Ač letošní léto momentálně vypadá ne zrovna slavně, co se počasí týká, přece jen se na nás nějaké horké dny jistě chystají. Při nich vám ledové osvěžení přijde určitě vhod, co tedy třeba formou zmrzliny? Já se ponořila do zmrzlinového světa a zjistila, že o této ledové pochoutce se toho dá napsat neskutečně moc, od věcí známých až po ty, které nikdo z vás jistě ani netušil. Nehledě na variace všech možných i nemožných příchutí...
Zdroj fotografie: Marek bąk, Unsplash.com
Kdy a jak vlastně zmrzlina vznikla?
Na prvního předchůdce zmrzliny vůbec přišli Peršané zhruba kolem roku 400 př. n. l. Sestávala se z misky sněhu přelitého hroznovou šťávou nebo ochuceného šafránem a měli ve zvyku jej mlsat hlavně ve velkých vedrech. Ostatně této zálibě holdoval i římský císař Nero (37-68), který si nechal otroky nosit led z hor a chuť mu dodával ovocnými šťávami a medem.
Inovátory, kteří k výrobě zmrzliny začali jako hlavní ingredienci používat mléko, byli ovšem Arabové a nesladili ji ovocem, ale přímo cukrem. V 10. století už byla zmrzlina tohoto typu rozšířena v mnoha velkých arabských městech, včetně Damašku a Bagdádu. V té době do ní už přidávali jogurt, ovoce, ořechy nebo dokonce růžovou vodu.
Itálie vděčí za zmrzlinu mořeplavci Marco Polovi, který ji ze svých výprav přivezl ve 13. století. Odtud se však do zbytku Evropy začala dostávat až o 300 let později, díky sňatku Kateřiny Medicejské a vévody orleánského – budoucího krále Francie. Kateřina trvala na tom, že si do Francie vezme svého kuchaře, který znal recept na ledový ovocný sorbet, a záliba v této pochoutce se tak brzy rozšířila na zmlsaný francouzský dvůr a dále do zbytku Evropy.
V roce 1686 otevřel Francesco Procopio dei Coltelli, italský kuchař krále Ludvíka XV., v Paříži první francouzskou kavárnu (Café Procope), kde nabízel též zmrzlinu a sorbet. Podle neověřených zkazek sem na ně postupně chodili Voltaire, Napoleon a Benjamin Franklin. V 18. století se zmrzlina začala prodávat i na pařížských ulicích a nastala móda zmrzlinových salónů (Café le Glacier, Eissalon, Eiscafé). Vyhlášená pařížská kavárna Procope se dnes kromě domácích zmrzlých dezertů zaměřuje i na mořská jídla. Zkrátka to nejlepší z Francie.
Zdroj fotografie: Tamas Pap, Unsplash.com
První tištěný recept na zmrzlinu pochází z Anglie a objevil se v roce 1718 v kuchařské knize Mary Ealesové. A aby Francouzi nezůstali pozadu, vydali o 50 let později kuchařku plnou receptů pouze na zmrzlinu a ledové tříště, pod názvem L’Art de Bien Faire.
V Anglii se zmrzlina stala populární v polovině 18. století, a to zásluhou italských a francouzských kuchařů, kteří se začali usazovat nejprve v Londýně. Viktoriánská Anglie si tak na zmrzlině a sorbetech s příchutí bezového květu, ananasu, meruněk, růžové vody či pistácií pochutnávala při odpoledních čajích a soaré.
Skutečná revoluce ve výrobě zmrzliny ale nastala až s objevem prvního způsobu mrazení této oblíbené pochoutky. Fungovalo na principu nádoby naplněné ledem a solí, do kterého se vložila kovová mísa se směsí na zmrzlinu. Díky kombinaci ledu a soli směs v míse mrzla a vznikala lahodná zmrzlina. Bylo ji ovšem potřeba často míchat, aby nezatuhla, a také seškrabávat namrzlé vrstvy ze stěn.
Zdroj fotografie: Micheile Henderson, Unsplash.com
Zdroj fotografie: Ali Tarhini, Unsplash.com
První zmrzlinový přístroj byl patentován až v roce 1843 a vynalezla ho Američanka Nancy Johnson (1795 - 1890).
