Kdo mi podá kopretinu?

Od CORRAL v kategorii Inspiromat | 28.6.2022

Kopretina. Kouzelná ve své jednoduchosti, prostá, čistá a ve své křehkosti nenapodobitelná. Možná se někomu zdá kopretina rostlinou dávné minulosti. Historie se ale zdárně opakuje, a tak je třeba říci: „Přichází doba kopretin…“

Dnešní latinské pojmenování kopretiny zní Leucanthemum, původem z řečtiny, a znamená bílá květina.

Kopretiny se vyskytovaly v travních porostech již ve středověku. V herbářích z 16. století pro ně najdeme lidová jména jako oko, slunéčko, kuří oko, rmenec, svatojánské kvítko, husička nebo velká sedmikráska.

Lena Mytchyk, Unsplash.com

Kopretina je velmi odolná a objevuje se jak v nížinách, tak i na horách, a je rozšířená u nás i po celé Evropě. Jedná se o vytrvalou rostlinu kvetoucí od května do října. Dříve se kopretina používala jako lék proti dávivému kašli a astmatu, ale také při rituálech, obřadech a věštění označovaných jako čarování. Z kopretiny bílé se připravovaly sirupy nebo esence, které se používaly k léčbě katarů.

Bílá barva je symbolem nevinnosti a díky tomu se kopretina dostala také do svatebních kytic. Kytici z kopretin měla na své svatbě s Josefem Abrhámem třeba naše "Popelka" Libuška Šafránková ♥

Niklas Schmidtke, Unsplash.com

Český název kopretina patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem. Vědecké jméno je odvozeno od slov „leukos“ (bílý) a „anthemon“ (květina).

V Česku přirozeně rostou tři druhy, které jsou blízce příbuzné a na první pohled zaměnitelné.

kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum) - je nejrozšířenější, roste na loukách a náspech od nížin až do hor.

kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) - vyskytuje se především v teplejších místech ČR.

kopretina panonská (Leucanthemum margaritae) - je rozšířená v části severozápadních Čech a na jižní a střední Moravě.

Rod Long, Unsplash.com

"Léčivá" kopretina

Ještě jedna kopretina je u nás známá, a to kopretina řimbaba. Ač jménem stejná, s výše zmiňovanými kopretinami má společné jen jméno a podobu. Jinak se jedná o vytrvalou bylinu, která kvete od června do září a listy a lodyha voní po heřmánku.

Kopretina řimbaba pochází původně z jihovýchodní Evropy, Anatolie, západní Asie a Kavkazu. V Čechách a na Moravě roste na zahradách, v parcích, na návsích, kolem zdí a cest. Dlouhodobě se pěstovala v botanických zahradách, u farností a volně v přírodě převládá zplaněná populace v blízkosti lidských sídel.

Kopretina řimbaba, zdroj: PxHere.com

Anglický výraz feverfew pochází z latinského febrifugia, což doslova znamená "snižovač horečky", i když se v této indikaci rostlina nepoužívá. Ačkoliv se první léčebné použití nedochovalo, v prvním století našeho letopočtu je poprvé zdokumentováno použití kopretiny řimbaby jako protizánětlivého prostředku řeckým lékařem Dioscoridem.

V antickém Řecku se rostlina nazývala "Parthemium", jelikož se používala k léčbě dělníků, kteří se podíleli na stavbě Parthenonu během 5. století po Kristu. Řimbaba obecná se ve starších spisech zmiňuje jako "středověký aspirin".

Léčebné zásahy v rámci lidové fytoterapie využívají formu nálevu a zahrnují stavy horečnaté, migrenózní bolesti hlavy, revmatoidní arthritidy, žaludečních bolestí, bolestí zubů, neplodnosti, hmyzího bodnutí, při bolestivé menstruaci a potížích během porodu. Lidové využití kopretiny má dlouhou historii, zvláště mezi evropskými a řeckými bylinkáři. Kopretina bývala vždy používána v léčbě lupénky, alergií, tinitu, astmatu, nauzey a zvracení.

Řimbaba se pěstuje nejen jako léčivka, ale také jako okrasná rostlina, která se vysazuje na okrajích záhonů, a tinktura z květů se používá jako repelent proti hmyzu.

Má mě rád, nemá mě rád?

A jak je to s tím „má mě rád, nemá mě rád“? Pomůže nám zahradnický spisovatel Oskar Smrž (1885-1938), který ve svých Dějinách květin píše: „Známou je bílá kopretina jako orákulum lásky. Má méně lístků a větší než heřmánek nebo chudobička, takže se při otrhávání jich dříve k výsledku dochází. Květ, který Markétka v Goethově Faustu otrhává, tázajíc se kvítků, miluje mne, nemiluje mne, je naší kopretinou.“

Taisiia Shestopal, Unsplash.com

Stěžuju si svému stínu, kdo mi podá kopretinu?

Ano, jedná se o píseň Leontýnky z filmu Ať žijí duchové! z roku 1977. Zde Jenda Dlouhý alias Dlouhý Janek (Jiří Procházka) "zhmotnil" ducha Leontýnky (Dana Vávrová) tím, že jí daroval kopretinu.

Zdroj fotografie: PxHere.com

Kopretiny pro zámeckou paní

Kopretiny si zahrály i v tomto filmu z roku 1988, který byl natočen podle stejnojmenné knihy Stanislava Rudolfa. Film z krásného prostředí hradu Bouzov rozhodně stojí za vidění.

Pár zajímavostí na konec (z knihy Rostliny na každém kroku od Václav Větvička & Jiří Kolbek)

Květomluva:

Tvá krása je jen pýchou, nechci tě.
Každý květ má svůj půvab, ale kdyby mně bylo dáno tisíce květin, vybral bych si kopretinu.
Tvá honosnost a vychloubání tě nekrášlí.

Větev

Kopretina na šatech přivolává lásku.
Kopretinový oddenek pod polštářem navrátí ztraceného milence.
Odtrháváním bílých jazykových květů z úboru kopretiny se věštila budoucnost: „Má mě rád, vřele a zjevně, tajně a věrně, láskou se souží, po mně jen touží, láska již chábne, jiná jím vládne, nemá mě rád.“

Větev

Kopretina bílá, dosud považovaná za typicky českou luční bylinu, se vyskytuje spíše v lesních lemech a na vlhčích skalách, zatímco ona běžná luční bylina je kopretina irkutská.

Větev

Na Fler.cz vykvetlo bílých kvítků kopretin opravdu hodně v nespočetně podobách.

A něco nám říká, že se vám určitě budou líbit. ;)