Blanka Bernadetta v rozhovoru zmiňuje, že ji na tvoření baví ta rozmanitost a ráda tvoří to, na co má zrovna chuť. To je krásně vidět i v jejím obchůdku. Její nabídka se plynule proměňuje podle ročních období, a protože máme leden, můžete se těšit zejména spoustou hrníčkosvíček z přírodního vosku dozdobených sušenými květy. Ale čeká vás i nádherné macramé nebo křišťálové náramky.

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Tvořit jsem nejdříve začala z čistě praktických důvodů, abych si odpočinula od pracovních záležitostí a kromě hlavy zaměstnala především ruce. Největší změna ale přišla po letní brigádě na levandulové farmě, kde jsem si ke tvoření více „přivoněla“, a to byl první větší impuls začít se mu věnovat naplno.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Z ručních prací u mě vyhrálo drhání / macramé. Tento styl dekorací doslova zbožňuju a rozhodla jsem se pořádat i workshopy, kde toto umění předávám podobným nadšencům dál. Většinu času ale trávím tvořením podle ročních období. V chladných měsících roku jsou to zejména svíčky, vonné vosky a celkově práce s vosky a v teplejších měsících roku vyrážím často do přírody na sběr bylinek a květin, ze kterých tvořím i spoustu domácích přírodních zázraků a také suším na zimu. Květinami zdobím velkou část své tvorby. Nedá se říct, že se nejraději věnuji jen jedinému konkrétnímu, ale naopak mě baví ta rozmanitost a ráda tvořím to, na co mám zrovna chuť. Baví mě, že si můžu vybrat a není to stereotyp. A abych nezapomněla, ráda tvořím vonné oleje o magických nocích, které v roce máme, to je pro mě dokonalá alchymie.

 Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspiraci čerpám nejraději v přírodě, snad ze žádné procházky se nevrátím s prázdnýma rukama a rodí se tam ty nejlepší nápady. Mám neustále nekončící seznam, do kterého pořád něco nového dopisuji. Ke každému nápadu se snažím vyhledat i co nejvíce informací, protože v tomto jsem perfekcionistka. Velmi ráda se kochám v různých macramé fotogaleriích jiných tvůrců a jsem schopná si pustit videonávody jako celovečerní film. Na zakázku tvořím ráda, vždycky je to pro mě nová výzva, protože ráda plním přání. A kolikrát mě tak i sám zákazník navede na cestu něčeho nového anebo dodá odvahu, pokud si nevěřím, že to zvládnu.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Tvořím vesměs doma ve své kuchyňce a ateliéru, proto obě místnosti prošly rekonstrukcí, abych se v nich cítila co nejlépe. Na toulky přírodou, kde si nasbírám vše, co ke tvoření potřebuju, vyrážím od jara do podzimu pravidelně. Tvořím v podstatě každý den a hlavně ráda a s láskou. Před Vánoci je to doslova nekončící maraton. Dělám si všechno sama, včetně komunikace a balení balíčků, a ty dvě ruce jsou určitým limitem.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Tvořit a být v tvoření úspěšná bylo mé přání už od začátku. A toto přání jsem následovala. Takže od prvopočátku jsem to vnímala spíše jako poslání než koníček nebo práci. Studovala jsem psychoterapeutickou fakultu a dlouho jsem si myslela, že mým posláním bude právě tento obor, ale když jsem si konečně otevřela svoji poradnu pro rozvoj osobnosti a ducha, tak jsem velmi brzo pochopila, že to není zcela ono, není to pro mě ta správná cesta, po které bych měla jít. Naopak, když lidé začali pozitivně reagovat na moje výtvory, dostávala jsem rychleji zpětnou vazbu, že to vše má daleko větší smysl. Do svého tvoření vkládám daleko větší hloubku, než se na první pohled může zdát…

