišťálových tabulkách.

Kašpar Lehmann: Andělská kapela na křišťálové tabulce, kolem 1586-1590, Foto User:FA2010, Commons.wikimedia.org

Čirý a průhledný křišťál byl od dávných dob považován za symbol rovnováhy a čistoty, používal se na talismany nebo se vsazoval do šperků.

Křišťálové předměty se cenily velmi vysoko také v Rusku. Ve zbrojnici Moskevského kremlu je uložen křišťálový samovar vybroušený z jediného kusu křišťálu, který patřil Petru I.

Křišťálové koule byly v různých zemích nezbytnou součástí říšských insignií. Takové koule byly součástí žezla skotských králů nebo byly používány samostatně jako jablko (například říšské jablko ruských carů).

Who´s Denilo?, Unsplash.com

Výzdoba z ledu

V mrazech si můžete třeba na okenní parapet či schody ke vchodovým dveřím vyrobit ledové svícny ... do vhodné nádoby nalijte vodu, přidejte jeřabiny, šípky, větvičky nebo další doplňky podle vaší fantazie, zalijte vodou a dejte zmrznout. Při částečném zamrznutí můžete do horní části rovnou vložit čajovou svíčku.

Evie S., Unsplash.com

Stejně půvabné budou ale i ledové odlitky bez svíčky. Jakoukoliv formu, například tu na bábovku, naplňte květy, přírodninami ... hotový výrobek postavte kamkoliv, kde bude těšit váš zrak.

Pokud netrváte na čiré čistotě ledu, můžete si vyrobit bílé i barevné ledové koule.

Brrrr, zima