Hana Benešová: Vytočené nebo modelované kousky vnímám jako malířské plátno

Díky dnešnímu rozhovoru se můžete pokochat keramikou, která je precizně provedená a také vesele barevná. A samozřejmě se více dozvědět o její tvůrkyni, Haně Benešové.

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Na úvod bych se zmínila, jak jsem se ke keramice vlastně dostala… Po studiu na gymnáziu jsem hledala povolání, kterému bych se mohla věnovat. Konkrétní představu jsem neměla, ale toužila jsem hlavně po práci, která by mě bavila a vnitřně uspokojovala.
Protože se v naší rodině pěstovala láska k hudbě a výtvarnému umění, táhlo mě to vždy tímto směrem. Od svých sedmi let jsem na základní umělecké škole hrála 8 let na klavír, na střední škole jsem se zajímala o malířství, architekturu a historii. Ve svém volném čase jsem chodila do kurzů grafiky a keramiky. Když jsem pak po škole náhodou v novinách objevila inzerát na práci v keramické dílně, neváhala jsem. Přátelská a inspirativní atmosféra v dílně mě okamžitě okouzlila, a tak se svět hlíny, glazur, hrnčířských kruhů a pecí stal nedílnou součástí mého života. Od roku 1994 se díky tomu keramice věnuji profesionálně, vlastní autorskou tvorbu dělám přibližně od roku 1999.

Ze kterých materiálů nejraději tvoříte?
U výroby keramiky je materiál víceméně daný, takže to je u mě samozřejmě točířská hlína a různé barevné glazury. Techniky práce s hlínou používám dvě – točení na hrnčířském kruhu a ruční modelování. Dlouho jsem používala pouze techniku modelování, což by se mohlo zdát poněkud omezující, ale i tento způsob má své přednosti. Navíc se některé věci, nebo jejich části, dají vyrobit pouze tímto způsobem.
Opravdové dobrodružství však pro mě začalo točením na hrnčířském kruhu. Najednou jsem mohla dělat mnohem více výrobků a také pracovat na nových designech. Možností jak a co vytočit je strašně moc, stačí jen popustit uzdu své fantazii. Víceméně jediným omezením je fyzická síla, kolik kilo hlíny kdo dokáže na kruhu vycentrovat. Pak už je dokončení do potřebného tvaru jen otázkou času :o)
Práci s hlínou miluji. Je to materiál, který se používá již tisíce let a nepřestává fascinovat ani v současnosti. Při práci na hrnčířském kruhu mě někdy napadne, že se i přes dnešní technické vymoženosti způsob výroby keramiky vlastně příliš nezměnil. Pořád záleží hlavně na šikovnosti rukou a citu pro tento tvárný materiál.
Dekorační vzory narývám do zavadlých polotovarů pomocí zubařské jehličky. Ornamentů mám v současné době okolo třech stovek, různě je rozvíjím, prolínám a průběžně vymýšlím nové. Kromě vylévání vnitřku nádob bílou glazurou nanáším všechny ostatní glazury zásadně štětcem. Obzvláště u bohatě narytých dekorací je to mravenčí práce, ale výsledek za to stojí.
Efektní barevné glazury, které používám, jsou velmi nevyzpytatelné. První pokusy s nimi končily násilným odtrháváním přilepených (steklých) výrobků od plat a nepublikovatelnými komentáři :o)) Za ta léta, co je používám, jsem došla až k takovým zkušenostem, že můžu společně vypalovat jen některé kombinace barev či je umístit pouze na konkrétní místo v peci…
Dekorace je pro mě velmi zásadní. Vytočené nebo modelované kousky vnímám v podstatě jako malířské plátno, na které maluji své ornamenty, mozaiky nebo obrazy. Používám širokou paletu barevných glazur, díky které můžu realizovat v podstatě neomezené množství originálů. Ráda dělám i věci na přání, obzvláště když mi zákazník poskytne prostor pro kreativní provedení.
Na tomto řemesle je krásné to, že je pořád co nového se učit. Možná to tak na první pohled nevypadá, ale má keramika vzniká poměrně složitým způsobem. Například výroba hrnečku se skládá přibližně z patnácti až dvaceti dílčích úkonů a žádný z nich nemůžu vynechat ani nijak zjednodušit. Jejich podrobnější popis by zde asi nebyl pro každého zajímavý, část z nich je navíc zahalená rouškou výrobního tajemství :o)
Co se týká mého přístupu k výrobě užitkové keramiky, za nejdůležitější považuji dvě věci – kvalitu řemeslného zpracování a osobitý rukopis. Jedno bez druhého sice může samostatně docela dobře existovat, mě však zajímá jejich souhra. Keramika je pro mě stále velkou výzvou. Nápadů na nové výrobky i dekorace mám dost, času na jejich realizaci bohužel méně. Nedostala jsem se zatím ani k dokončení svých nových keramických obrazů, které jsem tvořila v průběhu roku, a další čekají ještě na výkresech. Ale všechno má svůj čas a já vás svými novinkami hodlám štědře zásobovat i nadále :o)

