V květnu nás čeká asi ještě hodně pršení. Bohu díky za to! A když do těch dešťových kapek zasvitne sluníčko, hned je na co se koukat. Na obloze se objeví úkaz, který nikoho z nás nenechá chladným. Kdo by se nepodíval, když se na nebi objeví duha? 

A právě o ní je nová pohádka od Markéty, obohacená o krásné ilustrace Fler tvůrců z klubu Pohádková ilustrace

♥ Duha je prastarým symbolem naděje, proto vám všem u příležitosti dnešní duhové pohádky přejeme, ať ve vašich srdcích zavládne naděje, že současnou situaci zvládneme a něco dobrého pro naše další životy si z ní i odneseme. ♥

 

Jak si duha myslela, že je nejkrásnější na světě

napsala Markéta Jungová

Byla jednou jedna krásná, dlouhá duha. Hrála všemi barvami a jako most se táhla nad obzorem, takže si jí každý hned všimnul. Každý také hned říkal: „Podívej se, jak je ta duha krásná“. „Přímo překrásná,“ odvětil druhý. Všichni ji obdivovali a nemohli se na ni vynadívat. Duze to velmi lichotilo a myslela si, že je nejkrásnější ze všech věcí na světě. To se ví, že byla namyšlená, když ji každý pořád tolik chválil. Duha milovala jarní, slunné dny s lehkým, májovým deštíkem, kdy se mohla pyšně ukazovat nad krajinou. A neměla ráda dny pochmurné a zamračené, kdy vůbec nevysvitlo sluníčko. V takových nevlídných dnech ji totiž nikdo neviděl a nemohl ji obdivovat.

Ilustrace od Nedělní malířka

Jednou proletěl těsně kolem ní vrabčák. Měl tak na spěch, že si jí ani nevšimnul. Duha si to nechtěla nechat líbit. „To se na mě ani nepodíváš? To mi ani neřekneš, jak jsem krásná?“ zeptala se ho vyčítavě. „No, jsi krásná, ale na světě je přece tolik krásných věcí, tak proč bych to měl říkat zrovna tobě?“ ohradil se vrabčák. „No tohle…,“ začala se Duha rozčilovat. „Jakých krásných věcí? Co tím myslíš? Chceš říct, že nejsem nejkrásnější?“ „Jsi krásná, ale nevím, jestli zrovna nejkrásnější. Vždyť se podívej na tu nádheru všude kolem.“ Vrabčák se více s Duhou nezastavoval a odletěl pryč tak rychle, jak přiletěl.

Duha byla zahleděná jen do sebe a o nikoho jiného se nezajímala. Proto ani nevěděla, že na světě může existovat víc krásných věcí. Měla teď hodně o čem přemýšlet. Nakonec se rozhodla, že se zeptá každého, s kým se potká, co považuje na světě za nejkrásnější. A co se dozvěděla?

 

Žabička má ráda rybník,

rybník plný leknínů.

Nejkrásnější jsou ty květy

s rudou barvou rubínů.

Ilustrace od ZuTicha

Ilustrace od Nedělní malířka

Potápník zas směle tvrdí,

že v řece našel půvab všechen.

Škebličky tam bílé perly rodí

a leští je svým vlídným dechem.

 

Známe názor také kosa.

Ten si je tím jist,

že nejhezčí je ranní rosa,

když dopadne na zelený list.

 

Ilustrace od Anomis

To netopýr, když létá za tmy,

rád poslouchá muziku.

Nejkrásnější se mu zdá prý

májový zpěv slavíků.

Ilustrace od Ateliér Míša

Ještěrka je přesvědčená

a jistě se nemýlí,

že na louce jsou nejkrásnější

křehká křídla motýlí.

Ilustrace od marketa.jungova

To už bylo pro Duhu trochu moc. Nikdo nemluvil o ní, ale každému se líbilo něco jiného. Nemohla uvěřit tomu, že by leknín, perla, ranní rosa nebo slavičí zpěv mohl být krásnější než ona. A křehká křídla motýlí ani neznala.

„Co je to motýl?“ ptala se ještěrky. Ještěrka se pobaveně zasmála. „Ty neznáš motýla? Vždyť jich od jara do podzimu na louce tolik létá. Jsou různě barevní a mají blankytná křidélka. Jsou jich tisíce druhů, ale všichni jsou krásní. Ty ses nikdy nedívala, co se děje pod tebou?“

Ilustrace od Jou Jou

Duha se trochu zastyděla, že neví, jak vypadá motýl. „No tak mi ho ukaž,“ naléhala na ještěrku. Ta se rozhlédla kolem sebe, ale zrovna žádný nikde neletěl. Asi na ně bylo ještě brzy. Všimla si jen, že jedno motýlí vajíčko je připevněné na stéblu trávy, a řekla Duze: „Když budeš sledovat toto vajíčko, tak uvidíš, že z něj časem bude nádherný motýl s barevnými křídly. Duha se na vajíčko podívala a myslela si, že si z ní ještěrka dělá legraci. Jak může být z takového malého, nepěkného vajíčka krásný motýl?

