Možná vás nadpis trochu zmátl a pomysleli jste si něco o absenci zdravého rozumu, ale pokud vydržíte číst dál, určitě pochopíte! :)
Není drak jako drak. My dnes nebudeme stínat hlavy sedmihlavé sani, ale podíváme se na ty draky, které jsou jedním z typických symbolů podzimu.
Upřímně mi nejvíc z celého článku dala zabrat gramatika, protože i tady platí výše uvedené - není drak jako drak. Zatímco mýtická stvoření jsou draci, létající zařízení pro změnu draky a se skloňováním je to vážně fuška. Ale to jsem odbočila.. :-))
Napadlo vás někdy, proč je tato tradice spojena zrovna s podzimem a kde jsou její kořeny?
Drak je vlastně létající zařízení, které se ve vzduchu dokáže udržet bez vlastního pohonu, pouze vlivem aerodynamických sil.
Čínský drak. Toto bájné zvíře, jakožto zdobný prvek, je v Číně symbolem nebes, deště, mužského principu "jang", císaře a vlastně celé čínské kultury. Jeho motiv prochází dějinami Číny od nejstarších dob až dodnes. Najdeme ho na čínském porcelánu, výšivkách, dřevořezbách, ale i na velkých kamenných i dřevěných skulpturách, zdobících čínské paláce.
Název drak se v evropských civilizacích však ujal i pro nádherná, také v Číně zrozená, létající umělecká dílka.
Před více než dvěma tisíci lety byli draci prvním lidským výtvorem, který se vznesl do vzduchu. Dle legend se tradice zrodila ve starověké Číně mezi mnichy. Ti věřili, že právě drak je jejich duchovním spojením mezi nebem a zemí. Původně se draci vyráběli z lokálně dostupných materiálů, tedy z bambusových hůlek a hedvábí. Ačkoliv tito draci neměli ocas, létali výborně a údajně se dokázali ve vzduchu držet i několik dnů.
Ve staročínské literatuře najdeme o dracích nejeden důkaz. Za všechny si můžeme přečíst v "Zápiscích historika" od S'-ma Čchiena z 2. stol. př. n. l. o bitvě zakladatele dynastie Chan a generála Siang Jü: "Generál Chan Sin nechal zhotovit dřevěného ptáka a na něj posadil Čang Lianga. Ten létal v noci nad obklíčeným vojskem Siang Jüho a zpíval písně z rodného kraje nepřátel. Siang Jü se domníval, že se jeho vojsko vzdalo Chanům a spáchal sebevraždu."
I přes svůj tradiční původ slouží dnes v Číně draci především jako prostředek zábavy. U dětí, ale ani u dospělých svoji čarovnou moc neztratili. Není vzácností vidět o polední přestávce Číňany, jak vyndají z tašky rozloženého draka, rychle jej složí, chvíli drží ve vzduchu, pak ho zase rozloží a vrací se zpět do práce.
Japonská kultura, která si ve své svébytnosti ničím nezadá s čínskou, nám zachovala neméně pestrou škálu draků. Jak co do velikosti, tedy od několika centimetrů do několika metrů čtverečních, tak co do rozmanitosti tvarů, výzdoby i účelu. Je pravda, že se tam draci dostali přes Koreu z Číny.
Nejstarší zmínka o japonských dracích pochází z 10. století z čínsko-japonského slovníku "Wamjó ruidžu šó", sestaveného básníkem Minamotem. Největší rozmach zaznamenali draci v éře Edo v letech 1600-1868. Stejně jako v Číně vykládá šintoistické náboženství draka jako spojení člověka s nebesy a tedy s bohy, nebo také jako oběť bohům. Stejné jsou v podstatě funkce symbolické, jako ochrana před zlými duchy, symboly dobrého zdraví, dlouhého života, dobré úrody atd.
Zajímavý a pro nás tajemný je zvyk z éry Meidži (1868-1912) v prefektuře Mijagi. Celé rodiny tam vycházely na Nový rok s draky nesoucími jejich jména a vypouštěly je vysoko do vzduchu. Potom se přeřízla šňůra a drak se stal obětí místního "kami" (duch, bůh). Tak si lidé pojišťovali štěstí vždy na celý rok.