Kolonisté přivezli recept na zmrzlinu také do Ameriky, kde byl vynalezen první mrazák k jejímu uchování. V 19. století se začínají objevovat nejrůznější techniky výroby a blízko londýnského Charring Cross vznikl první stánek s kopečkovou zmrzlinou. Opravdu velkého vývoje ve výrobě a boomu popularity se však zmrzlina dočkala až ve 20. století.
Za zakladatele první továrny na zmrzlinu (otevřena 15. června 1851) je považován Jakob Fussel (1819 - 1912), mlékař z Baltimoru. Nedostatek poptávky se rozhodl oživit právě výrobou zmrzliny.
Zdroj fotografie: Ali Tarhini, Unsplash.com
Spor o kornouty
Pravděpodobně v roce 1904 spatřil na Světové výstavě v St. Louis světlo světa první zmrzlinový kornout. Byl to ve své době skutečně revoluční vynález, protože na přelomu 19. a 20. století ještě nebylo příliš běžné, že by si člověk vzal do ruky něco poživatelného a na ulici to za chůze spořádal. Dodnes se přesně neví, kdo vymyslel poživatelnou nádobku na zmrzlinu, protože o autorství se ucházelo hned několik lidí. Přímo na Světové výstavě se zmrzlinář Charles E. Menches chlubil tím, že oplatkový zmrzlinový kornout je jeho vynález. Po ruce měl i legendu: došly mu skleněné misky, a tak si od sousedního cukráře půjčil vafle, stočil je do kornoutu a naplnil zmrzlinou. Autorství se ovšem domáhal i zmíněný cukrář a bývalý námořník Ernest A. Hamwi, který tvrdil, že udělat pro Menchese poživatelný kornout byl jeho nápad. Použil na něj těsto, z něhož se v jeho rodné Sýrii dělají sladké smažené kuličky známé pod názvem zalabia.
Ale tím to nekončilo. Na téže výstavě se k autorství vaflových kornoutů hlásil i libanonský imigrant Abe Doumar a nejméně pět dalších zmrzlinářů a cukrářů. Podle všeho některý z nich přišel jednoho dne s tímto nápadem a všichni ostatní jej ihned začali napodobovat.
Ve skutečnosti se ale první zmínka o něčem na způsob kornoutu, v němž by se podávala zmrzlina, objevuje už v kuchařce Mrs. A. B. Marshall's Book of Cookery z roku 1888. Předpokládá se, že první oplatkové zmrzlinové kornouty použil ve Spojených státech v roce 1896 italský imigrant Italo Marchiony. V prosinci 1903 na ně získal patent, byť nejde v pravém slova smyslu o kornouty, ale o poživatelné misky na zmrzlinu. A právě to bylo rozhodující, když se později u soudu neúspěšně domáhal svých práv poté, co se kornouty rozšířily a staly se populární.
Zdroj fotografie: Michelleraponi, Pixabay.com
A jak to bylo dál?
O něco později, v roce 1921, byla vyrobena první zmrzlina na dřevěné špachtli. Odtud už nebylo daleko k prodeji zmraženého krému v takové podobě, jakou známe dnes.
Základními proprietami pro výrobu zmrzliny jsou mléko, smetana, máslo, vejce, cukr a ovoce. Čerstvé suroviny však v posledních letech vytlačují práškové směsi a pasty, do kterých se přidávají pevné složky (oříšky, kusy ovoce, čokoláda). Zmrzlinová směs se poté vloží do speciálního přístroje, který její vrchní část rychle zmrazí, aby nedocházelo ke krystalizaci vody. Rozlišuje se tzv. „hard ice“ a „soft ice“ zmrzlina. První jmenovaná je vyráběná ve velkém mrazírenskými firmami, druhou známe z malých cukráren.
Naštěstí však také vzniká mnoho malých výroben, které si vyrábí svoji zmrzlinu poctivě a ne z prášku.
Zdroj fotografie: Micheile Henderson, Unsplash.com
Nejlepší je domácí!
Co se dříve zdálo jako dětský sen, se postupem času změnilo v realitu. Skutečně lahodnou zmrzlinu z domácích surovin si můžeme vyrobit už v každé kuchyni.
Můžete investovat do zmrzlinového přístroje nebo se spolehnout na méně nákladnou výrobu s pomocí mrazničky. Tak či tak si můžete být jisti, že vám z rukou vzejde stoprocentní lahůdka bez zbytečných konzervantů.
Zdroj fotografie: Kerdkanno, Pixabay.com
Zmrzliny si můžeme rozdělit na několik druhů
Podle konzistence:
Sorbet – zmrzlina na bázi ochucené vody (ledová tříšť), oblíbené jsou nejenom ovocné sorbety (obsahují alespoň 25 % ovocné složky), ale také neobvyklé příchutě šampaňského nebo bílého vína.
Parfait – ve francouzštině toto slovo znamená „perfektní“, jedná se o zmrzlý sirup vytvořený z cukru, vajec a smetany, přidávat se může ovocná dřeň, nasekané oříšky nebo čokoláda.
Granita – ledová tříšť původem z Itálie, klasickou příchutí je citrusové ovoce, káva, máta či mandle.
Gelato – variace italské smetanové zmrzliny, obsahuje méně tuku než její kolegyně.
Ovocná zmrzlina – vyrábí se z vody a ovocné složky (minimálně 10 %), neobsahuje tuk a měla by mít barvu typickou pro dané druhy ovoce.
Zdroj fotografie: Prachi Palwe, Unsplash.com
Podle formy servírování:
Kopečková zmrzlina, což je asi nejvíc tradiční způsob servírování zmrzliny, kopečky se tvoří naběračkou na zmrzlinu.
Točená zmrzlina - obsahuje víc vzduchu než kopečková či špachtlovaná zmrzlina a působí tak víc nadýchaně a lépe se rozplývá na jazyku.
Špachtlovaná zmrzlina - variace na kopečkovou zmrzlinu, jen místo klasickou naběračkou na zmrzlinu se zmrzlina nabírá špachtlí.
Kuličková zmrzlina - spousta drobounkých zmrzlinových perliček servírovaná v kelímku či mističce, tato metoda je známá teprve z nedávné minulosti a vyrábí se z přírodních přísad pomocí zvláštního kryogenního postupu, který vyvinula NASA.
Rolovaná zmrzlina - další ze zmrzlinových nováčků. Tekutá zmrzlina se nalije na zmrzlou kovovou desku, následně ztuhne a připomíná palačinku. Prodejce ji následně přímo před vámi seškrábne a nachystá s polevou či posypkou, které si sami vyberete.
Zdroj fotografie: Heather Barnes, Unsplash.com
Netradiční příchutě
Zmrzlina je rozhodně jedním z nejlepších způsobů, jak se v létě zchladit. Všichni rozhodně znáte příchutě jako vanilková, čokoládová, jahodová nebo pistáciová. Existují ale zmrzliny netradičních příchutí, které by si asi jen tak někdo nedal:
Pálivý kozí sýr s dýní - začněme trochu z lepší stránky. Tato příchuť sice zní nepřitažlivě, ale věřte, že pokud byste si měli vybrat nějakou pochoutku z tohoto seznamu, byla by to pravděpodobně tato. Zmrzlina prý opravdu chutná jako smíchaný kozí sýr s dýní, ale není výrazně pálivá.
Zmrzlina s příchutí uhlí - v roce 2017 se celým světem doslova raketovou rychlostí prohnal trend aktivního uhlí. Používalo se na všechno možné od bělení zubů, přes pleťové masky až po barvení nejrůznějších pokrmů. Zmrzlinu tato vlna zasáhla také a najednou byl hitem téměř každé zmrzlinárny nezaměnitelný černý kopeček. Nejlépe i v černém kornoutu. Tato fotogenická pochoutka, často přezdívaná goth zmrzlina, byla nejčastěji vanilková nebo citronová, protože světlý základ se snáze barví. Jedná se totiž o normální zmrzlinu, která je aktivním uhlím pouze obarvena.
Zdroj fotografie: Kelsey Curtis, Unsplash.com
Cikádová zmrzlina - zmrzlina s příchutí a kousky cikád se prodává především v přímořských oblastech. Zde se také cikády vyskytují v nejhojnějším počtu. Přestože jsou tito tvorové dosti otravní, především pokud se snažíte usnout, asi byste jim nepřáli skončit ve zmrzlině.
