Pojďte se na chvíli ponořit do tajemných hlubin světových moří a oceánů. A pokud po přečtení článku zatoužíte vlastnit alespoň kousek mořské krásy, můžete si se mnou vyrobit náušnice představující mořské korály. A nebojte se, při jejich výrobě nebude ublíženo žádnému mořskému tvorovi :-)
I oceány mají svůj svátek. Je jím Světový den oceánů, který se slaví 8. června. Tento významný den byl navržen Kanadou už v roce 1992 na světovém summitu o životním prostředí v Riu de Janeiru.
Oslavy související s tímto svátkem mají zvýšit povědomí lidí o naléhavosti ochrany moří a oceánů a dozvědět se více informací o životě v moři a jeho prostředí. Zároveň mají lidem připomenout životadárnou roli oceánů i to, že zdroje vody na naší planetě nejsou bez omezení.
Každopádně je jistě i spousta dalších faktů, které jste o oceánech netušili:
Víte, například, kolik lidí chodilo po povrchu Měsíce? Pouhých dvanáct.
A víte, kolik lidí navštívilo nejhlubší podmořskou propast Challenger v Mariánském příkopu? Jen tři a jedním z nich byl filmový režisér a producent James Cameron.
Od hladiny oceánu je toto místo vzdáleno neuvěřitelných jedenáct kilometrů, takže hravě předčí výšku Mount Everestu, nejvyšší hory světa. Pokud bychom do propasti horu potopili, zbývaly by nám od jejího vrcholku ještě více než dva kilometry k samotné hladině.
A.J.A., plastika Podmořský svět
Nejdelší horské pásmo na světě je pod vodou. Jmenuje se Mid-Oceanic Ridge. Tento řetězec hor se rozkládá středem Atlantského oceánu směrem do Indického a Tichého oceánu. Je více než 35 000 mil dlouhý a má více vyšších vrcholků než Alpy.
CORRAL, náhrdelník Pod hladinou moře
Dodnes pořádně nevíme, co nebo kdo oceány vlastně obývá. Podle nejnovějších informací a průzkumů je součástí oceánů na 750 000 rostlinných a živočišných druhů, přičemž vědci dokázali odhalit a identifikovat ani ne třetinu z nich.
"Zpívej mi" malba na plátně 30x40cm, JKCandles
Dno Mariánského příkopu zrovna není dvakrát pohostinné. Je zde tma a zima. Možná právě proto jej obývají skutečné rarity - od žraloků, kteří mohou vážit až 200 kilogramů, přes ryby, jimž roste z hlavy poblikávající světélko, až po ďasovce, kteří se při rozmnožování „připíchnou“ do krevního oběhu partnera.
Žralok obrovský, též žralok velrybí nebo nosozubec obrovský, je největší žijící zástupce žraloků a také největší žijící obratlovec, který nepatří mezi savce. Vyskytuje se v tropických oblastech všech tří oceánů a může se dožít 80 až 130 let. Hmotnost dospělého jedince je 19 000 kg a délka 5,5 - 10 metrů.
Foto: Naushad Mohamed, Unsplash.com
Pe.tru, brož Mořský ďas
Na dně oceánů žijí i nesmrtelní tvorové. Nevyděsil vás předchozí odstavec? Pak vás jistě vyděsí informace o jistém tvorovi, který žije na dně oceánu a je jako jediný zástupce živočišné říše nesmrtelný. Jeho jméno je turritopsis dohrnii a ve své podstatě jde vlastně o druh medúzy, která je schopná převrátit svůj životní cyklus a vrátit se zpět do stádia polypu. A právě pro tuto svou schopnost je nazývána nesmrtelnou.
![500+ Jellyfish Pictures [HD] | Download Free Images on Unsplash](https://static.flercdn.net/flermag/d2/n/284/00003284_34t7dbfgpf_full.)
Jellyfish, foto Nikolay Kovalenko, Unsplash.com
V oceánu je spousta podivných zvuků.