Jaké materiály a techniky jsou pro vás naopak záhadou?
Největší záhadou je pro mě výroba hudebních nástrojů. Obdivuji také práci se sklem a kovem, ale vážím si vlastně každé poctivé práce, která je dělaná i srdíčkem.

Jak jste se ocitla na Fleru a jaké tu máte plány?
Fler jsem objevila při brouzdání internetem. Myslím si, že má velký potenciál přitáhnout příznivce originální ruční práce, kteří si zde mohou nakoupit nebo nechat vyrobit rozmanité výrobky. Specializace Fleru na autorské rukodělné výrobky je pro spoustu šikovných lidiček opravdovým požehnáním. Jeho růst je obdivuhodný a přitom si stále udržuje vysokou úroveň. Je příjemné být součástí tohoto tvořivého světa, a proto bych zde ráda pokračovala ve své práci i do budoucna :o)

Co se vám na Fleru nejvíce líbí a co byste vylepšila?
Díky Fleru jsem blíže svým zákazníkům a fanouškům. Komunikace vnitřní poštou probíhá úžasně, schránku mám z důvodu její omezené kapacity permanentně plnou krásných zpráv, které je mi líto mazat. Velmi mě těší a povzbuzují spontánní komentáře, srdíčka, smajlíky, flerboxy… Chtěla bych za ně všem ještě jednou poděkovat!
A co bych vylepšila? Z pohledu zákazníka si myslím, že vše funguje na jedničku s hvězdičkou, jako prodávající bych uvítala snad jen pár zdokonalení v oblasti administrace obchodu.

Co zajímavého jste naposled četla / viděla / objevila na internetu, doporučte.
Protože si keramika žádá stále více mého času, ke čtení knížek se už bohužel moc nedostanu. Ráda se však podívám na dobrý film, ať už v kině nebo doma. Letos mě zaujaly třeba francouzské filmy Coco Chanel (životopisný ze světa módy s A. Tatou v hlavní roli) nebo neuvěřitelně imaginární Galimatyáš (od režiséra Amelie z Montmartru). Na internetu mě ze světa keramiky nadchla tvorba umělců z oblasti Mata Ortiz v Mexiku (www.mataortiz.com).

Jak propagujete svoji tvorbu?
Kromě prezentace zde na Fleru mám i své vlastní webové stránky. „Naživo“ svou keramiku předvádím na prestižních hrnčířských trzích v Berouně a Kunštátě. Mé výrobky můžete najít také v některých kamenných obchodech či galeriích.

Jak si představujete svůj život za deset let?
Pokud budu mít i dalších deset let možnost dělat svou keramiku, myslím, že budu spokojená.

Na co jsme se vás zapomněli zeptat? :)
Tak s touto otázkou si vážně nevím rady :o) Určitě bych ale na závěr chtěla všem tady na Fleru popřát mnoho krásných zážitků a radosti z tvoření. A ať se vám (nejen dílo) daří!