…aneb opravdu velmi podrobný návod na útulnou kočičí schovku pro odvážné vlněné nadšence. Jak jsem již psala v předchozím článku, mým přáním je, aby nás milovníků vlny a plstění přibývalo. Přidejte se k nám a po pročtení zásadních rad jdeme na to! Bude to náročné a pracné, ale výsledkem bude jedinečný výrobek.

Technika: mokré plstění

Seznam s komentářem všeho, co jsem použila a co budete potřebovat, pokud budete můj postup přibližně opakovat:

  • ovčí vlna: již vypraná a načesaná, nejlépe do 25 mikrometrů, já jsem použila několik druhů různých kvalit - vlnu česanou i mykanou, přírodní nebarvenou i barvenou, hrubší i jemnější. Na vzor louky a květin jsem použila jemné barvené merino. Celková váha použité vlny je 420 g, tudíž se pohybujete v cenové relaci mezi 200 až 400 kč za materiál, podle toho, kde vlnu pořídíte. Můžete vlnu použít i vlastní, pokud máte, ale musíte předem vyzkoušet, jak plstí a samozřejmě ji dobře vyprat a pročesat.
  • dostatečně prostorná pracovní plocha a její případné krytí před vodou
  • prefelt, vlněné Nepps kuličky, bublinková fólie, mirelon na šablonu (někdy též znám jako miralon), záclona z umělého materiálu, mýdlo (tekuté i tuhé)
  • nůžky, žiletka, nádoba na vodu, teplá voda, vroucí i studená voda, kropítko (můžete si vyrobit z plastové láhve, které do víčka provrtáte dírky), několik ručníků, dřevěná tyč (lze použít i pěnovou trubici či novodurovou trubku), provázky či kousek tkalounu, žehlička, vibrační bruska (nebo více času a trpělivosti), gumové chirurgické rukavice (já je nepoužívám, takže v návodu je neuvidíte, některým by se ale hodily a určitě šetří ruce), krém na ruce (na ošetření rukou po dlouhém plstění)
  • dostatečná časová dotace, trpělivost a nezbytná trocha fyzické síly

Doba trvání práce:
Je ovlivněna srážlivostí vámi použité vlny a vaší zručností a fyzickou výdrží. Mně výrobek trval cca 9 hodin, takže počítejte mezi 8-11 hodinami práce. Práci lze přerušit a dodělat druhý den, nemusí být odvedena v kuse. V případě, že bychom chtěli plstit ještě na vícekrát, musíme mít již výrobek, který dobře drží pohromadě a je zaplstěný tak, že se z něj již neuvolňují snadno vlákna, pokud za ně taháme. Nesmíme však nechat výrobek několik dní mokrý, vždy ho musíme v přestávkách kvalitně promáchat vodou a vysušit.

Doporučení pro začátečníky - prosím, čtěte nejprve zde v předchozím článku!

Během práce POZOR!

  • při prostřihování otvoru (ostré nůžky by mohly projet i šablonou a tak bychom dílko proděravěli skrz na skrz)
  • při práci s vroucí vodou (hlavně pozor na děti a na ruce)
  • při práci s elektrickou bruskou (po celou dobu máme při vibrování suché ruce, dáváme pozor, aby nám voda z našeho dílka nestékala do zásuvky a abychom nejezdili do nějakých louží, díky kterým by voda stříkala na všechny strany
  • při závěrečném napařování a žehlení (horká pára skrze mokrou vlnu snadno projde, pozor na popálení)
  • někteří plstiči rádi své závěrečné výrobky namáčí do roztoku vody a octa, aby se rozpustily případné mikrovzorky mýdla –  já osobně tento postup nepoužívám a v případě kočičího domečku toto nedoporučuji, kočce by mohl být ocet nepříjemný, raději zvolíme řádné promáchání ve vodě

Možné potíže při plstění jsou uvedeny v předchozím článku, tak je nepřehlédněte!

