Proč lásku stvrzují prsteny
Zeptal se vás váš vyvolený, zda si ho vezmete, a vy jste souhlasila? Pak to znamená jen jediné - výjimečný den se blíží. Zjednodušeně řečeno, zbývá si už říci jen „ANO“ a uzavřít tak vaše manželství.
Ale ono to v převážné většině případů zase tak jednoduché není. S přípravou svatby se pojí spousta organizace, plánování, vybírání všeho možného i nemožného. V první řadě snubních prstenů, svatebních šatů a květin.
Dnes se společně podíváme na historii právě snubních prstenů, které jsou bezpochyby jedním z nejdůležitějších symbolů manželství. Slíbíte jimi oddanost a věrnost tomu druhému. Díky nim budete dávat celému světu najevo, že jste zamilovaní a šťastní.
Kde vlastně tyhle dva kroužky vznikly a co jejich nošení symbolizuje?
Snubní prsten by měl být z kvalitního materiálu, aby vydržel více let bez významných změn. K jeho výrobě se používá nejčastěji bílé nebo žluté zlato, ale také stříbro nebo chirurgická ocel, případně růžové zlato nebo kombinace různých kovů.
Obvyklé je podobné provedení obou prstenů. Nevěsta může mít prsten ozdobený kamínky, výběr je široký od levných zirkonů až po brilianty, tj. diamanty kulatého brusu. Na vnitřní stranu prstenu je možné vyrýt krátký text, bývá to nejčastěji datum svatby nebo jména novomanželů.
V dnešní době většina párů nosí své snubní prsteny na prsteníčku levé ruky. Ženy někdy nosí snubní prsten na prsteníčku pravé ruky a na levé ruce si nechávají zásnubní prsten. V minulosti bylo běžné nošení snubního prstenu na jiných prstech.
Jako slib budoucí svatby se berou zásnubní prsteny, ten obvykle dává muž své vyvolené ve chvíli, kdy ji žádá o ruku. V některých kulturách nosí muž a žena stejný zásnubní prsten, v dalších jsou zásnubní prsteny používány i jako snubní. Obvykle se nosí na prsteníčku levé ruky. V západních kulturách nosí zásnubní prsten zpravidla ženy a takový prsten je ozdobený diamantem nebo jiným kamenem.
Historie
Archeology byl nalezen důkaz o snubních prstenech již u starověkých Egypťanů v hieroglyfických nápisech. Obyvatelé Egypta využívali kolem roku 3000 př. n. l. snubní prsteny při uzavření sňatku. Prsteny byly vyráběny z nejrůznějších materiálů, například z konopí nebo rákosu, rostoucího na březích Nilu. Později byly využívány materiály pevnější, a to kůže nebo slonovina. Prstenem muž vkládal jakousi důvěru ve svou vyvolenou a její schopnost pečovat o jejich dům.
Zdroj fotografie: PxHere.com
Egypťané měli již v té době své odůvodnění, proč nosit snubní prsten právě na prsteníčku. Podle starověkých obyvatel vedla žíla ze srdce přímo do prsteníčku na levé ruce. Nošení na prstu levé ruky je v převážné většině kultur obvyklé i v dnešní době.
Prst, na kterém se nosí prsten, získal své jméno "prsteníček" až v 7. století, kdy ho tak pojmenoval křesťanský encyklopedista Isidor ze Sevilly. Také on, stejně jako Egypťané, se domníval, že tento prst je spojený žilkou přímo se srdcem, proto ten název, který se dochoval až dodnes.
Prsteny nebyly považovány za novinku ani ve starověkém Římě, jen s tím rozdílem, že tady se jednalo spíše o symbol vlastnictví. V těchto krajích totiž prsten předával ženich nevěstině otci a představoval jakousi protiplatbu za novomanželku. Za dob Římanů se prsteny začaly vyrábět z pevnějších materiálů. Nejčastěji se jednalo o železo, které mělo představovat sílu a soudržnost vztahu.
Některé ženy byly obdarovány dvěma snubními prsteny. První, zlatý, byl určen pro nošení na veřejnosti, druhý, z kamene, poté na běžné nošení doma. Pro domácí práce byl kroužek z kamene mnohem vhodnější.
Prsten se i v těchto zemích nosil na levém prsteníčku, protože i Římané a Řekové spojitosti se srdcem věřili. Římané jsou rovněž považováni za průkopníky, neboť jako první do svých šperků vyrývali různé nápisy, symboly nebo vkládali kameny.
Současná tradice snubního prstenu je pak nejpravděpodobněji odvozena právě z antiky, konkrétně z římské tradice. Židé, Řekové ani Germáni tento symbol budoucího manželství neznali. Ve starém Římě muži posílali železný prstýnek svým vyvoleným. Prsten sloužil jako poznávací znamení, symbol věrné lásky i prostředek, jímž opuštěné ženy označovaly tatínka svých dětí.
A jak to bylo u Židů a křesťanů?
Židé nosili snubní prsteny na prostředníčku nebo palci. Neobvyklé obroučky ve tvaru střechy židovského chrámu nebyly příliš nositelné kvůli jejich neforemnosti. Velmi často je vlastnila synagoga a na obřad je pouze zapůjčovala.