Je těžké to vysvětlit. Některé ze zvuků způsobují oceánografům noční můry. Jeden takový zvuk byl zaznamenán v roce 1977 dvěma hydrofony ve vzdálenosti 4800 kilometrů od sebe. Ten zvuk byl podobný zvuku mořských živočichů, ale jeho objem byl tak velký, že by ho musel vydávat nějaký obří mořský živočich.
Korálový útes, Balicasag Island, zdroj: Olga Tsai, Unsplash.com
Asi 80 % veškerého života je právě v oceánech.
Přestože vědci prozkoumali pouze pět procent soudobých oceánů, směle tvrdí, že se v jejich hlubinách ukrývá na 80 % veškerého života na Zemi. Možná vás také zarazí, že život v oceánech se zcela vymyká životu na souši a ve své podstatě představuje jeden obří superorganismus.
V mořském prostředí prakticky nevzniká odpad. Veškeré látky a buňky jsou znovu využitelné. Někteří vědci dokonce tvrdí, že oceán získává dodatečné množství živin také externě. Zajímavé také je, že rostliny v oceánu produkují více než 70 % kyslíku, který my sami dýcháme.
V oceánech žijí mikroskopické příšery zvané tardigrades neboli želvušky.
Poprvé byly popsány v roce 1773. Želvušky jsou považovány za nejodolnějšího tvora planety Země. V nepříznivých podmínkách upadají do stavu, který se nazývá anabióza, ve kterém jsou nesmírně odolné vůči vnějším vlivům. Vydrží v něm sucho, osmihodinové ponoření do kapalného helia, var, škodlivé záření i anaerobní podmínky. Proto se vyskytují jak na ledovcích, v oceánech, tak na pouštích celého světa. Snesou též vakuum a tlak 6x vyšší, než je na nejhlubším dně oceánu - až 75 000 atmosfér. Vědci dokonce želvušky poslali na 10 dnů do vesmíru, kde s přehledem přežily a vrátily se ve stejném stavu.
Vzhledem k četným vesmírným misím jsme v průběhu let zjistili mnoho o rudé planetě. Faktem zůstává, že o povrchu rudé planety nebo Měsíce toho víme mnohem více než o tajemném dně oceánu.
Lenamo, náušnice Pod mořskou hladinou
Jak se rodí stromy (#6 Fine Art Print) 100 x 68 cm, HelenaG
90 % sopek se nachází pod hladinou oceánů.
Pozorovat rozžhavenou lávu valící se z jícnu sopky je jistě nezapomenutelná podívaná. Bohužel (anebo právě bohudík) je ovšem většina sopek pod hladinou oceánů.
Vědci z Houstonské univerzity ve státě Texas v USA v roce 2013 objevili největší sopku planety, která se nachází na dně severozápadní části Tichého oceánu. Její průměr činí asi 550 km a vysoká je něco málo přes 4 kilometry. Dle odhadů je sopka, jež dostala jméno Tamu Massif, stará 145 milionů let.
Mana design, povlečení Pod hladinou
Dětské povlečení "Zasněný oceán" 140 x 200 cm, moonville
Velikán mezi oceány.
Největším oceánem na světě je Tichý oceán. Jeho plocha dosahuje úctyhodných 179,7 milionu km2. Díky své rozloze zabírá třetinu zemského povrchu.
Najdeme v něm asi 25 000 ostrovů, což je více než ve všech ostatních světových oceánech dohromady.
Průměrná hloubka Tichého oceánu činí 3 780 km, nejhlubší místo ji ale převyšuje asi trojnásobně. Jde o Mariánský příkop, který jsme ostatně zmínili už výše. Zajímavostí také zůstává, že je to právě Pacifik, který obsahuje více než polovinu tekuté vody nacházející se na povrchu naší modré planety.
Bacim, dívčí tunika BIO Podmořský svět
V oceánech je zlato za 771 bilionů dolarů. Překvapivé, viďte?
