Taky věříte, že v kamenech se ukrývá víc, než je na první pohled vidět? V tom případě si padnete do noty s Lenkou, která tvoří pod značkou Modrý květ. Její šperky se vám budou líbit, i když kameny vnímáte primárně jako krásnou ozdobu. Co víte, ony se třeba časem projeví...

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jmenuji se Lenka. Jsem rodilý Pražák a mám to tu moc ráda, Praha je pro mne velikou inspirací. Miluji stará zákoutí, ze kterých dýchá historie, líbí se mi také vkusně postavené a do staré zástavby padnoucí nové stavby, baví mě to propojování starého s novým.
Mám skvělého muže a úžasného syna, jsem vlastněna kočkou, psem a kocourem – psáno v pořadí, v jakém přicházeli.
Odmala jsem byla poměrně zručná a měla jsem hodně zájmů. Možná že mě ovlivnila babiččina láska k umění, matčina univerzální šikovnost a invence tety, malířky porcelánu. Měla jsem to štěstí, že jsem v životě potkala zajímavého člověka, akademického malíře a grafika Karla Šafáře, a mohla se od něj učit. Chtěla jsem být restaurátorkou, archeoložkou nebo grafičkou, leč byla jsem učitelkou a cestami osudu jsem zatím došla k práci v kanceláři. Všechno, co mě v životě potkalo, mě obohatilo (přinejmenším o zkušenosti) a jsem za to ráda. V podstatě jsem šťastný člověk.
Mám ráda cestování a poznávání nových krajů a z každého koutu si vozím na památku kamení. Každý kámen má v sobě příběh. Kámen jsem jednoho dne spojila s kovem a stal se z toho můj další velký kůň.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Momentálně věnuji i několik hodin denně tvorbě šperků nebo její přípravě. Třeba se jednou budu věnovat tvorbě profesionálně, kdo ví?

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Technice, kterou tvořím šperky a která mě velmi baví, se říká cínování (někdo říká pájení, někdo tiffany technika) a je to technika téměř nová. V zásadě se jedná o zpracování měděných nebo mosazných plechů a drátů, ke kterým se vkládají šperkové kameny, chcete-li minerály, může se kombinovat i se sklem. Kov se modeluje a povrchově upravuje cínem. Spojení kovu a kamene je fascinující kombinace. Tahle technika nabízí široké možnosti zpracování a fantazii se přitom meze nekladou.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
V první řadě se nechám vždy nejprve inspirovat kamenem samotným. Stane se, že mám doma šperkový kámen třeba rok a teprve po tak dlouhém čase z něj vyrobím šperk, na který čekal. Jindy mě zase inspiruje kámen okamžitě. Třeba už při nákupu materiálu, když vezmu kámen do ruky, tak vím, co z něj bude. On si o to prostě řekne sám. Většinou nosím v hlavě představu, jak by měl výsledek vypadat, ale ta představa se může během procesu výroby změnit. Mám taky spoustu nákresů, které si ukládám a které pak realizuji.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Pro mne je důležité být s výsledkem spokojená sama. Pokud mám pochybnosti a nejsem si jistá, tak musím šperk přepracovat, anebo prostě nevznikne. Prvními konzultanty jsou manžel a syn, kteří se úkolu ujímají s humorem sobě vlastním. Pak jsou to mé dobré známé, které ty šperky nosí. Hodně mi pomáhá i zpětná vazba od zákaznic.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Vyjmenovala bych všechny, které mám ráda, ale shrnu to takto. Za dobu mého fungování na Fleru jsem tu potkala hodně zajímavých lidí. Někteří jsou mi lidsky blízcí, jiných si vážím pro jejich profesionalitu a skromnost, s některými filozofujeme, s jinými se smějeme, pak jdeme do virtuálního kina nebo na opravdové kafe, radíme si v nesnázích, svěřujeme se. Mám své oblíbené, jejichž um obdivuji, pak mám ty, u kterých ráda nakupuji… Navzájem o sobě víme a všechny je mám moc ráda!

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Kdyby to měl být jen jeden, možná bych upozornila na tento šperk. Myslím si, že se povedl nejen řemeslně, ale povedlo se mi ho i zajímavě vyfotit. A navíc mám ráda červený jaspis.

Nosíte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Líbí se mi netradiční šperky, pár jsem si jich pro sebe vytvořila a určitě ještě další přibudou. To záleží na tom, kdy potkám nějaký další zajímavý kámen s příběhem.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
V první řadě je to určitě moje rodina. Poměrně dost času trávíme na chatě, kde máme krásnou zahradu, vyprojektovanou synem, o kterou se staráme a kde je nám dobře. Pro kamarády a sousedy tu pořádáme pravidelně nepravidelné promítání v našem mini letním kině. Ráda chodím do divadla, přečtu si zajímavou knížku, pouštím si hudbu podle nálady, mám ráda posezení s přáteli, cestování, taky mám ráda Itálii, nikoliv však ve vztahu.
Do nedávné doby jsem se několik let intenzivně věnovala coursingu a sama též organizovala závody a tréninková setkání a publikovala jsem o tomto sportu odborné články. Coursing je jeden z nejstarších sportů, které provozuje člověk spolu se svým psem. V moderním pojetí znamená coursing běh psů v terénu za umělou návnadou, takový druh terénního dostihu, kterému se věnuji už jen rekreačně. Potřebovala bych mít mnohem víc volného času.

Jak vypadá váš ideální den?
Svítí slunce, ale není příliš teplo, potkávám samé pozitivně naladěné lidi, věci mají řád a spád, dělám to, co mě baví, a všechno se mi daří…

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Letos je pro mne takový rok, kdy mnoho naplánovaných věcí běží jinak, takže bych nejraději neplánovala nic, protože stejně je nakonec všechno tak, jak má být, bez ohledu na to, jak bychom si to přáli. Ale vůbec nic neplánovat, to bohužel zas tak moc nejde… Takže na září plánuji spolu s několika výtvarníky z Fleru společnou výstavu, taky plánuji svou třetí samostatnou výstavu. A co dalšího bude příští týden a příští rok, se teprve uvidí.