 

Startujeme, aneb plstění kočičího pelíšku krok za krokem:

1) Dle barevnosti naší kočky zvolíme odstín vlny pelíšku, aby nám pak chlupy nevytvářely nepříjemný protikladný barevný efekt. To se týká hlavně vnitřku „domečku“. Náš kocour je bílý se zrzavými fleky, takže přírodní odstín světlé vlny zvítězil.

2) Rozmyslíme si velikost a tvar pelíšku, záleží samozřejmě i na velikosti naší kočky. Já jsem zvolila bez váhání elipsu, je možné zvolit i kruh a jiné. Počítáme se srážlivostí vlny. Ta se liší, ale počítejme, že se nám výrobek zmenší až  o 1/3 původní velikosti. Můžeme si vyrobit nejprve náčrt na balicím papíru, a pokud jsme s tvarem spokojeni, překreslíme ho propiskou na mirelon a vystřihneme. Já jsem použila šablonu o rozměrech 60 cm x 75 cm. Jak vidno, mirelon mi svou šíří na šablonu nevystačil, proto jsem si zbývající kousek přilepila lepenkou.

3) Připravíme si pracovní plochu a pomůcky, případně přikryjeme stůl tužším ochranným igelitem (zednická fólie není vhodná). Připravíme si k ruce vlnu. Zvolíme pro ni však prostor, kde na ni později nebudeme cákat vodu či mýdlo. Pracovní místo překryjeme ještě bublinkovou fólií.

4) Suchýma rukama začínáme nanášet vlnu na šablonu. Já jsem začala s vlnou česanou (její vlákna jsou rovnoběžně srovnaná). Vlnu uvolňujeme rovnoměrnými tahy. Nutný vytahovací „grif“ si lze rychle nacvičit a osvojit, ale zpočátku můžete držet česanec příliš pevně, takže vám nepůjde konec chomáčku uvolnit, je potřeba zvolit jemnější úchop a pak to jde velmi snadno.

5) Při pokládání vlny na šablonu velmi mírně chomáčky vlny překrýváme. Vlnu nanášíme s mírným přesahem u okrajů šablony, rovnoměrně, po celé její ploše.

6) Druhou vrstvu vlny nanášíme na té samé straně šablony, a to kolmo na směr prvních vláken. Pokud bychom použili vlnu mykanou, je to jedno, v ní jsou vlákna sčesána do všech stran, tam bychom tedy kladli rovnoměrně chomáčky vedle sebe. U mne to bude vidět u třetí vrstvy, kde jsem právě mykanou vlnu použila.

7) Na obrázku je zachyceno uvolňování chomáčků z mykané vlny. Některé mykané vlny jdou oddělovat po vrstvách, i zde bych se ale přiklonila k „trhání“ vlny rukama, neboť u těchto vln se může síla vrstvy měnit.

8) Třetí vrstvu rovnoměrně naklademe na předchozí dvě vrstvy.

9) Obecné a nepsané pravidlo: vlna nakladená do výšky ukazováčku je dostatečné množství pro první vrstvu. Kdo má ukazováček moc dlouhý, bude mít tlustší plsť. :-)

10) Překryjeme opatrně dílko záclonou z umělého vlákna.

11) Do nádoby si připravíme teplou vodu (já používám tak teplou, co ruka snese) a přidáme trochu tekutého mýdla. Není to nutné a zvláště začátečníci by si měli dát pozor na přemíru mydlení. Na druhou stranu potřebujeme mít výrobek dobře promydlený.

12) Začínáme rovnoměrně namáčet vlnu. Nebojte se, vlna pojme poměrně dost vody.

13) Následně rovnoměrně stlačujeme rukama vrstvy vlny přes záclonu. Trpělivě, dokud vše „nelehne“. Pokud se nám vlna stále vzdouvá, je málo mokrá.

14) Nyní si přibereme na pomoc tuhé mýdlo a začínáme si řádně mydlit ruce i dílo a budeme vyhlazovat povrch vlny přes záclonu, směrem od středu do stran. Ruka nám musí hezky po povrchu hladce jezdit, proto opravdu dostatečně mydlíme, případně přidáváme či ubíráme vodu (vodu v případě potřeby ubíráme přiloženým ručníkem, který ji rovnoměrně vsákne).