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Nebát se výzev, nadšení zkoušet nové věci a na základě získaných zkušeností se posouvat dál a zlepšovat se. Jednoduše je tam od začátku ta chuť. Spoustu informací si vyhledávám, abych měla dostatečný přehled o tom, co tvořím. Do macramé jsem se ze začátku sama nepouštěla, absolvovala jsem nejdříve workshop pro začátečníky, abych si tuto techniku poprvé zkusila pod vedením opravdu někoho zkušeného, a sama to dnes dělám podobně – získané zkušenosti ráda předávám těm, kteří o ně požádají. Naopak v jiném tvoření jsem zase od začátku samouk.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Řekla bych, že celkově právě na mé drhané tvoření, protože já byla celý život přesvědčená, že mám na tyto věci obě ruce levé. Nešlo mi ani háčkování či pletení, na šití nemám dostatečnou trpělivost a zapálení, o jiných druzích ručních prací ani nemluvě. Až teprve drhání. Nejvíce jsem byla pyšná na set doplňků, které jsem drhala pro kamarádku na svatbu její sestry, byla to kabelka (psaníčko), náhrdelník, náušnice a pásek. Bylo to v mých macramé začátcích, což je vlastně teprve rok zpět a tohle byla pro mě větší zakázka a něco zcela nového.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Myslím, že ne. Byl to postupný proces, včetně získávání zákazníků. Nespadlo mi to do klína přes noc, naopak na sobě neustále pracuju, zdokonaluju se, a tak oslovuju více lidí. Jsem nesmírně vděčná za to, že se zákazníci ke mně rádi vracejí a vybírají z mé tvorby často i pravidelně.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Celkově si ráda tvorbu na Fleru prohlížím, a to už spoustu let. Fler jsem objevila už v jeho začátcích a byla jsem nejdříve jen věrnou obdivovatelkou a zákaznicí. K vlastní tvorbě jsem se dostala až daleko později. Nakoupila jsem si tady spoustu krásných věcí od šperků, oblečení, doplňků do interiéru, přes dobroty a hlavně často jsem zde nakupovala dárky k Vánocům pro celou rodinu. Letos jsem nakoupila spoustu dobrot od SingleFood. S některými tvůrci spolupracuji, případně chystáme spolupráci větší, jako například s DJ-V, zamilovala jsem si její látky, které budou dokonalým základem pro mé voskované ubrousky. Také se velmi ráda kochám ve vintage nabídce obchůdku Drobnosti ze staré půdy a Starý časy. Spousta hrníčků na mé hrníčkosvíčky pochází právě od nich.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Velmi ráda chodím do přírody, po kopcích, s partnerem cestujeme po světě a zamilovali jsme si oba motorky. Řidičák vlastním už 8 let. Spojili jsme tak naše dvě vášně v jednu a nadchli jsme se i pro motocestování. Také neustále „vychovávám“ své tři kočičí společnice. A pomalu se přibližuji ke svému vysněnému „domu u jezera“.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Tvořím teprve tři roky a každý rok objevím něco nového. Co nového se naučím, to potom nadále udává směr mému dalšímu tvoření. Je to krok po kroku. Díky těm malým krůčkům jsem pak schopná vytvářet velké věci. Nikam nespěchám, užívám si každou minutu, každý pokrok, vše, co se podaří. Loňský rok byl experimentální, zkoušela jsem spoustu nových věcí a mám jasněji, v čem chci pokračovat a čemu se naopak vyhnout. Připadá mi, jako bych v tvorbě postupně rostla jako dítě, dnes tedy tříleté, takže předpokládám, že za deset let, jako dítě třináctileté budu ještě daleko šikovnější a zkušenější.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Zachovejte klid! Pokud se vám v začátcích nedaří, dopřejte si více času. Možná ho bude potřeba více, než s čím jste počítali, ale i tak je to v pořádku. Já za první rok na Fleru prodala jen jednu věc. Je také ale pravda, že v té době jsem měla jen velmi omezenou nabídku a dnes je to zcela jiná tvorba, o kterou je jiný zájem než právě v začátcích. I když to bylo nejdříve trochu depresivní, přesto jsem se pevně rozhodla, že zrovna toto malé nedorozumění mě určitě neodradí. Úspěch přišel nejdříve jinde, a pak se dostavil i tady. O to víc si pak tady svého Fler obchůdku hledím. Také jste mě někteří mohli poznat osobně na pár Fler jarmarcích, kterých jsem se účastnila, a má tvorba se tak dostala více na světlo. Nepovažuju se zde za extra úspěšného prodejce, ale za takového, který je odměňován skutečně tak, jak si zaslouží.