V Japonsku se dnes draci všeobecně nazývají "dako" s předponou. Dědečkové například vypouštějí s vnoučaty o svátku chlapců a děvčátek draky "engidako" a "jiacudako", kteří mají dětem zajistit dobré zdraví.
Ohlédneme-li se ještě do japonské historie, pak v 11. století, stejně jako v Číně, využívali draky vojensky, ale vůbec nejslavnější dračí legenda je "Ukradení zlatých rybiček". V roce 1712 vzlétl v Nagoji zloděj Kinsuke Kakinoki na draku nad místní palác a ze střechy ukradl zlaté delfíny.
Přeletíme-li po "dračí cestě" o kousek dál, dostaneme se do Malajsie. Tato ostrovní země je pochopitelně závislá na rybolovu a proč by k němu tedy nevyužila draky? S jejich pomocí loví plaché ryby, které děsí sebemenší stín rybářské lodi jednoduše tak, že rybářskou šňůru
uvážou na draka, kterého vypustí daleko od lodi.
Tvarem klasický, u nás po léta stavěný tzv. "malajský drak" vznikl před mnoha sty lety v Indonésii. Draci, nazývaní zde "layang layang", se pouštějí hlavně v době severních monzunů nad rýžovými poli. V současné době je v Indonésii nejpopulárnější drak jménem "Wau Bulan".
Stejně jako v Indonésii vzlétají draci nad rýžová pole i na poloostrově Bali. Je nutné zde poznamenat, že ve všech zemích Asie, Evropy i Ameriky draci původně sloužili praktickému účelu. O Evropě i Americe si řekneme dále, ale jaký účel plní draci nad rýžovými poli? Vlastně totéž, co u nás na polích strašáci, jen účinněji. Na Bali rolníci vypouštějí velké draky ptačího tvaru doplněné jakýmsi lukem s napjatou hedvábnou páskou, která ve větru chvěním vydává bručivý tón. Proč tak komplikovaný strašák? Proti milionovým hejnům vrabců, kteří se slétají na pole a vyzobávají rýžová zrna.
Stejně, jen s menšími regionálními změnami, se dračí kultura šířila Polynésií do Indie a Malé Asie.
Ve srovnání s těmito kulturami přišli draci do západních zemí poměrně pozdě. Role draků v západních kulturách byla navíc velmi vzdálena té v Orientu. V Evropě se stavěli hlavně pro zábavu od 15. do 18. století.
Evoluce draků
V roce 1749 Rus Michail Lomonosov navrhl létající zařízení, pomocí kterého prováděl meteorologická měření nad zemí. Pravděpodobně se jednalo o draka, kterého pasivně unášely vzdušné proudy. Lomonosovův drak měl křídla, pomocí kterých se pohyboval i vznášel.
Významným mezníkem v rozvoji draků byl počátek 19. století, kdy si britský vynálezce George Pollock nechal patentovat kočár tažený draky a Samuel Cody sestrojil řiditelného draka, se kterým lodí přeplul kanál La Manche.
Samuel Cody a jeho draci, zdroj: Draci.net
V době před rozvojem modernějších typů letadel byly draky využívány v meteorologii a dokonce ve vojenství. Svou zlatou éru zažily v druhé polovině devatenáctého století. Před první světovou válkou se je armáda snažila zdokonalit pro výzvědné účely a speciálně upravené draky dokázaly dokonce nést lidskou posádku.
V roce 1893 australský astronom a letecký průkopník Lawrence Hargrave zkonstruoval prvního krabicového draka. Krabicoví draci jsou stabilnější a mají větší nosnost. Sám Hargrave prováděl pokusy s různými velikostmi draka a svazováním několika draků do tandemu pro dosažení větší nosnosti. Sám s nimi také létal.
Lawrence Hargrave a jeho krabicoví draci, Zdroj: Draci.net
Průlomové konstrukční řešení závěsného kluzáku navrhl v roce 1948 a později v rámci projektu NASA zdokonalil americký letecký inženýr Francis Melvin Rogallo společně se svou ženou Gertrude Rogallo.