15) Hladíme do okamžiku, kdy vlna zcela přilne k šabloně. Hladíme jemně, bez většího přítlaku, abychom si nehnuli vrstvami vlny.

16) Pak odstraníme záclonu a můžeme otáčet.

TIP:
Pro lepší pochopení procesu plstění si nenechte ujít video Renatky Holkové, kde také pracuje se šablonou, některé věci zde uvidíte v krátkosti, ale v pohybu.

17) Vyhladíme si okraje přesahující vlny a velmi pečlivě začneme vlnu zahýbat směrem k okraji šablony.

18) V tomto okamžiku začínáme nanášet stejný počet vrstev (tři) jako předtím na druhou stranu šablony. Ovšem s tím rozdílem, že vlnu již nenecháme tak moc přesahovat. Proto ji nanášíme s menším přesahem u okraje šablony. Nezapomínáme na případné střídání směrů vláken vlny, pokud používáme česanou vlnu.

19) Nyní nastává změna oproti předchozímu postupu. Na tuto stranu rovnou nanášíme další vrstvu vlny. Tu jsem já zvolila již částečně barevnou.

20) Na kraj jsem položila rovnoměrně silné kousky mykané zelené vlny a doprostřed jsem položila bílou česanou vlnu, tedy její malé chomáčky ve dvou vrstvách. Tak, aby síla těchto vrstev byla přibližně stejná.  Zelenou vlnu jsem nanesla s přesahem přes okraj šablony, aby mi posléze zasáhla i na druhou stranu.

21) Bílou vlnu středu (nanesla jsem jednu silnější vrstvu) jsem nechala přesahovat přes zelenou. Její krásné „vlásky“ vytvoří rovnoměrnější přechod barev. Pokud chceme tohoto efektu docílit u vlny mykané, musíme vlákna chomáčků na okrajích více rozvolnit rukou.

22) Nyní stejný postup jako u bodu č. 10 až č.15 (záclona, namáčení, mydlení, stlačování, vyhlazování).

23) Zde ukazuji, kolik mám v díle vody. Po stlačení mi vyjede mezi prsty, ale žádné potoky!

24) Po jemném vyhlazení (můžeme hladit cca 10-15 min, mělo by stačit), sundáme záclonu a otáčíme.

25) Nyní nás čeká přitlačení vlny k okrajům šablony. Zkontrolujte si, zda v okrajích nemáte nadbytek vody, která by vám vlnu oddalovala od šablony. V případě potřeby si mydlete ruce, aby vlákna dobře klouzala a přiléhala k okrajům. V této fázi postupujte pečlivě. Snažte se cítit okraj šablony pod rukama.

26) Pokračujeme nanášením poslední, u mne pohledové zdobené vrstvy. Opět nanášíme u okrajů s menším přesahem. Já jsem začala bílým středem a pokračovala ke krajům se zelenou vlnou. U zdobení jsem sáhla po vlněných Nepps kuličkách od B.eňi. Jsou nádherné, ale jsou to trochu potvůrky a pro řádné připlstění většinou potřebují mírné překrytí jemnou vrstvičkou vlny. Pokud bychom je překryli silnější vrstvou vlny, tak se nám pod ní při dalším procesu plstění ztratí.

27) Z barevné vlny jsem stáčela chomáčky vlny coby květiny, některé vláskovité kousíčky zelené vlny jsem předem mírně „zašudlala“ v ruce, aby se vytvarovaly do podoby travin, některé kytičky jsem vystřihla z kousků barevného prefeltu. Zelenou merino vlnu jsem nechala vlákny tentokrát přesahovat přes bílou středovou vlnu tak, aby mi její vlákna vytvořila efekt trávy.

28) Nyní přichází opět fáze - teplá voda, mydlení, jemné přitlačování a jemné hlazení vzoru, jemnost a trpělivost je na místě, jinak si se vzorem pohneme a škody budeme těžko napravovat. Ruce musí snadno klouzat a opět se věnujeme poctivě okrajům i celé ploše. Hladíme, dokud nevyzkoušíme, že po vytažení prsty se vlákna neoddělují již nikterak ochotně od zbývající plochy.