Chobotnicová zmrzlina - od cikád k chobotnicím. Chobotnice je již samo o sobě pro některé dosti odpudivé zvíře. Co když je chobotnice ve zmrzlině? To už by vadit nemuselo, jelikož už není ani slizká ani živá.
Zmrzlina s příchutí bramborových chipsů - chipsy a zmrzlina jsou dvě dosti oblíbené pochutiny. Tak proč je nespojit a nevytvořit zmrzlinu s příchutí chipsů? Na rozdíl od předešlé zmrzliny nejsou v této kousky chipsů, jelikož se jedná pouze o příchuť.
Vajíčková zmrzlina - vejce asi nebudou tou pravou příchutí zmrzliny pro ty, kdo nemají rádi například vajíčkovou pomazánku. Podobně prý chutná i tato zmrzlina.
Žraločí zmrzlina - žraloci jsou dokonalí predátoři, jsou také pochoutkou především v Asii. Dělají se z nich polévky i steaky a mnoho dalších pokrmů. Někdo se ale rozhodl udělat zmrzlinu se žraločí příchutí.
Zmrzlina s příchutí koňského masa - někteří lidé berou výrobky z koňského masa jako delikatesu a jiní je považují za nepoživatelné. Přesto existuje zmrzlina s příchutí koňského masa a můžete ji koupit ve stánku specializovaném na koňské maso.
Kaktusová zmrzlina - kaktusová zmrzlina nebo spíše dřeň by nemusela být tak divnou příchutí, pokud zohledníme příchutě předešlé.
Medúzová zmrzlina - těla medúz jsou sice tvořena více jak z 90 % vodou, i tak se z nich vyrábí zmrzlina. U této zmrzliny je možnost zakoupení pouze zmrzliny s příchutí či dokonce i s kousky humra.
Zmrzlina z mateřského mléka - ano, je to doopravdy tak. Při výrobě této zmrzliny se místo mléka kravského používá mléko mateřské. I když je mateřské mléko výživnější než to kravské, u mnohých by se tato zmrzlina nestala jejich nejoblíbenější, jak si můžete přečíst o trochu níže.
Zmrzlina s příchutí Viagry - zmrzlináři jsou velice vynalézaví. Vyrobili totiž i tuto zmrzlinu, která se barvou dosti podobá té šmoulové prodávané i u nás, v České republice.
Zmrzlina s příchutí kravského jazyku - ano, existuje i takováto příchuť zmrzliny. Dá se předpokládat její větší oblíbenost mezi milovníky uzenin a masa. Je ale dosti pravděpodobné, že by si tímto nechtěli kazit chuť.
Skotům se povedlo do mražené krémové formy převést národní jídlo haggis (ovčí žaludek plněný zbytkem ovčích vnitřností, vločkami a zeleninou), ve Švédsku si rádi pochutnávají na slané lékořici, ve Francii vyrábějí zmrzlinu z foie gras nebo hořčice.
USA se může pochlubit příchutěmi jako humr či křen nebo sorbetem z rajčat a v Mexiku vás překvapí avokádo a tequila.
V Japonsku dostanete i Drákulův česnek, wasabi, sépiový inkoust nebo dokonce příchuť hadího jedu.
Na Filipínách mají jako lahůdku zmrzlinu s krokodýlími vajíčky.
V obchodě Coromoto ve Venezuele ochutnáte zmrzlinu s příchutí chilli, rajčat, kyselých okurek, cibule, žampionů ve víně, česneku, krabí pomazánky, vajíčka, špaget se sýrem, sardinek v koňaku, hovězího, ementálu a další "lahůdky".
A jen tak na okraj, věděli jste, že existují i zmrzliny pro psy? Ty lidské jim nedělají dobře, ale můžete jim ji vyrobit doma, třeba z bílého jogurtu, banánu a mandlového másla. A pak můžete doufat, že se s vámi váš psí miláček třeba rozdělí :-).