První pokus o konstrukci a let na závěsném kluzáku se však podle historických pramenů mohl uskutečnit již v 9. století. Závěsné kluzáky se časem zdokonalily natolik, že s nimi lze využívat termické stoupavé proudy a v příhodném počasí uletět desítky až stovky kilometrů.
Druhým moderním drakem je mezinárodně uznávaný "parafoil", totéž, co padákové křídlo používané dnes sportovními parašutisty. Má tu výhodu, že přes poměrně pracnou stavbu je to drak absolutně nerozbitný, bez kostry a dá se "sežmoulat" do batůžku bez obavy o jeho osud. A třeba i po pár letech s ním můžete jít bez problémů létat.
Můžete si myslet, že draci řízení pomocí dvou šňůr, tedy akrobatičtí draci, pochází také ze starých časů z Číny, ale to není pravda. První akrobatický drak nové generace byl vytvořen až kolem roku 1960 pravděpodobně Donem Dunfordem. Na druhou stranu, vznik akrobatických draků je také spojován se slavným Peterem Powellem, který vytvořil kosočtverečného draka, který byl laciný, odolný, jednoduchý na létání a na ovládání používal dvě šňůry.
Drakiády
Díky vzrůstajícímu zájmu o konstruování a létání s draky vznikají po celém světě kluby nadšenců, různí výrobci draků a specializované obchody. Létání s draky je hrou - sportem - uměním. Je zdravé, ekologické, pohodové a bez věkového omezení.
Vlastnoručně vyrobení draci v poslední době začínají být vytlačovány kupovanými, technicky vyspělejšími typy, které jsou do značné míry řiditelné a s nimiž je možné zvládat i složitější akrobatické kousky.
Technické zvládnutí letu a estetické kvality draka jsou dvěma hlavními disciplínami, které se hodnotí v soutěžích, obvykle nazývaných „drakiády“. Ty bývají v mnoha vesnicích i městech každoroční tradicí a na své si přijdou nejen soutěžící, ale i diváci.
Historie draků v Čechách
V českých zemích se podzimní pouštění draků rozšířilo mezi obyčejným lidem až koncem 19. století. Do té doby si tuto kratochvíli mohla dovolit jen šlechta. Papír byl totiž velmi drahým materiálem, který nebyl jen tak k dostání. Děti se tak mohly začít s draky prohánět po poli až po zavedení velkovýroby papíru v továrnách.
A proč tedy na podzim? Pole jsou již zaoraná, odpočívající na další sezónu a po polích se prohánějí děti s draky ve vzduchu. Tuto idylku nám předává ve svých tradičních ilustracích třeba Josef Lada. Tato zábava byla a je naprosto ekologická, přirozená a pro děti v době bez počítačů a televizí podporovala jejich fantazii a představivost při létání s vlastnoručně vyrobeným drakem. Naopak v dnešní době technologických vymožeností může být pouštění draků jeden z důvodů, jak alespoň na chvíli děti na čerstvý vzduch dostat. :-)
Agnieszka Ziomek, Unsplash.com
Jak jsem již předestřela výše, babí léto svádí k pouštění draků a bylo odjakživa podzimní tradicí.
Možná vás proto překvapí, že z hlediska meteorologie prý dává větší smysl a pravděpodobnost vyžití létání na jaře. Vanou totiž příznivější větry a panuje převážně teplé, slunečné počasí. Řekněte sami, půjdete raději pouštět draka v jarní sluneční lázni, než za podzimní plískanice?
Otázkou zůstává, zda se takto dávná tradice dá vůbec změnit.
Typy draků
Čínský drak
Tradiční model se obvykle odvozuje od trubice z bambusových kruhů potažených papírem, nebo má tvar papírového pytle, připevněného na lehkou bambusovou konstrukci.
Plochý drak
Má tvar deltoidu (typický čtyřúhelníkový tvar draka), psaníčka, hvězdy nebo diamantu – jedná se o tradiční české typy draků. Konstrukce většinou sestává ze zkřížených proutků, potažených papírem či plátnem, na které je připevněn ocas s fáborky a je vhodný pro děti.