29) V tuto chvíli je již v díle poměrně dost studené vody, proto pokud jsme ještě nevysušovali, můžeme to nyní udělat a výrobek opět přiměřeně namočit velmi teplou vodou a znovu namydlit.

30) Po této fázi jsem, tentokrát i se záclonou, celý výrobek otočila. Nakoukla jsem do záclony a přihladila přesahy okrajů vlny z druhé strany pěkně k ploše a následně jsem okraje v zácloně chvíli vyhlazovala. Nyní by již výrobek měl mít obě strany mírně zaplstěné a zahlazené.

Další body týkající se vibrační brusky s nadhledem přeskočí ten, kdo ji nemá, či ji nechce  použít. Vy budete zkrátka oboustranně hladit dílko o něco déle. Zvláště pečlivě na straně se zdobením, pokud nějaké budete mít. Po přichycení vzorů můžete postupně zvyšovat tlak na plstěnou plochu.

TIP:
Někteří berou v první fázi na pomoc váleček na nudle a jezdí po plsti sem a tam přes záclonu, a v další fázi  rozličné masážní vroubkaté pomůcky, vše urychlí plstící proces.

Vlevo: www.kloud.cz, vpravo: www.alza.cz.

31) A teď začíná legrace. Jdeme vibrovat! Uzmeme nějakému šikovnému muži jeho vibrační brusku, pokud jsme si ji již nenadělili k Vánocům... :-). Odstraníme brusný papír (to je opravdu zásadní)!
Již používanou brusku necháme chvíli běžet na prázdno (nejlépe na balkóně či mimo byt), protože pokud byla v provozu, bude mít v sobě piliny a prach. Brusný papír nahradíme kusem bublinkové fólie. Já jsem použila jakýsi „ropuškovitý“ gumoplast, co se dává do šuplíků.

32) Zkontrolujeme, že nemáme zásuvku v místě, kde nám kape voda ze stolu. Budeme pracovat suchýma rukama, ale spodek brusky („ropušku“ či bubliny) mírně navhčíme a namydlíme, aby nám dobře jezdila po ploše. Zdroj elektriky je u brusky výše, takže pokud nebudeme jezdit v „loužích“ vody, nic nám nehrozí. Bruska nám výrazně vypomůže při precizním uchycení vzoru.

33) Výrobek překryjeme dalším kusem bublinkové fólie (bubliny na plsť) a mírně navlhčíme hladký povrch namydlenou rukou (jak již bylo řečeno, žádné louže!). Zapneme brusku na nejnižší stupeň a „vibrujeme“ (cca 10 minut). Já jsem si nechala záclonu vespod pelíšku, tak jak jsem naposledy otáčela a začala jsem vibrovat z „nepohledové“ nezdobené strany, přes zmíněnou bublinkovou fólii. Při vibrování děláme tahy k okrajům, čímž vytlačujme přebytečnou vodu a neděláme si uprostřed zbytečné vzduchové bubliny. Pozor! Jezdíme sice k okrajům, ale příliš se tam nezdržujeme. Pokud nám vlna dobře nepřiléhá k šabloně, mohli bychom si ošklivě splstit okraje k sobě a vzniklé „varhana“, jak říká moje kamarádka :-), se těžko následně rozplsťují. Pokud již jednou vzniknou, někdy se těch odolných již nezbavíme. Náznak těchto varhánků budeme ale na okraji většinou vždy mít. Co s nimi, si ukážeme dále. Okrajům totiž musíme vynahradit péči, kterou jsme jim neposkytli v plné míře bruskou.

34) Na fotce není zachycena otočka pelíšku a vibrování druhé strany výrobku (viz bod č. 33). Ale v reálu to proběhlo. Opět cca 10 minut.

35) Následuje kontrola vody a  namydlenosti, vyhlazování okrajů přes záclonu (namydlené ruce, případně přidat či ubrat vodu). Snažíme se o přítlak k šabloně.

