Nouze o zajímavou módu, která tu byla za minulého režimu, roztočila kola kreativity ve spoustě českých (přesněji československých) domácnostech. Pravidelní čtenáři našich rozhovorů vědí... :-) Nejinak tomu bylo u Ilony, která v 16 letech neváhala za látky utratit svoji první výplatu z brigády. Cesta k vlastní módní značce Top Elegant sice nevedla přímo, ale o to zajímavější je dnešní vyprávění!

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Jmenuji se Ilona, svou značku jsem založila začátkem roku 2016. Mám dospělého syna a dlouholetého přítele, kteří mi pomáhají s provozem mé dílničky a prezentací značky. Bez nich bych vůbec nezvládla být tam, kde jsem, a dělat to, co mě baví, naplňuje a ještě se tím živit. Všichni žijeme v Rožnově pod Radhoštěm. Moje srdcovka je působení na Fleru a jezdíme také prodávat a prezentovat značku na hand made markety.

Velkou inspirací již v dětství mi byla moje babička, která ovládala snad všechny ruční práce od šití k háčkování, pletení až po vyšívání. Dospívala jsem v době, kdy ještě obchodů - a zejména s módou - bylo na malém městě velmi poskrovnu, takže nezbývalo než občas něco spíchnout svépomocí. Dokonce první výplata z brigády v 16 letech padla za nákup látek.
Vždy mě fascinovaly barvy, materiály, svoboda tvoření. Nějak jsem podvědomě cítila, co mě naplňuje. Rodiče si ale nepřáli, abych se tomuto oboru věnovala profesně, takže jsem vystudovala gymnázium. K šití jsem se vrátila až o mnoho let později řízením intuice a osudu. Stále si myslím a jsem přesvědčena, že naslouchat své intuici se vyplatí.
Před lety jsem se rozhodla skončit v zaměstnání, kde už jsem najednou měla pocit, že jen přežívám.
Ve volném čase jsem si chtěla ušít pár kvalitních triček, která jsem postrádala na trhu. No a pak jsem si řekla, že když pro sebe, proč ne pro druhé. Zpočátku jsem si vůbec netroufla svou práci někde prezentovat, ale pak jsem objevila Fler. Svět tvůrců a inspirace. Obdivovala jsem všechny, kdo vystavovali své zboží, ať už šperky, keramiku, dekorace, kabelky či nábytek. No prostě svět úžasných lidiček, kteří na tom zpočátku zřejmě byli podobně jako já – měli velké nutkání tvořit.

Dodnes si pamatuji na své první prodané tričko, jaká ve mně byla pokora a vděčnost a ještě bonus – zpětná vazba od zákaznice ve formě poděkování a spokojenosti. Tohle mě utvrdilo, že jdu správným směrem. Postupně za pochodu, stylem pokus omyl jsem se prokousala k dalším druhům oblečení jako sukně, blejzry, šaty, mikiny, legíny, doplňky – čepice, čelenky, šátky. Takže teď mám plnou skříň svých vyvzorovaných kousků. :-)

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Vždy jsem ráda kreslila. V dětství jsem navštěvovala různé výtvarné kroužky, tak by se dalo předpokládat, že zvítězí kresba. Jenže dokázat něco ušít, to je pro mě mnohem hmatatelnější a praktičtější výsledek. Takže proto na celé čáře vyhrálo šití z přírodních úpletů. Občas, a to zejména na zakázku, pak nějaké kousky i pomaluji nebo ozdobím vlastními šitými aplikacemi.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspiraci vidím úplně ve všem, co mě obklopuje. Jsem jako houba. Pozoruji, nasávám v přírodě, ve svém okolí. Pak nejlepší nápady přicházejí brzy po ránu, kdy se mi předbíhají myšlenky s novými náměty. Pak s tím rychle na papír. Na papíru toho ale zůstane mnohem víc, než co potom stihnu realizovat. :-)
Na zakázku tvořím úplně nejraději. Když šiji stejný kus ve více velikostech, už se nemůžu dočkat, kdy se pustím do něčeho nového – neplánovaného. Nabízím materiály, barvy, střihy, provedení podle typu postavy a příležitosti, je to vždy společný proces se zákaznicí. Největší odměnou pak je, když se vrátí pro další a další kousky.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Nápady přicházejí nejvíce po ránu, když jsem ještě čerstvá. :-) Nejraději je realizuji ve své dílně, kde mám krásný výhled do zeleně s velkými okny. Také je pro mě důležitá hudba, kterou si pouštím podle nálady tak, aby mě dostala do tvůrčí pohody. To mám pak při tvorbě stavy, kdy mi naskakuje husí kůže, jak jsem pohlcena tím procesem.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Tento moment nastal, když jsem prodala prvních pár kusů na Fleru a uvědomila si, že se potřebuji také něčím živit. Začátky byly opravdu velmi krkolomné a občas jsem propadala panice, že to nedokážu. Pak se vždy našla další nitka, která mě navedla, jak dál.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Nejvíce mě vždy posunuly paradoxně situace, které pro mě na první pohled nebyly prospěšné. Jak se říká „co tě nezabije, to tě posílí,“ tak to přesně v mém případě funguje. Takže mi pomohly „karamboly“ :-).

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Jsem pyšná na každý výrobek, se kterým je zákaznice spokojená a mám zpětnou vazbu. Přitom často šiji na míru i pro zákaznice, které jsem nikdy neviděla. Pošlou mi svoje míry, představy, já nafotím výběr materiálů a barev a po vzájemné komunikaci se pustím do práce.
Každý kousek tvořím s velkou pokorou.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Já se raději neohlížím. Vždy s úsměvem říkám svým blízkým: „Když se ohlédneš ve svém životě 5 let zpátky, dovedl by sis tenkrát představit, že jednou budeš tam a tam a zažiješ tohle a tohle?“ Ani omylem! Jsem spíš vděčná za to, že jsem tam, kde jsem, a mohu se živit tím, co mě naplňuje a těší.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Obdivuji psaníčka, kabely a taštičky od Ben Marko, moc se mi líbí šetrný a precizní přístup od Lisse, která dává materiálům druhou šanci v podobě pytlíků, tkaniček, prostírání, polštářků. Líbí se mi ručně malované hedvábné šály od Marcela Plevová, stylové tašky od LÁSKA, náramky od Michaela2308, kožené opasky od Dílna Končiny a spousta dalších. Fler je inspirativní prostředí po všech stránkách a jsem vděčná, že mohu být součástí.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Jednoznačně se svými blízkými. S přítelem jsme na jedné vlně, takže turistika, příroda, milujeme Tatry, ale také rádi navštěvujeme koncerty, divadlo. Se synem jsme pejskaři, tak jakoukoliv volnou chvilku trávíme s našimi pejsky.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Nemám nějakou konkrétní vizi, ale rozhodně chci pokračovat v tom, co mě baví a živit se tím. Žít si svůj splněný sen.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Aby se drželi svých rozhodnutí a zároveň poslouchali intuici, aby věnovali větší pozornost tvůrčímu procesu než soustředění se na neúspěchy, aby se nevzdávali, když to někdy drhne. Každý začátek je těžký a každý má svou osobitou cestu. A cesta je cíl.