Zdroj fotografie: Hello I´m Nik, Unsplash.com
Zakázaná limitka
Velkou kontroverzi vzbudila tato kuriozita z londýnské zmrzlinárny Icecreamists na začátku roku 2011. Zakladatel zmrzlinárny Matt O’Connor se vždy zajímal o netradiční chutě a kombinace, ale nejvíce jej proslavila právě zmrzlina s názvem Baby Gaga obsahující madagarskou vanilku, citrónovou kůru a mateřské mléko. Návštěvníci si jednu porci mohli koupit za 14 liber (420 korun). Zmrzlina ovšem vyvolala obrovskou kauzu, jejímž výsledkem bylo uzavření podniku.
Matt si rychle otevřel zmrzlinárnu novou, a to The Licktators. V roce 2015 zde při příležitosti oslav narození princezny Charlotty uvedl tuto zmrzlinu znovu, tentokrát pod názvem Royal Baby Gaga. Měla zároveň poukázat na důležitost kojení.
Roku 2017 byla zmrzlina v Británii zcela zakázána a Matt měl nemalé problémy s veřejností, britskou vládou a dokonce i zpěvačkou Lady Gaga.
Zdroj fotografie: Mae Mu, Unsplash.com
Zdroj fotografie: Unsplash.com
U nás jde proti proudu například zmrzlinárna ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku. Nabízí každý den až 50 druhů domácí zmrzliny. Kromě klasických ovocných a mléčných zmrzlin nebo ovocných sorbetů si zde můžete poručit také máslovou, mrkvovou, včelku Máju, mentolovou, ale i pivní, makovou s farmářským sýrem, hořčicovou, svíčkovou, křenovou, čabajkovou nebo tu s příchutí moravského uzeného.
A odkud že ve strážském zmrzlinovém ráji čerpají nápady na novinky? „Inspirují nás i samotní návštěvníci naší zmrzlinárny. Píší mi e-maily, jsme denně v kontaktu na Facebooku. Při návštěvě zmrzlinárny vymýšlejí, co by se tak ještě dalo udělat,“ říká paní Ivana, která má pro mlsné návštěvníky připravenou knihu, do níž můžou lidé napsat své tipy na příchutě.
Když se nebudete umět rozhodnout, zkuste tu s názvem Jéžišmarjá nebo zmrzlinu pojmenovanou Já nevím.
Zmrzlinárnu jsem před pár lety navštívila, a jelikož jsem z méně odvážných, zkusila jsem mrkvovou a mateřídouškovou, které byly výborné! Ty skutečně netradiční za mě určitě ochutná někdo jiný :)
Zdroj fotografie: Kenta Kikuchi, Unsplash.com
Kuriozity ve světě
Kopečky jako tenisáky: Salón Tichy ve Vídni, Rakousko - Retropodnik ve stylu 50. let a zmrzlinářský salón v jednom – podnik Tichy najdete v uličkách vídeňského okresu č. 10 na Reumannplatz a těšit se můžete na obří kopečky velikosti tenisáku se sladce mazlavým středem a domácí posypkou dle vlastního výběru. Kromě toho najdete v Tichy i speciality jako zmrzlinové špagety nebo zmrzlinové knedlíky.
Zmrzlina, která netaje: Istanbul, Turecko - V Turecku je servírování zmrzliny tak trochu národním sportem a než vám dopadne lepkavá hmota do kornoutu, zhlédnete malé divadlo. Lepkavá hmota, říkáte si? No jistě, Turci totiž svou zmrzlinu nazývají dondurma a vyrábí ji z mléka, cukru, krupicového salepu, pryskyřice masticha a někdy též prášku z kořene orchideje horské. Pokud to se zmrzlinou myslíte vážně, dondurmu musíte ochutnat.
Zmrzlinářská akademie: Boloň, Itálie - Kam jinam za nejlepší zmrzlinou na světě, než do proslavené zmrzlinářské akademie v italské Boloni? Škola je tak populární, že nabízí kurzy ve 4 světových jazycích. Celá Boloň je díky tomu doslova prolezlá zmrzlinárnami, stačí koukat po nápisech „Gelateria“, „Cremeria“ nebo „Sorbetteria“ a dost možná vám kopeček do kornoutu nahodí titulovaný zmrzlinář.
