Z Prahy… do kovárny. Alchifer – umělecký kovář měl vždycky jasno, čím se chce živit, a vyšlo mu to! Atmosféru středověkých skanzenů a řemesel, kterou obdivoval jako malý, si přenesl do života a tvoří nože, nástroje, zbraně, věšáky, madla i sochy. Právě těm by se rád do budoucna i víc věnoval. Pokud by vám byl rozhovor málo – můžete k němu rovnou na kurz! ;)
Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Už od malička nás dědeček s babičkou o prázdninách vodili po kulturních akcích a mně se nejvíc líbila atmosféra středověkých skanzenů, kde probíhaly ukázky řemesel. Z těch mě vždy nejvíc zaujala kovárna. Taky jsem měl rád rytíře s tou jejich výzbrojí, a protože jsem byl manuálně zručný, rozhodl jsem se, že si takovou výzbroj sám vytvořím. Z těchto důvodů jsem se rozhodl jít do Turnova na SUPŠ, obor umělecké kovářství. Tvorba mě moc bavila, a tak jsem po střední šel do Ústí nad Labem na Fakultu umění a designu do ateliéru přírodních materiálů.
Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Nejraději používám klasické kovářské techniky. Líbí se mi duch té práce i odkaz našich předků, kteří to stejným způsobem dělali po tisíciletí. Rovněž rád prostřídám práci s „černou ocelí“ zpracováváním nějakých jiných kovů, jako například nerezové oceli, mědi nebo třeba titanu.
Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte rád na zakázku?
Rád čerpám z přírody. Ta je nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Mám rád i pohádkové světy plné fantastických bytostí. Zakázkovou výrobu také dělám rád. Často se díky ní dostanu k výtvorům, ke kterým bych se jinak nedostal nebo by mě nenapadly. Příkladem je tvorba kranase obrovského v životní velikosti pro jednoho závodního rybáře, to byla paráda!
Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Mám kovárnu v zadní části našeho domu z poloviny 19. století. Tu postupně rekonstruuji z bývalých chlévů. Je to moc krásná architektura s příjemnou atmosférou. Ideální prostředí pro mou tvorbu.
Popište moment, kdy jste si uvědomil, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Ten moment byl u mě hned u přijímacích zkoušek na střední školu. Vždy jsem měl v plánu se tímto řemeslem živit. Další takový moment byl při zakládání živnosti.
Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Na mé tvůrčí cestě mi nejvíc pomohla má žena, která je mi oporou. Pak také odhodlání překonat těžké chvíle a neustoupit.
Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšný a proč?
Nejvíc hrdý jsem na své větší sochy jako např. moje maturitní práce s názvem Drak, socha Kranase, nebo socha Dimorphodona. Jsou to náročné práce, které prověří všechny mé dovednosti, které jsem se celé ty roky učil.
Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělal byste něco jinak?
Myslím, že ne.
Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Mám rád tvorbu z přírodních materiálů, jako je keramika nebo dřevo, a klasickou řemeslnou tvorbu. V poslední době mě nadchla ZV keramika nebo třeba Shara OiPunk Shop se svým poctivým českým oblečením.
Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Moc rád trávím čas v přírodě. Moje žena je ornitoložka, takže rádi pozorujeme a posloucháme ptáky. Ale i jiná zvířata. Máme taky zahradu, takže rád pobývám na sadě, u včel… Mám také rád různé pohybové aktivity od lukostřelby po chození po provaze. V zimě si rádi zahrajeme nějakou deskovou hru.
Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Chtěl bych se pomalu posouvat směrem k těm sochám. Časem bych chtěl udělat nějaké výstavy a podívat se třeba i za hranice naší české kotliny.
Jakou radu byste dal začínajícím prodejcům na Fleru?
Důležité je naučit se dobře hospodařit. Redukovat výdaje, vytvářet si rezervy tak, aby člověk přečkal i těch biblických sedm hubených let. A rozhodně se nevzdávat, když zpočátku prodej nefunguje. Nic není hned a bez práce.