Akrobatický drak
Různé sofistikované druhy draků, které se ovládají pomocí dvou, tří nebo čtyř šňůr. Ty se dělí na dvě podskupiny: cvičné komorové draky připomínající malé padáky, k jejichž ovládání slouží dvě šňůry, a akrobatické draky delta s rozpětím do 170 centimetrů, jejichž tvar drží tyčky.
Paraglidingový (tažný) drak
Drak podobný paraglidingovému křídlu určený pro takzvaný powerkiting. Tahají se s ním různé dopravní prostředky - v zimě je lze použít k jízdě na snowboardu nebo na lyžích, v letních měsících mohou vléct třeba surfařské prkno. Na trávě nebo na písku se pak nejčastěji využívají speciální tříkolky s velkými kolečky – takzvané buginy, případně speciální travní brusle nebo travní lyže.
Po hladkém povrchu může takový drak táhnout člověka i na in-line bruslích, na zamrzlém rybníku pak není problém se s ním projet na klasických bruslích.
Krabicový drak
Složitější typy draků v nejjednodušší podobě sestávající ze dvou spojených čtyřstěnných papírových komor.
Samozřejmě svou roli mají draci také při vývoji vědy a techniky.
K nebezpečnému pokusu se uchýlil v roce 1752 Benjamin Franklin. Rozhodl se zjistit, zda existuje souvislost mezi elektrickým proudem a bleskem. Vzal papírového draka a připevnil ho ke kovové tyči, potom přivázal konec provázku na klíč a vyšel ven do bouře. Když drak vyletěl do bouřkového mraku, uviděl Franklin jiskry a cítil náraz, jak elektřina z mraku prošla z draka po provázku ke klíči. Dokázal tak, že blesk je vlastně elektřina.
Od draků k letadlům
Papíroví draci jsou samozřejmě i mezičlánkem ve vývoji letadel.
Ruský vynálezce Alexander Fjodorovič Možajskij, konstruktér prvního parou poháněného letadla, prováděl v letech 1873 -1876 pokusy se vzdušnými draky a modely letadla.
S draky schopnými unést člověka experimentovali například bratři Wrightové. Orville a Wilbur Wrightovi byli tvůrci prvního letadla těžšího než vzduch (Wright Flyer). Brzy po prvním letu Wrightové požádali o patent na letadlo, ale až do roku 1908 nelétali, zřejmě v obavě o prozrazení jejich patentu. Původní patent byl zamítnut, později však získali patent na způsob řízení letu křivením konců křídel.
Drak bratří Wrightových, Zdroj: Draci.net
Jejich prvenství v oblasti motorového létání je zpochybňováno. Hlavním soupeřem o prvenství byl amatérský konstruktér Gustave Whitehead, který by podle některých zdrojů měl být prvním člověkem, který uskutečnil let s letounem těžším vzduchu poháněným motorem.
Drak bratří Wrightových, Zdroj: Draci.net
S draky jako mezičlánkem experimentoval při vývoji letadel těžších než vzduch i Alexander Graham Bell, věnoval se tomuto intenzivně v letech 1903-1915.
"Diamantový drak"
Stejně jako mnoho chlapců jeho věku stavěl a létal s draky i William Abner Eddy (1850 - 1909). Když mu bylo patnáct, zkonstruoval šestihranného draka, přivázal lucernu k jeho ocasu a předvedl tak sousedům malý zázrak.
Někdy před rokem 1890 Eddy slyšel o bezocasých kosočtvercových dracích, které byly běžné na ostrově Jáva. V letech 1890-92 pracoval s vývojovou verzí diamantového draka, který by úspěšně létal bez ocasu. U standardního kosočtvercového draka je ke stabilizaci zapotřebí ocas, který je však problematický při řetězení několika draků s cílem dosáhnout vyšších poloh.
V únoru 1891 připojil Eddy k formaci diamantových draků teploměr, zaznamenal data a napsal článek, ve kterém doporučil využití draků k získávání údajů o teplotách a dalších informací pro předpovídání počasí. Eddy také experimentoval s atmosférickou elektřinou, odebíranou z draka drátem.