Zdroj fotografie: Cheng Qi Huang, Unsplash.com
863 příchutí: Heladeria Coromoto v Meridě, Venezuela - Největším rájem pro milovníky zmrzlin překvapivě není některá z cukráren v Itálii nebo USA, ale ve Venezuele. Zmrzlináři z podniku Coromoto drží Guinnessův rekord v počtu servírovaných příchutí – mají jich na svém kontě těžko uvěřitelných 863. Patří mezi ně např. šunkovo-sýrová, pstruží nebo rajčatová. Ale nebojte, najdete tady i klasiky jako vanilku nebo čokoládu.
Ledové nachos: Pleased to Meet You v Perthu, Austrálie - Trendy bar Pleased to Meet You servíruje zmrzlinu s nachos, sladko-slanými kukuřičnými lupínky, hoblinkami z manga a jahodovou salsou v retro měkkém servírovacím šálku. Zní vám to bizarně? Nezapomeňte, že jste u protinožců, tady je vše tak trochu vzhůru nohama.
Koření a šafrán: Indie - Ledový dezert kulfi je skutečný světový unikát. Mražený mix koření, oříšků, pistácií, ovoce, kardamomu, růží a šafránu má chuť tak unikátní, že se nedá přirovnat vůbec k ničemu. V Indii je to populární „street food“ a taky jeden z posledních způsobů, jak se neuvařit ve vlastní šťávě. Naservírují vám ho kdekoli přímo na ulici z velkých hliněných hrnců.
Zdroj fotografie: Michelle Tsang, Unsplash.com
Zmrzlinové rekordy
Nejdražší zmrzlinové poháry
Jako všechny pokrmy, i zmrzlina má své rekordy. Ten nejdražší zmrzlinový pohár, který je dokonce uvedený v Guinnessově knize rekordů, najdeme na menu Serendipity 3 v New Yorku. Stojí neuvěřitelných 1000 dolarů (22 000 korun). Kopečky zmrzliny z Tahiti s madagaskarskou vanilkou, lanýži, kandovaným ovocem, čokoládou a dezertním kaviárem zde servírují v křišťálovém poháru. Vše je zahaleno v plátcích jedlého zlata (23 karátů) a vrchol zdobí velká cukrová květina, jak jinak než dekorovaná zlatem.
Podobnou extravaganci najdete i ve Scoopi Cafe v Dubaji pod názvem Black Diamond a návštěvník za ni zaplatí v přepočtu 20 000 korun. Obsahuje smetanovou zmrzlinu s madagaskarskou vanilkou, italské lanýže a vzácný ambróziový šafrán z Íránu. To vše vám obsluha přinese v misce od módního domu Versace a dozdobí ji jemnými plátky z jedlého zlata.
Zdroj fotografie: Micheile Henderson, Unsplash.com
Největší zmrzlinová pyramida
Tato neuvěřitelná konstrukce vznikla z 3100 kopečků zmrzliny na Havaji v roce 2000. Pyramida vážila 800 kg a byla 1,21 metrů vysoká. Pracovalo na ní celkem 80 odborníků na chuť z více než 20 zemí.
Gigantická naběračka na kopečkovou zmrzlinu
Dalším lamačem rekordů je zmrzlinář Dimitri z italského Val di Zoldo s největší zmrzlinovou lžící o délce 1,95 m, šířce 58 cm a hloubce 17 cm s plně funkčním mechanismem. Spolu s tímto rekordem překonal rekord v největším kopečku zmrzliny.
Nejvyšší zmrzlinový kornout
Nejvyšší zmrzlinový kornout měřil 2,81 m a vytvořili jej v italském Rimini Mirco Della Vecchia a Andrea Andrighetti.
Zdroj fotografie: Christiann Koepke, Unsplash.com
Nejrychleji vyrobený litr zmrzliny
Nejkratší čas na výrobu jednoho litru zmrzliny drží Andrew Ross z Velké Británie. Neuvěřitelných 10,34 sekund! Použil krém, vanilku, cukr a tekutý dusík. Takového pomocníka by ocenila každá hospodyňka při příchodu neočekávané návštěvy!
Nejtěžší zmrzlinový dort
Celosvětový rekord jako největší zmrzlinový dort si drží dechberoucí, 10,13 tun vážící dort se sušenkami z Toronta v Kanadě. Rekord padl v květnu 2011. Zmrzlinový dort byl 4,45 m dlouhý, 4,06 m široký a 1 m vysoký.