Světové oceány ale opravdu obsahují až 20 milionů tun zlata. Dostat ho ale na zemský povrch není díky jeho koncentraci jednoduché. Odhaduje se, že každý litr vody obsahuje přibližně 13 milionů gramů zlata. V současné době ale neexistuje žádný nákladově efektivní způsob, jak zlato z oceánu vytěžit. V minulosti se ale objevil jistý pastor baptistické církve, Ford Jernegan z Connecticutu, s nápadem „zlatého akumulátoru“. Získal si obdiv i peníze bohatých investorů, s nimiž však za poměrně krátkou dobu zmizel. Ukázalo se tím, že šlo pouze o velký podvod.
Desetitisíce ztracených přepravních kontejnerů. Ročně se ve světových oceánech ztratí na desítky tisíc těchto kontejnerů. Nutno podotknout, že zhruba v deseti procentech nákladů jde o nebezpečné chemické látky, které mohou do oceánů a následně světových moří unikat. Na problém se snaží upozorňovat celá řada společností a organizací.
Oceán je nejlepší muzeum na světě. Vraky, starobylá města, ztracená letadla. Pod hladinou oceánu existuje nespočet artefaktů lidské civilizace, které jsou staré tisíce let. Na mnohé z nich jsme zapomněli, o mnohých z nich ani nevíme.
Vrak letadla z druhé světové války, Palau, zdroj: Milos Prelevic, Unsplash.com
Bájná Atlantida
Od dávných věků lidstvo láká to, co se může skrývat pod hladinou moře. Třeba bájná Atlantida. Při společném japonsko-brazilském projektu průzkumu mořského dna objevili vědci v roce 2018 asi 1500 kilometrů od Rio de Janeira důkazy o možné existenci dosud neznámého kontinentu. Samozřejmě všem hned vyvstává na mysli Atlantida.
Sayako, náhrdelník Z Atlantidy
Japonští a brazilští geologové a oceánografové samozřejmě nehledali Atlantidu. Nicméně na mořském dně nalezli žulu, která se většinou vyskytuje pouze na souši a nikoli v sedimentech na dně oceánu. Žula by mohla být stopou po dávném kontinentu, který zmizel ve vlnách podobně jako Atlantida, o níž první zmínku přinesl Platón před téměř 2400 lety ve svých dialozích Timaios a Kritias. Ty vznikly kolem roku 360 př. n. l. Atlantida přitom měla zaniknout někdy v období kolem 9600 př. n. l., kdy se pokusila jako rozvinutá civilizace ovládnout zbytek světa, ale Egypt a Řecko se Atlanťanům ubránily a mocnou civilizaci nakonec pohltil oceán. Atlantida měla být velice úrodná a hustě zalidněná země. Hlavní město měřilo na obvodu těžko uvěřitelných 300 až 600 kilometrů a tvořily jej ohromné soustředné kruhy pevniny a vodních kanálů propojených s mořem.
Kochut & K, prsten Atlantida
Atlantida už byla hledána na mnoha místech a kromě erupcí sopky pohřbeného ostrova Théra ji naposledy v roce 2011 ztotožnili se starověkým městem na jihu Španělska, které zřejmě zničila vlna tsunami. Dosud se však nakonec všichni kandidáti na Atlantidu, hledaní například v oblasti Azorských ostrovů nebo v Karibském moři, ukázali jako nevěrohodní.
Dvacet tisíc mil pod mořem
V knize Dvacet tisíc mil pod mořem (1869-1870) francouzského spisovatele Julese Verna zase vědci pátrají po mořském netvorovi.
Příběh začíná roku 1866, kdy se v anglických listech objevila zmínka o jakémsi mořském netvoru ohromných rozměrů, který napadá lodě. Tímto úkazem se zabývali i vědci. Jedni říkali, že je to ponorka, a druzí tvrdili, že se jedná o dosud neznámého tvora.
Nakonec Američané vyslali na moře fregatu Abraham Lincoln, která měla za úkol záhadu vyjasnit. Výpravy se zúčastnil také francouzský přírodovědec profesor Aronnax se svým sluhou Conseilem, kteří se na lodi seznámili s harpunářem Nedem Landem. Výprava byla dlouho neúspěšná, až jednou večer spatřila posádka světelnou záři vycházející kousek od lodi. Fregata se pokusila tvora pronásledovat a harpunovat. Najednou se však obluda otočila a plula ohromnou rychlostí směrem k lodi, se kterou se vzápětí srazila. Profesor Aronnax, jeho sluha Conseil a harpunář Ned Land spadli do širého moře. Zachránili se na hřbetě obludy, o které však brzy zjistili, že to opravdu není ryba, ale ponorka.
