Ti z vás, co rozhovory s tvůrci čtou pravidelně, vědí, že na otázku "Jak jste se dostala k tvoření" existuje nepřeberné množství odpovědí. Žádná není špatná, všechny jsou krásné. Ale aby oprava náušnic po babičce vedla k takhle nádherným šperkům, jako to bylo u Ramaalf? Takový příběh jsme tu ještě neměli. :)

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jmenuji se Marcela Sládková a žiju obyčejný život v paneláku v menším městě, kde jsem vyrostla a bydlím celý život mimo krátké období pražských studií. Na Fleru mě najdete pod značkou Ramaalf, což je taková složenina jména mého, mého přítele a našeho psa. Mám naše malé město ráda, ale ještě radši se utíkám do přírody. Miluju květiny, stromy, louky, les, řeky a rybníky, zpěv ptáků, hvězdy, bouřky a vítr na kopci.

Jak jste se dostala k tvoření?
Nikdy v životě by mě nenapadlo, že tvorba šperků se pomalu, ale jistě stane mou obživou. Vystudovala jsem chemii, a ta se stala mým povoláním. A kromě asi dvanácti let v dětství a dospívání, které jsem strávila ve výtvarce na ZUŠ, jsem o podobné kariéře nikdy neuvažovala. Sice jsem vždy něco dělala rukama, hodně jsem pletla, vyšívala a dokonce navlékala korálky a tkala, ale vždy to byl jen koníček, chemie pokaždé vyhrála. Asi před deseti lety jsem hledala nějakou možnost, jak nahradit vypadlé granátky v náušnicích, které jsem zdědila po babičce, a objevila jsem svět kamenů, korálků a drátků. A pak se k tomu přidal Fler a byla jsem ztracená…

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Věnuju tvorbě veškerý čas. A když zrovna nemůžu tvořit, tak aspoň vymýšlím a přemýšlím.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Zabývám se wire wrappingem. Je to časově náročná technika, což ty, kteří mě znají, vždy překvapí, protože jsem hodně netrpělivá. Ale pro mě je to báječná relaxace. Fascinuje mě, jak z kousku drátu, kamínků a nebo korálků mohou vznikat šperky, které jsou pevné a zároveň jemné a elegantní. Navíc můžu pracovat kdekoli, třeba i na rybách u řeky, stačí mi doslova vzít si s sebou pár kleští.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Vlastně žádný typický průběh není. Nosím nápady v hlavě a dost často při realizaci některého ze šperků přemýšlím nad tím, co budu dělat dál. Někdy vím naprosto přesně, co chci udělat, rozkreslím si návrh, přesně vymyslím co a jak budu dělat a jak bude hotový šperk vypadat. Někdy mě inspiruje příroda, co zrovna kvete, jaké barvy se objevují na spadaném listí. Někdy mě věci napadají před spaním. Někdy prostě jen vezmu kamínek do ruky a nechám drátky udělat svou práci. Pokaždé je to jinak, ale pokaždé mě to těší.

  

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Musím mít z každého kousku dobrý pocit, pokud to tak není a něco nesedí, většinou předělávám a nebo zahazuji. Potom je tu má sestra. Má úplně jiný vkus než já, je mnohem odvážnější a někdy až výstřední. Občas má nerealizovatelné nápady, které se mi někdy podaří splnit. A v neposlední řadě mé milé zákaznice. Vždy mám obrovskou radost ze zpětné vazby, když jsou spokojené a vrací se.

 

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Je jich spousta, mám ráda Smilling sun, Lenku Blazu, Kláru Bláhovou a ostatní z klubu Růžového pantera. Chodím se kochat do kamínkových obchůdků ke Kamenné lishce, k Saffron… A pořád objevuji nové zajímavé tvůrce.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
To je pro mě hodně těžká otázka. Každý šperk má pro mě své kouzlo, ať kvůli kameni nebo proto, že mě posunul dál. Snad asi Andělské larimarové náušnice. Byl to první kousek, na který se mi podařilo upevnit drobné kamínky bez dírky jen pomocí drátků. Ta jejich krásná blankytná barva mě uhranula a měla jsem je schované asi rok v šuplíku, než jsem je vystavila.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Kovářova kobyla rozhodně nejsem. Vždy jsem nosila šperky a dost často to byly kousky, které jsem si sama udělala a i dnes je nosím moc ráda.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Je toho hodně, čtu a ráda chodím do přírody, na procházky s foťákem a pejskem, který se vždycky strašně nudí, když fotím. S přítelem chodíme na ryby a trávíme spoustu času u vody. Sbírám bylinky a doma z nich dělám tinktury a vařím krémy pro sebe a své blízké.

Jak vypadá váš ideální den?
Ideální den? Je ráno, vychází slunce, ptáci začínají nesměle zpívat, rosa v trávě studí, ale modré nebe a čerstvý vzduch slibují další krásný den, který strávím spolu s rodinou a nebo milými lidmi venku v lese nebo u vody. Prostě den naplněný pohodou a radostí i z maličkostí.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Plánů mám spoustu. Ráda bych se zdokonalila v technice a naučila se něco nového. Vždy je kam se posunout a rozvíjet se dál. Naučit se pořádně fotit, dodělat fotoherbář a konečně opravit ty náušnice po babičce.