Nejdelší zmrzlina
V cukrářské továrně v anglickém Gloucesteru vznikla v roce 2007 v rámci pokusu o zápis do Guinnessovy knihy rekordů zmrzlina, kterou by do sebe celou určitě nedostal ani ten největší jedlík a milovník sladkého na světě. Měří totiž neuvěřitelných 22,75 metrů, což je výška sedmipatrového domu!
Nejpočetnější štafeta v pojídání kopečkové zmrzliny
Beskydské informační centrum Frýdek-Místek, p. o., uspořádalo VIII. Beskydské rekordy a v jejich rámci i pokus o rekord s názvem „Frýdek-Místek plný chutí!“. Zde během 9 hod snědlo kopeček zmrzliny v kornoutku, a to štafetovým způsobem, 632 návštěvníků (každý se mohl zapojit pouze jednou). Celkově bylo rozdáno 34,76 litrů zmrzliny s příchutí jahodovou, vanilkovou, čokoládovou a také pivní. Průměrný čas na snězení kopečku zmrzliny činil 51 vteřin.
Údaj byl zaregistrován do České databanky rekordů Agentury Dobrý den, spravující Muzeum rekordů a kuriozit Pelhřimov, dne 27. srpna 2016 ve Frýdku-Místku.
Zdroj fotografie: Julia Solonina, Unsplash.com
Pokud jste na zmrzlinu právě dostali nepřekonatelnou chuť, můžete zkusit Zmrzlinu bez potíží a pucků podle časopisu Apetit.
Je hotová raz dva, nemusí se v mrazáku nijak míchat, a přesto zůstane sametově hebká. A o chuti se snad ani nebudeme rozepisovat…
Suroviny:
mléko 600 g kondenzované, slazené
smetana ke šlehání 600 ml
vanilkový extrakt 1 ČL
či trochu pravé mleté vanilky
1 Kondenzované mléko, smetanu ke šlehání a vanilku šlehejte, až směs zpevní – měla by vypadat jako pěkně tuhá šlehačka.
2 Směs dejte do nádoby na mražení nebo do chlebíčkové formy, přetáhněte potravinářskou fólií a nechte zamrazit.
Pak je už jen na vás, s čím si ji dáte. Podle nás je nejlepší jen tak – chutná jako něco mezi ruskou zmrzlinou a točenou zmrzlinou od McDonald’s.
Zmrzlina bez potíží a pucků, zdroj: Apetitonline.cz
Pokud jste se ještě dostatečně neochladili, nakoukněte, jaké zmrzliny si pro vás připravili prodejci na Fleru:
Plácnem-si, kožený zápisík Denny
Khaki, buttonková brož Zmrzlinka
Kompot, pánské tričko Zmrzlina
Kateřina Churavá, vyšívaný náhrdelník Točená zmrzlina
Circus mind, náhrdelník Malinová míchaná kopečková zmrzlina
CORRAL, náušnice Dva kopečky, prosím!
Spiderema, hrnek dlouhý Zmrzlinový pohár
Cloudberry, Happy postcrossing - sweet 3
Amálčina cukrárna, Puzetkové zmrzlinky jahoda - čokoláda
by Petra Megan, Háčkovaná myška set
Maria Accessories, brož Ice cream
indian summer, šaty Jednorožci na zmrzlině
dáma, perníky Zmrzlina a trojitá
Věřím, že jste se namlsali a pokochali a teď je jen na vás, jestli si pořídíte nějaký "mrazivý" kousek z Fleru, půjdete si někam dát zmrzlinu, nebo si ji vyrobíte doma.
Přeji krásné léto! 
Titulní foto: Brooke Lark, Unsplash.com
Použité zdroje:
https://www.coopclub.cz/
https://www.frigomat.cz/
https://sever.rozhlas.cz/
https://czechmag.cz/
https://www.apetitonline.cz/
https://www.cesk.cz/
https://www.chlapark.cz/
https://www.denik.cz/
https://www.axa-assistance.cz/
https://zpravy.tiscali.cz/
https://cs.wikipedia.org/