Vajíčko ji ale zaujalo. Co když se z něj opravdu něco výjimečného vyklube? Kdykoliv se objevila na obloze, hned se podívala, jestli se s vajíčkem už něco děje. Ale uplynulo hodně dní a nedělo se nic. To mě ještěrka pěkně napálila, říkala si Duha sama pro sebe. Když se ale podívala lépe, viděla, že vajíčko je už trochu popraskané a něco se z něj klube. Duha byla celá napjatá, jak bude motýl vypadat a jestli bude opravdu tak krásný. Z vajíčka se ale vyklubalo něco zeleného a ošklivého. Bylo to úzké a dlouhé, mělo to štětinky, spoustu nožiček a velká kusadla vpředu. Navíc se to podivně svíjelo. „No tohle. To že má být ten krásný motýl?“ smála se na celé nebe. A trochu se jí i ulevilo, když viděla, že motýl není krásnější než ona.

Ilustrace od Ajeejee

Vyhledala ještěrku a pověděla jí, jaký ošklivý motýl se z vajíčka vyklubal. „Vždyť to byla jen housenka. To ještě nebyl motýl. Sleduj housenku a uvidíš, jaký motýl se z ní stane,“ přesvědčovala ještěrka Duhu. „Na to ti tak ještě skočím,“ odvětila Duha. „Jak by se mohl z housenky stát motýl? Stane se snad z tebe žába nebo myš?“ dělala si z ještěrky legraci. „Jen počkej a uvidíš,“ odvětila ještěrka. Duha byla zmatená. Moc ještěrce nevěřila. Ale co dělat celý den na nebi, když ji už přestalo bavit kochat se jen sama sebou? Pozorovala tedy housenku. Ta se pořád plazila na listech, okusovala je a byla větší a větší, až z ní byla ještě ošklivější tlustá housenka. Žádný motýl se z ní nestal.

Až jednou Duha uviděla, že se housenka začíná na listu zvláštně kroutit. Lezlo z ní tenké vlákno, kterým se omotávala, až do něj byla celá zamotaná a nebyla vůbec vidět. Stal se z ní jen bílý, nevzhledný chomáček přichycený na listu. „Tohle že má být ten motýl? Vždyť je to ošklivé. Ještěrko, kde jsi? Podívej se na ten chuchvalec. To je už ten motýl?“ „Ale kdeže,“ odpověděla ještěrka. „To není motýl, to je jen kukla.

Ilustrace od VeronikaArt

Když ji budeš trpělivě sledovat, tak uvidíš, že se z ní brzy vyklube nádherný motýl.“ Jenže Duha už ztratila trpělivost a vůbec se jí nelíbilo, že ji ještěrka pořád tak napíná. Pěkně nahlas jí řekla, že už jí vůbec nevěří a koukat se už nebude, roztáhla se po obloze a byla uražená. Stejně jsem nejkrásnější já a nikdo jiný, pomyslela si a zaposlouchala se, jestli zase neuslyší, jak ji někdo chválí. To se ví, že ji chválili, jak pestré má barvy a jak důstojně se táhne oblohou, jak jí to sluší, když se do ní opírají sluneční paprsky. Duha byla ráda, že se líbí, ale už to nebylo jako dřív. Už si nebyla jistá, že je právě ona nejkrásnější na světě. Také se jí líbily lekníny v rybníce a perly v řece, kapky ranní rosy i májový zpěv slavíků. Jen o motýlech si nemyslela nic hezkého a říkala i ostatním, že motýl vypadá jako zelená kroucenina nebo jako ušmudlaný chuchvalec. A posmívala se mu.

Až jednou uslyšela, jak si o ní zase někdo povídá. Jeden říká druhému: „Podívej, duha. Ta je tak krásně barevná. A jak je dlouhá.“ A druhý povídá prvnímu: „To je snad nejkrásnější věc na světě.“ Duha se spokojeně podívala pod sebe, aby zjistila, kdo o ní tak pěkně mluví. Spatřila dvě malá, poletující stvoření. Nevěděla, kdo jsou, ale byla unešená jejich krásou. Byli tak něžní a nádherně zbarvení. Duha ještě nic půvabnějšího neviděla. Chtěla by je sledovat celý den, ale oni se jí někam ztratili. Hledala je všude kolem a ptala se i ještěrky, jestli je neviděla. „Koho jsem měla vidět?“ nechápala ještěrka. „Takové dvě barevné pápěřičky, co letěly kolem. Nevím, jak se jmenují. Měly sametová křidélka a byly barevné podobně jako já. Ale myslím, že byly krásnější, protože se usmívaly a byly radostné. Nevíš, kdo jsou a kde je najdu?“ Ještěrka se pousmála. „To jsou přeci motýlci a létají všude tam, kde jsou květiny,“ prozradila Duze. „Motýlci?“ podivila se Duha a dlouze se zamyslela.

Od té doby nejraději hned po ránu pozorovala motýlky na louce a těšila se krásou, která ji obklopovala. 

Ilustrace od StoneJane

 ♥ ♥ ♥

Pohádky je konec a pro děti a hravé dospěláky začíná vybarvování pohádkových omalovánek a pátrání po rozdílech na obrázcích inspirovaných pohádkou. Hodně dobré zábavy vám přeje Fler klub Pohádková ilustrace i celý Fler tým.  

Omalovánky pro vás

ZuTicha

 

Najdi 6 rozdílů

Ilustrace od Nedělní malířka

 

Ilustrace od Anomis

 

Ilustrace od MARTINA-ART

 

Jeden motýl se od ostatních liší. Který to je?

Markéta Jungová

 

 

 

 

Úvodní ilustrace od VeronikaArt