Vítejte u dalšího dílu Dějin umění. Členové klubu Růžový panter zase jednou brouzdali historií a tentokrát se ponořili se do období renesance.

Renesance byla kulturní a společenská epocha trvající od 14. do 16. století, která se vyznačovala snahou o nápravu a obnovu společnosti. Pojem renesance byl poprvé údajně použit italským malířem a životopiscem Giorgio Vasarim v 16. století (francouzsky renaissance = obrození, nový rozkvět). Renesance byla znovuzrozením dávno ztracených antických ideálů. 

Počátky renesance jsou obvykle kladeny do severní Itálie na přelomu 13. a 14. století. Její kolébkou bylo město Florencie.

Díky rozvoji řemeslné výroby (vznik manufaktur) a námořního obchodu vzrůstala od 12. století v mnoha městech střední a severní Itálie prosperita obyvatelstva, zejména pak prosperita měst (Florencie, Janov, Pisa). A právě mezi bohatými měšťany se renesance se začala šířit nejvíce. Společnost hledala nějaký vzor, který ovšem nemohl pocházet ze středověku. Hlavním rysem renesance byl totiž odpor ke svazujícím středověkým zásadám, které církev diktovala.

Autoritou církve otřásly nové vědecké objevy především z oblasti přírodních věd a astronomie. Byla vyvrácena domněnka, že Země je středem vesmíru a byl zaveden heliocentrický systém (Slunce je středem vesmíru a Sluneční soustavy). O poznání vesmíru se v této době zasloužili zejména Mikuláš Koperník, Galileo Galilei a Giordano Bruno.

Další skutečností, která ovlivnila společenské klima, byly zámořské objevy (1492 objevení Ameriky). Důležitý byl také rozvoj knihtisku, který umožnil výrazně rychlejší šíření knih. Literatura se začala rozvíjet v národních jazycích, namísto dosud dominantní latiny.

Pozornost se tak začala pomalu odvracet od boha k člověku, k jeho rozumu a k vědeckému zkoumání. Umění poprvé nebylo těsně spojeno s náboženským životem a přinášelo nové náměty s člověkem jako středem všeho zájmu.

Renesance kladla důraz na poznání, svobodnou vůli člověka i jeho touhu po sebepoznání a všeobecném vzdělání. Mnoho umělců renesance se často věnovalo anatomii, astrologii, filosofii a dalším činnostem (odtud pojem „renesanční člověk“ označující člověka z širokým rozhledem a znalostmi z různých oborů). Během renesance se změnilo i postavení umělce. Ve středověku umělce jako individualitu neznáme. Jsou považováni za řemeslníky a obvykle nepodepisují svá díla (proto jsou dnes označováni dle svých nejvýznamnějších děl, např. Mistr vyšebrodského oltáře). Toto se v renesanci mění. Vznikají životopisy, autoportréty, umělci svá díla podepisují, vystupují z anonymity a někteří dosahují dokonce vysokého společenského postavení a majetku.

Architektura

Architektura se stala oblastí, ve které došlo k nejvýraznějším změnám. Inspiraci nacházeli architekti v antice, v souměrnosti, jednoduchosti a pravidelných proporcích jejích staveb. Hlavní postavou a uživatelem renesanční architektury se stal člověk. Místo monumentálních církevních gotických staveb přinesla renesance výstavbu zámků, paláců a šlechtických sídel.

Stavba už nemá funkci obrannou, ale spíše reprezentativní. Objevují se nové typy staveb - městské paláce a městské i předměstské vily. Vedle kamene se začaly užívat v mnohem větším množství materiály jako mramor a cihly. Hojně se uplatňuje sloupořadí, klenba a kupole a schodiště se stává samostatným architektonickým prvkem. Vzniká nový druh výzdoby fasády zvaný sgrafito. 

Sochařství

Vlivem zachovaných antických soch se sochařství stalo prvním uměním, kde došlo ke změnám směrem k renesančnímu pojetí. Poprvé od antiky se objevují volně stojící sochy. Umělci dokáží úspěšně vyjádřit dramatičnost scény (to ve středověkém umění neznáme) expresivním zobrazením emocí v obličeji, gesty či zřasenou drapérií. Velkou výzvou se pro renesanční sochaře staly jezdecké sochy. Objevují se také busty význačných osobností.

Malířství

Do značné míry se stále udržuje náboženská tematika, velmi často se ovšem stává pouze prostředkem, jak zobrazit i scény z každodenního života. Nově se objevují některé žánry, např. portrét, krajina nebo zátiší a také mytologické motivy převzaté z antického umění.

V malbě se začíná užívat trojrozměrnost a perspektiva. Někteří umělci začali také pracovat v mnohem větší míře s užitím barev pro vyjádření stínu.

Hlasujte pro 5 nejzdařilejších výrobků do 30. 5. 2018