36) Pokud máme již nyní podezření na okrajová „varhana“, nastává krizový plán. Prostřihneme malý otvor v místě plánovaného budoucího otvoru a postupujeme tak dle bodů a fotografií č. 41 a č. 42, abychom pošramocené ošklivé okraje rozplstili, pak se vrátíte k bodu č. 37. Pokud důvodné podezření nemáme, v klidu pokračujeme dle návodu.

37) Další fází je rolování na trubku. Rolovat budeme ve více polohách, což si následně popíšeme. Já svou novodurovou zapomněla na chalupě, ale posloužila mi dobře dřevěná tyč (násada). Pokud vám z výrobku vytéká voda, jděte ho vyždímat do koupelny. Při navíjení by se vám mohla totiž snadno přihodit potopa či mýdlová podoba pohádky „Hrnečku vař!“. Výrobek musí být před rolováním již dobře na povrchu zaplstěn. Vlákna jsou přichycena a nehrozí nám posun a odcestování vzoru.

38) Pevně navineme výrobek na tyč a zavážeme.

39) A rolujeme a rolujeme … neřeknu vám přesný počet, ale alespoň 30x-40x každou polohu. Celou roli můžeme i v rukách promačkávat.

40) Rozvineme, upravíme natahováním zdeformovaný tvar a pelíšek srolujeme opět, jen stranou, která předtím nebyla narolovaná u tyče. Takto postupujeme znovu a znovu, měníme polohy pelíšku. Rolujeme z pohledové strany, z nepohledové strany, ze všech směrů, na šířku i na délku.

A opět dle popisu výše…

41) Po tomto rolovacím programu si musíme dát práci s vyrovnáním do původního tvaru a opětovným vyhlazením. Naznačíme si prstem místo budoucího otvoru a vystřihneme poměrně malý otvor. Pozor! Otvor se velmi rozvolní, proto se u prostřihu krotíme, méně zde znamená více a navíc dáváme pozor, abychom si neprostříhli pelíšek skrz na skrz.

42) Vyndáme šablonu a přistoupíme k rozmydlování a pečlivému zahlazování a rozhlazování okrajů.

43) Pak nás čeká otočení celého pelíšku na rubovou stranu skrze prostřižený otvor. Pokud máme otvor příliš malý, mírně si ho zvětšíme.

44) Nastává fáze mýdlového hlazení rubové strany, postupně přitlačujeme a dále pokračujeme „brutální“ masážičkou celého dílka :-). Ždímejte, rolujte, hněťte, mačkejte, otáčejte, promydlujte ze všech stran, představujte si u toho co chcete, hlavně vytrvejte! A vytrvejte tak dlouho, dokud vám pelíšek doslova neztvrdne pod rukama. Tato fáze je velmi fyzicky náročná, neboť pelíšek je veliký. Pokud máte po ruce ochotného muže, poproste o pomoc a přizvěte ho do procesu. Výrobek bude nakonec oproti šabloně výrazně menší. Plsť na omak tuhá a po zmáčknutí nepoddajná.

45) Můžete si pomoci tak, že výrobek hodíte do vany a budete ho několikrát po sobě prolévat střídavě vroucí uvařenou vodou a hned následně studenou. Způsobujete vlně tepelné šoky, které pomáhají procesu plstění. Končíte vlažnou, abyste si neopařili ruce, vyždímáte a jdete opět dělat všechny úkony, které vám pomohou vysrážet a řádně zaplstit vlnu.

46) Pokud cítíte pod rukama, že máte hotovo (většinou ale už ruce moc neucítíte :-), pokud jste pracovali na jeden zátah a poctivě), velmi pečlivě propláchněte pelíšek vodou. Můžete ji opět šokovat střídáním teplot, i když už to budou ty kohoutkové. Pelíšek má být pro zvíře, proto nepoužíváme aviváž.

47) Vysušíme v ručníku a natahujeme a natahujeme, dokud si nevyladíme tvar plsti. I zde se hodí mužská síla. Můj muž doma nebyl, takže jsem měla smůlu, musela jsem vše odpracovat až do konce. Přivolala jsem si sice na pomoc dvanáctiletého syna, ale po pokynu tahej, mi přes veškerou snahu nemohl klást výrazný protiodpor a já s ním vytřela půl bytu, než jsme se smíchem uznali, že takhle to asi nepůjde :-).