Dokonce 30. května 1895 pořídil aparátem formátu 9 x 9 cm první letecké fotografie ze západní polokoule!
5. prosince 1896, ve spolupráci s Dr. Williamem H. Mitchellem a Henrym L. Allenem, použil Eddy tři ze svých draků ve výšce tisíc stop, aby otestoval možnost telefonního spojení i místy, kudy telefonní kabely nevedou.
V létě 1897 zveřejnil své zkušenosti s kite leteckým fotografováním v časopise The Century Magazine, už tehdy uvažoval o použití letecké fotografie z draka ve vojenském zpravodajství.
Otevřeně uznával, že kořeny designu diamantového draka nebyly úplně jeho vlastní tvorbou. Proto dlouho váhal a až v roce 1898 podal přihlášku pro patentování, která byla schválena v březnu roku 1900. Drak byl licencován na výrobu jako „Eddy War Kite“ a byl prodáván ozbrojeným silám Spojených států.
Vědecký význam Eddyho draka měl krátké trvání, meteorologové záhy upřednostnili krabicového draka zkonstruovaného Lawrencem Hargravem. Nicméně Eddovy draky příležitostně používali, když byly podmínky příznivé.
Rok po Eddyho smrti, 5. května 1910 v Mount Weather, dosáhl řetěz deseti jeho draků výšky 7 128 metrů a ustanovil tak výškový rekord, který zůstal nepřekonaný několik let.
Diamantový drak Eddy je asi nejznámější tvar draka v moderním západním světě. Drak Eddy si užíval široké distribuce jako dětská hračka až do půlky 20. století.
Vzhůru k výškám!
Rekord dosažený jediným drakem byl ustanoven 28. února 1898 v Miltonu (USA), kdy krabicový drak na ocelovém lanku vystoupal do výšky 3 200 metrů (3 801 metrů nad mořem).
Současný známý rekord drží Německo, a pochází již z roku 1919. V Lindenbergu krabicový drak, podporovaný soustavou osmi dalších draků, spojených celkem 15 km drátu, vystoupal do výšky 9,746 km.
Jen pro srovnání, český rekord je 883 metrů, ale nejedná se o výšku, ale o vzdálenost draka od jeho konstruktéra.
Chcete draka? Postavte si ho!
Při pohledu na fotografie ze zahraničí je jasné, že éra "našeho" klasického draka už je bohužel dávno pryč. Právě toho si ale můžete velmi snadno vyrobit sami doma. Určitě se budete o to víc těšit ven do přírody, abyste vyzkoušeli, jak létá. Na internetu bezesporu seženete mnoho návodů a tipů na to, jak draka sestavit. Nejedná se však o komplikované konstruktérské postupy.
Finální zdobení draka pak otevírá nejvíce prostoru pro kreativitu. Popusťte uzdu fantazii, zajisté se vám podaří vyrobit originální kousek!
Dimitrisvetsikas1969, Pixabay.com
I na Fleru vane drakům příznivý vítr :-)
U Pihulky, Plstěné capáčky z ovčího rouna
Eva Pitrunová, náušnice Drakiáda v paprscích Slunce
Dr. Mráček, dekorace Létající drak
MSGOMA, sada na výrobu Létající draci
Oliva77, kachlík Veselý dráček
Quiet book od mámy, didaktická knížka Dráček létající
Lary, Dráček - dodělej si dle své fantazie
Vjeruš, náušnice Pouštění draků
Rosette, magnet "Co děláš, Maruško, v říjnu?"
Vykrajovátka jinak, vykrajovátko Létající drak
Hankacap, Perník papírový drak
Pouštění draků - sbírka básní Pouštění draků
Studio Recese, obrázek Pouštění draků
Wilde, obal na knihu "Čas pouštění draků"
Tak co, už taky zajásáte: "Je počasí na draka"? ;)
Titulní foto: Pxhere.com
Použité zdroje: http://www.draci.net/
https://www.cathedra.store/
https://litomericky.denik.cz/
https://www.denik.cz/
https://cs.wikipedia.org/
https://www.jogadnes.cz/
https://www.extrastory.cz/
http://artikl.org/
https://nasregion.cz/
https://cesky.radio.cz/