Noční.obloha, Hodiny Báječná ponorka
Z té vylezli čtyři muži, vtáhli je dovnitř a uvěznili v tmavé komoře. Příští den je tam navštívil jakýsi muž, který se představil jako kapitán Nemo, a oznámil jim, že se nacházejí v ponorce Nautilus, kterou nikdy nesmějí opustit, aby nevyzradili její tajemství. Jako nedobrovolní cestující prožili při podmořské plavbě neuvěřitelné příhody, poznali netušené krásy mořského dna a poučili se o přírodních zvláštnostech oceánů.
Ivan umělec, Ryba Černý platýs
Tajná pláž na dřevěné desce 37x29.5cm, 3D koláž, Speski
Podmořský svět
Ale primárně, když se řekne "podmořský svět", myslím, že každému z nás hned vyskočí před očima úchvatné pestrobarevné hemžení ryb a živočichů. Kdo by neznal fotografie z nádherně barevného podmořského světa korálových útesů? Těmito snímky lákají cestovní kanceláře na výpravy za exotikou do tropických zemí a pro mnohé z nás toto prostředí symbolizuje něco mimořádného.
Korálové útesy se vyskytují v tropických mořích celého světa, v pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha (23° severně a jižně od rovníku), mají celkovou rozlohu 284 300 km2 a zasahují do území stovky států.
Korálový útes, Rudé moře, Foto: Francesco Ungaro, Unsplash.com
Drobní stavitelé korálových útesů, koráloví polypi z kmene žahavců (Cnidaria), žili v mořích již před 500 miliony let a v podobě téměř nezměněné přetrvali až do současnosti. Během této doby vytvořili jeden z nejúžasnějších a dokonale fungujících ekosystémů naší planety.
Druhovým bohatstvím mohou korálovým útesům konkurovat pouze deštné pralesy Amazonie. Seriózní odhady uvádějí více než 70 tisíc živočišných druhů: jen samotných korálnatců (Anthozoa) známe asi 6 tisíc druhů a ryb, jejichž život je svázán s prostředím útesů, přinejmenším 12 tisíc druhů, což je asi třetina všech známých mořských druhů ryb. Kromě živočichů zde nalezlo útočiště velké množství druhů řas.
Rybička II. fotografie na 24 karátovém zlatě 2/30, Fotulan
Tato obrovská podmořská sídla mají svůj denní rytmus a řád, v němž má každý své přesné místo v řetězci vzájemných vztahů a spolupráce. Vzniká tak jedinečný nedělitelný celek, který je však neobyčejně citlivý a zranitelný. I nepatrná změna (např. odchylka teploty vody o 12 °C) stačí odstartovat katastrofu, která začíná tím, že vymizí citlivé řasy zooxantely, které žijí v symbióze s korálovými polypy, a končívá odumřením celého útesu.
U Pihulky - náhrdelník Úlomek mořské schránky
Asi není třeba zdůrazňovat, že nejznámějším ohrožením je pro tyto křehké organismy člověk.
Například jednorázových plastů používáme stále víc a je to patrné v oceánech a na plážích kdekoli na světě. Podle jednoho z odhadů by tímto tempem mohlo v roce 2050 plavat v mořích víc plastu než ryb. Je to alarmující fakt, a proto si musíme uvědomit, že každý jednotlivec je odpovědný za to, co se děje na naší planetě. Že i jednotlivec může přispět svou kapkou v moři, inspirovat ostatní a dávat dobrý příklad třeba tím, že omezí používání plastů na nezbytné minimum. Bohužel této situaci příliš nenahrávají současné restrikce v podobě miliard roušek, respirátorů, rukavic a testů.