Křesťané velmi dlouhou dobu považovali snubní prsteny za pohanskou tradici. Svůj názor změnili až ve 2. polovině 9. století, kdy církev začala oslavovat oficiální sňatky. Teprve spolu s křesťanstvím se ve světě prosazuje jako materiál prstenu zlato, které je nadřazené všem ostatním kovům a představuje manželskou lásku.
Zásnubní prsteny se však začaly stávat šperky až v 9. století, kdy na nich nechyběly nejrůznější rytiny jako lyry, holubice, spojené ruce apod. Podoba blízká té dnešní, to znamená kombinování vzácného kovu a drahých kamenů, nastala až v 15. století, kdy je na vyšší úroveň pozvedli šlechtici, kteří kladli nemalý důraz na význam kamenů.
Miroslav Moravec, Třikrát stop (prsten, Au 585/1000)
Smaragd znamenal klidný domov, rubín vášnivou lásku a diamanty, které se přidaly ke konci století, nekonečnou věrnost. Nejoblíbenější pak byla kombinace rubínu a diamantu, dvou obdélníků vedle sebe. Prsteny doplňovaly rytiny s tajnými vzkazy a poselstvími. Zajímavé také je, že zásnubní prsten se dal rozdělit na dvě části, aby každý ze snoubenců mohl až do svatby nosit svou polovinu.
Podobu dnešních zásnubních prstenů ale získaly tyto šperky až v 19. století. Za ten nejvzácnější byl však považován prsten s perlou. Ačkoliv první zásnubní prstýnek s diamantem věnoval roku 1477 rakouský arcivévoda Maxmilián Habsburský Marii Burgundské, diamanty dlouho nebyly na zásnubních prstenech něčím obvyklým.
Snubní nebo zásnubní?
Rozdíl mezi snubním a zásnubním prstenem neexistoval až do 15. století. Ke změně došlo v roce 1563 po Tridentském koncilu, kdy ztratily zásnuby svůj význam, a zásnubní prstýnek se stal nepovinný. Tehdy se začal prsten předávat během svatebního obřadu a dostávala ho pouze žena. Muži v tehdejší Evropě prsten zpravidla ještě nenosili. Až v následujícím století se začíná pomalu rozšiřovat zvyk, kdy si v kostele při obřadu muž a žena navzájem vyměňují prsteny.
Na závěr pár zajímavostí...
Ve viktoriánské Anglii byly velmi populární prsteny v podobě hada. Inspirace pocházela od královny Viktorie, která takovýto prsten dostala od svého manžela Alberta. Had symbolizoval věčnost.
Snubní prsteny se nepoužívají například při indických svatbách. Indická nevěsta namísto prstenu obdrží náhrdelník se zlatým přívěskem a stříbrné prsteny na prsty na nohou.
A co vy ... vlastníte už zásnubní nebo snubní prstýnek z Fleru, nebo se ho právě chystáte vybírat? Věřte, že je rozhodně z čeho!
valentova.helena, snubní prsteny Black & White
Nature in Drop, Prstýnky z kapradí
Fi.Ji, Kožená krabička na snubní prsteny
Lenka Smékalová Jewellery, Snubní prsteny 14k zlato
Broušené kameny, Snubní prsteny - mosaz
Kristýna Čupitová, zlaté snubní prsteny "Láska hory přenáší"
Gregiho dílna, Polygonová krabička ze dřeva wenge
okotoko, Prsten z bílého zlata s briliantem
Vika Mayzel Jewelry, snubní prsten ze zlata Shay
Anna Baum, ROVNÁ SE (S olivínem)
Pavel Dětinský, snubní prsteny "Propletené vzájemnosti"
ringblackmybl..., RINGBLACK HUMP PEARL PINK 3mm
J.Trimay, prsten Rose Harlequin
Eva Pitrunová, Země a srdce (snubní prsteny, Ag 925/1000)
Love weddings, Dřevěná krabička na prstýnky
ŠarkyŠperky s.r.o., Ručně vyrobené zlaté snubní prsteny Agvid
TruhlaJZ, Ořechová krabička na snubní prsteny
Secret Forest, Větvičkové snubní stříbrné
Markéta Mikulová, Snubní prsteny (Au 585/1000)
bora jewellery, zlatý prsteň Kruh života
Alali, snubní prstýnky žluté zlato tepané
Woodlife, Dva prsteny z Jatoby a kameny Regalitu
Noktu, Dřevěná krabička na prsten
Helioring, Neso Grey / Vesmír v betonu / Helioring
KREDUM CZ, Snubní prsten Prima titan + diamant
GreenStories, Stylová krabička na snubní prsteny
Daloo, Prsten DALOO SLZA z titanu a červeného zlata
Soamijewelry, 585/1000 zlatý prsten s diamantem 3,5mm E-F, Sl1
Elvenlune, Dubové snubní prsteny zlaté Au 585/1000
Titulní foto: lubovlisitsa, Pixabay.com
Použité zdroje: