Čas bobulí ... jeřabiny

Od CORRAL v kategorii Inspiromat | 30.8.2022

Kdo by neznal jeřabiny, zářivé oranžové korálky, které jsou symbolem přicházejícího podzimu. Víte, že jsou nejen krásné, ale také plné vitamínů?

Existují jedlé i nejedlé druhy jeřabin. Jak je rozlišit? Jsou tři způsoby.

První z nich je podle tvaru listu - jedlé jeřabiny mají listy zoubkované do jedné třetiny až poloviny, nejedlé nad polovinu či po celém listu. Spousta jeřábů jsou ale kříženci obou poddruhů, takže výsledek nebývá úplně jednoznačný, proto je tento způsob rozlišování spíše orientační.

Ant Rozetsky, Unsplash.com

Další z možností je prozkoumat "bubáka" plodu - nejedlé jeřabiny mají tvar křížku a ty jedlé hvězdičky.

Pokud si ani po tomto nebudete jisti, prostě zkuste ochutnat. Nejedlé jeřabiny po prvním skousnutí zaručeně vyplivnete, jsou totiž velmi trpké a hořké.

Sázkou na jistotu je jeřabiny před konzumací tepelně upravit nebo usušit. Zničíte tak kyselinu parasorbinovou, která může způsobit nevolnost a zvracení, a jedlé pak budou všechny.

Владимир Васильев, Pexels.com

A jde se léčit...

Potřebujete doplnit domácí bylinnou lékárničku? Pak jsou jeřabiny to pravé! Díky obsahu vitaminu C posilují obranyschopnost, uvolňují dýchací cesty, uleví při bolestivém hrdlu a chrapotu.

Mají také očistný efekt na močové cesty, z ledvin pomáhají odvádět písek a menší kaménky, hodí se při revmatických onemocněních.

Pro obsah tříslovin, silic a hořčinů jsou balzámem při podrážděném zažívání. Podporují produkci žaludečních šťáv i vyplavování žluče, mají lehce projímavý účinek, což oceníte při zácpě, klidní žaludeční neurózy a hodí se i při nechutenství, například při dlouhé a vyčerpávající nemoci. Koupele pomohou uvolnit svaly a zlepšit pohybový aparát.

hansbenn, Pixabay.com

Koktejl vitaminu C, A a vápníku napomáhá rychlejší obnově kožních buněk, předchází tak unavenému vzhledu a zašedlému tónu kůže. Bobulky obsahují také lykopeny výjimečné svým antioxidačním účinkem, bojují s volnými radikály a pomáhají pokožce omezit následky stresu i smogu v ovzduší.

Jeřabiny dokážou zlepšit tok lymfy, mohou tak zbavit tělo otoků, ať už bojujete se zavodněním nebo celulitidou. Díky obsahu rutinu jsou účinné proti rozšířeným žilkám v obličeji, křečovým žilám i hemoroidům.

Jeřabiny můžete využívat po většinu roku - mladé lístky jeřábu na jaře se hodí do čaje při průjmech, kašli a chrapotu. V květnu nastupuje sezona květů, které obsahují látky podobné ženským hormonům, pomáhají tak například při nepravidelné menstruaci, potížích s menopauzou nebo při neplodnosti. Můžete je používat ve formě tinktury nebo si ze sušených květů udělat čaj. Koupele z květu uleví od ekzémů.

Karina Vitvitska, Unsplash.com

Od srpna do listopadu pak nastává čas bobulí. Nevadí ani, když přejdou mrazem, jsou pak sladší a měkčí, budou se vám tedy i lépe zpracovávat. Čerstvé jeřabiny můžete použít na pomazánky, hodí se pro oživení omáček, ale i do dezertů.

Dále z nich připravíte marmelády, kompoty i likéry, lze z nich udělat i svěží čatní, které se hodí k masu i sýrům. Chcete-li mít po ruce elixír pro zdraví, připravte si sirup nebo čaj.

Zvláštní variantou jeřabin je temnoplodec neboli aronie, také zvaná černý jeřáb. Pěstovat ji začal kolem roku 1910 ruský biolog a pěstitel Ivan Mičurin. Stejně jako jeřabiny je aronie bohatým zdrojem antioxidantů.

GoranH, Pixabay.com

Něco málo recepisů...

Nálev z listů - 30 g listů přelijte litrem vroucí vody a nechte 10 minut louhovat.

Jeřabinový sirup - Kilo plodů omyjte, nahrubo rozmixujte, zalijte litrem vody, přidejte kilo cukru a vařte zhruba hodinu. Poté přeceďte přes plátýnko a slijte do předem vyvařených sklenic.

Jeřabinový čaj - Na jeden šálek potřebujete jednu lžičku sušených plodů, které předem rozdrťte. Přelijte vroucí vodou a nechte deset minut louhovat, poté sceďte. Pijte maximálně dva šálky denně.

Koupel z jeřábu - Plody (sušené nebo čerstvé) nechte máčet ve studené vodě. Další den vše přiveďte k varu a nechte patnáct minut louhovat.

Юлия Чалова, Pexels.com

Jeřabinový likér:

Ingredience:

kilogram jeřabin
litr vodky nebo rumu
pomerančová či citronová kůra
hřebíček, celá skořice, vanilka
0,5 l vody
0,5 kg krystalového cukru

Bobulky otrhejte ze stopek, důkladně properte a nechte oschnout. Jeřabiny potom nasypte do vodky nebo rumu a můžete ještě směs dochutit třeba pomerančovou nebo citronovou kůrou, hřebíčkem, celou skořicí či vanilkou. Nádobu dobře uzavřete, postavte k oknu tak, aby se k ní dostaly sluneční paprsky a nechte macerovat nejlépe dva měsíce, během té doby sklenicí občas opatrně promíchejte. Nakonec svařte v půl litru vody půl kilogramu krystalového cukru a nechte zchladnout. Jeřabinový výluh přeceďte přes plátýnko nebo filtrační papír, důkladně promíchejte a nechte ještě pár dní uležet. Potom už hotový likér rozlijte do láhví.

Eva Bronzini, Pexels.com

Pomazánka nebo marmeláda z jeřabin

800 g bobulek jeřabin očešte a nechejte přes noc v mrazáku promrznout. Uvařte jeřabiny s 1/2 l vody doměkka, aby bobule praskly, a poté vše protlačte sítem. Kaši zachytávejte do hrnce a za stálého míchání přiveďte k varu se 750 g želírovacího cukru. Dochuťte šťávou ze 2 pomerančů a plňte do sterilních zavařeninových sklenic. Marmeláda vydrží až jeden rok. Pokud chcete jíst pomazánku samotnou, použijte normální cukr. Skvěle se hodí ke svíčkové, k ochucení zvěřiny i k přípravě nejrůznějších omáček k masu.

Kim Ahlström, Flickr.com

Zajímavosti, pověry, dějiny a mytologie

Plané druhy jeřabin mívají hořké plody, avšak roku 1810 se za napoleonských válek na Moravě objevil nový druh - jeřáb moravský, jehož nasládlé plody obsahují podstatně méně hořčin a kterému se dobře daří i ve vyšších polohách. Císařovna Marie Terezie, jež podporovala pěstování ovocných stromů, doporučovala vysazovat v chladnějších krajích právě jeřáby.

Jeřáb se u Keltů těšil obrovské úctě. Považovali ho za dárce plodnosti a ochránce před zlými silami. Jelikož věřili, že má moc odvrátit zlá kouzla a neštěstí, vysazovali jeřáb na místech, kde se konaly soudy a vyhlašovaly věštby.

Helen, Pexels.com

Staří keltští druidové prý připravovali z kůry jeřábu černou barvu na roucha, která oblékali při obřadech novoluní, zatmění a chmurných rituálech. Dále se ze dřeva jeřábu vyráběly čarodějnické hůlky a kadidlo z listů a bobulí prý otvíralo mysl.

Dřevo je tvrdé, ale ohebné, vyleštěné má krásnou kresbu, hodí se řezbářům, houslařům, kolářům a také na výrobu nábytku. Sloužilo i k tvorbě amuletů.

O svátku čarodějnic se jeřabinové větvičky přivazovaly ke kravským ocasům na ochranu před uřknutím dobytka. A křížek z jeřabinových větviček a věnec svázané červenou stuhou měly ochraňovat dům.

Inner Journey Events, Flickr.com

Staří Germáni jeřáb zasvětili bohovi hromu Donarovi (Tórovi). I jim tento strom poskytoval ochranu před zlými mocnostmi a přinášel štěstí.

Dle prozaické Eddy zachránil Tóra před utonutím v dravé řece jeřáb, jehož se zachytil. Proto se jeřáb norsky řekne thorsjbjögr, "Tórova záchrana". A koza, Thórovo oblíbené zvíře, spásá s obrovským gustem listí jeřábů.

Někde sedláci dodnes připevňují větévky jeřábu nad dveře chlévů, aby ochránili dobytek před nemocemi a zlými silami. Za svou nadpřirozenou sílu prý jeřáb vděčí do jisté míry i jeřabinám, neboť červená barva je obzvlášť účinná při potírání zla. Proto si lidé ze dvou klacků jeřábu spojených červenou nití zhotovovali křížky, které nosili pořád u sebe.

Margaret Jaszowska, Unsplash.com

Z jeřábu se vyráběly máselnice, aby čarodějnice nemohly mařit stloukání másla, a také lodní stožáry, které tak loď chránily před zlými kouzly.

Avšak jiný kraj, jiný mrav: někde jeřáb platil za symbol posměchu a pohrdání. Dívce, která se podle mínění druhých nechovala jak se patří cudně, zasadili před dveře jeřáb. Irové vysazovali jeřáby na hřbitovech, protože věřili, že mrtvým zabrání vstát z hrobu.

Vypadá to, že jeřabiny se dají využívat prakticky po celý rok. Nezapomeňte ale nějaké nechat i ptákům, plody jeřabin jsou pro ně totiž vhodnou potravou v období podzimu a zimy.