48) Nyní vycpeme pelíšek ručníky či prostěradly a započneme se závěrečným zkrášlováním: vyladíme tvar, doladíme tvar otvoru (případně prostřihneme do požadovaného tvaru), holíme vyčuhující chlupy, napařujeme a zažehlujeme (nastaveno na vlnu), případně tlučeme do tvaru dřevěnou paličkou na úplné doladění (hladkou stranou) - fota jsou již z večera, proto omluvte jejich kvalitu.

49) Je za námi mnoho hodin náročné práce. Na obrázku vidíme, jak se pelíšek výrazně zmenšil oproti původní šabloně.

50) Na závěr vycpeme něčím prodyšnějším (např. záclonovinou, vlizelínem, vatelínem apod.), pokud nemáme, tak čímkoli, co nebarví a pěkně nám vyplní tvar. Nezapomeneme na sebe a řádně si ošetříme ruce krémem.

51) Fáze schnutí je různě dlouhá a nesmíme ji podcenit. U nás na topení to šlo rychle a druhý den byl výrobek suchý. Jinak musíme dát vlně čas a prodyšné, pokud možno teplé místo. Výrobek při schnutí otáčíme a případně mu vyměňujeme vlhké vycpávky. Pokud již dobře drží tvar, můžeme výplň vyjmout.

52) Výsledný výrobek po uschnutí krásně drží tvar, v případě, že je správně uplstěn.

53) Pelíšku je také možno lehce měnit tvar a přitom ho pak zase vrátit do původní polohy. Takovýto miskovitý tvar některé kočky také jistě ocení.

54) Náš kocourek si pelíšek  hned zabydlel a bude umístěn na posteli dcery, která nejvíce trpěla zachlupováním povlečení :-)

Následná péče o kočičí pelíšek:

Praní a údržba není o nic náročnější než např. péče o vlněný svetr. Nicméně podrobně se budeme tomuto věnovat v dalším článku v průběhu dubna.

Kde seženete některý zmíněný materiál:

  • Vlna - v klubu plstění najdete na nástěnce celý seznam místních prodejců vlny. Já sama nakupuji nejčastěji u Daniely Linhartové, stabilní kvalita nabídky, krásné barvy vlny, které nepouštějí, a mé přátelství s Danou ze mne učinilo věrného zákazníka. Ale jistě i jiní mají kvalitní zboží. Takže porovnávejte … hledejte…
  • Prefelt - na Fleru má nejširší nabídku Atelier Johanna.
  • Kropítko na vlnu - najdete na Fleru též u Atelier Johanna.
  • Nepps kuličky -všechny, co mám, jsem koupila na jedné akci od B.eňi (též 0negRH).
  • Mirelon - koupíte v nějakém hobby obchodě, marketech typu OBI, domácích potřebách a obchodech s materiálem pro řemeslníky a kutily. V každém větším městě se dá sehnat. Používá se jako izolace, takže ho seženete někdy i v krámech s koberci či PVC.
  • Bublinkovou fólii pořídíte v krámech podobného typu, jako jsou uvedeny u mirelonu.

Ještě jednou raději upozorňuji na možné potíže při plstění, které si určitě projděte před začátkem práce.

Ať se vám dílo podaří, pokud se do něho pustíte, a kéž se vám potíže vyhnou. Určitě se přijďte pochlubit s vaším výtvorem - moc by mě to potěšilo a jistě namotivovalo další kreativce :-)

S pozdravem všem vlněným lidem i těm ostatním…
Dita Šmídová Hejníková – na Fleru i s manželem na profilu Mardit

TIP:
Zvu vás samozřejmě do našeho plstícího klubu, kde s námi můžete ukoulet během roku nějaké plstěné kuličky. Ty budou opět využity na dárky pro postižené děti nebo děti z dětských domovů.
Přidat se můžete i do klubu "Plstění" pro všechny milovníky mokrých umydlených rukou i pro ty s jehlou...