Pojďme na to chvíli zapomenout a zapojte své ruce, výsledkem bude krásný doplněk, pro který se ani nebudete muset potápět ke korálovým útesům ;-)
Na výrobu náušnic ve tvaru mořských korálů budete potřebovat:
Materiál:
- Rokajl TOHO Round 11/0 PermaFinish-Silver-Lined Milky Peachy Pink č. PF2126 (Dále TR11)
- Broušené korálky 8 mm 2 ks
- Afroháčky nebo mechanické háčky chirurgická ocel 2 ks
- Spojovací kroužky chirurgická ocel 2 ks
- Fireline Crystal 0,12 mm
Nářadí:
- Korálkovací podložka a jehla
- Nůžky
- 2x kleště na rozevření a zavření spojovacích kroužků
Postup:
Na Fireline dlouhou cca 1,6 m navlékněte jehlu a 4 TR11. Prošijte dvojici TR11 tak, aby vznikl čtvereček. Na jedné straně nechte volných cca 15 cm Fireline na zapošití a pokračujte druhou stranou. Vaše práce nyní představuje dvě dvojice rokajlů vedle sebe, kdy kratší část Fireline vychází ze spodní strany pravé dvojice a delší část z horní strany pravé dvojice.
Navlékněte 2 TR 11, prošijte druhou dvojici zespodu nahoru tak, aby se zařadila vedle prvních dvou dvojic. Vzápětí si právě přidanou (třetí) dvojici prošijte směrem dolů, obě části Fireline nyní vychází ze spodní strany.
Navlékněte poslední 2 TR11 základu a prošijte si shora dolů třetí dvojici TR 11. Vznikne nám čtvrtá dvojice. Tu prošijte zespodu nahoru. Kratší část nitě teď vychází z horní strany, delší ze spodní strany. Celý žebříček si ještě jednou prošijte, ať se důkladně zpevní.
Navlékněte 31 TR11, 28. navlečeným TR11 se vraťte zpátky a prošijte celkem 7 TR11.
Navlékněte 10 TR11, sedmým TR11 se vraťte zpátky, prošijte celkem 4 TR11.
Tip: Důkladně utahujte, ať jsou větvičky pevné!
Navlékněte 7 TR11 a čtyři první navlečené TR11 prošijte zpět, poté i zbývající tři ze základu této větvičky a vraťte se do základního návleku, kde prošijete celkem 7 TR11 směrem nahoru.
Ušijte si opět stejnou větvičku, prošijte 7 TR11 ze základního návleku.
Ušijte si opět stejnou větvičku, prošijte 5 TR11 ze základního návleku.
Ušijte si opět stejnou větvičku, poté prošijte poslední 2 TR11 základního návleku a 2 TR11 z horního "žebříčku" a vedlejší dvojicí se vraťte do sloupečku vedle. Nyní si můžete zapošít a odstřihnout kratší část nitě.
Pod každý sloupeček ze základního "žebříčku" si ušijte stejnou větvičku.
Nit vychází z krajního ze 4 sloupečků základního žebříčku. Navlékněte 2 TR11, broušený korálek, 3 TR11, broušeným korálkem a druhým přidaným TR11 se vraťte zpět, přidejte 1 TR11 a všijte do opačného krajního ze 4 sloupečků základního žebříčku. Ještě jednou prošijte, aby byl broušený korálek důkladně připevněn, poté si můžete nit zapošít a ustřihnout.
Do prostředního TR11 nad broušeným korálkem navlékněte spojovací kroužek a do něj afroháček nebo mechanický háček. Pokud nemáte dostatečně tenký spojovací kroužek, použijte místo prostředního TR11 velikost TR8.
Stejným způsobem vyrobte i druhou náušnici.
Jednotlivé větvičky můžete členit dle chuti i nálady, udělat je jednodušší, či naopak bohatší, delší nebo kratší, doplnit o broušené korálky, zlomky mořského korálu, prostě co vás jen napadne ;)
Úvodní foto: Korál, malba od Sushi Maki, Fler.cz
Využité zdroje:
https://www.national-geographic.cz/
https://cs.wikipedia.org/
https://vesmir.cz/
https://plavby.esotravel.cz/
https://ifenomen.cz/
https://www.novinky.cz/
https://www.europarl.europa.eu/
