Dokumentární šperk

Na světě se dějí věci… Ovšem od toho máme novináře, aby nás o všem informovali a dění ve světě barvitě popsali. Jenže co když jsou věci, příhody, situace, které nelze hodnotně popsat? Co teď? Prahneme po informacích, po zprávách, chceme vědět, co se kde děje, chceme to VIDĚT…

Nezoufejte, problém byl vyřešen! Na scénu vstupuje DOKUMENTÁRNÍ ŠPERK. Ptáte se, co to je? Že jste o tom nikdy neslyšeli? Nuže vězte: dokumentární šperk zachycuje situace, které nelze popsat, které je prostě třeba vidět. A protože nejlepším vysvětlením je příklad, neváhejte a vstupte do nové

***GALERIE DOKUMENTÁRNÍHO ŠPERKU ***

V nově otevřené Galerii Dokumentárního Šperku budete postupně nacházet díla prezentující opravdu výjimečné a často dosud neuveřejněné případy z celého světa, které svým poselstvím dodaly smysl a formu dokumentárnímu šperku. První vlaštovkou je jedinečný Vesuvio – bílý sýr zrající v lávovém poli a postupně budou přibývat další.

Vesuvio - bílý sýr zrající v lávovém poli

Vesuvio je donedávna neznámá specialita jihoitalských chovatelů koz. Jak jistě víte, aby sýr nabyl svých vynikajících vlastností, je třeba ho nechat uzrát ve specifických podmínkách. Chudí jihoitalští výrobci kozích sýrů neměli nikdy na růžích ustláno. Na vyprahlých pastvinách se sotva uživila jejich skrovná stádečka, města a vesnice na jihu Itálie držela pod krkem svou kostnatou rukou mafie a jako by toho nebylo dost, občas si na nich vybil svůj vztek přírodní živel v podobě sopečných erupcí. Ovšem právě tohoto zdánlivě nejméně užitečného jevu dokázali využít místní zemědělci ve svůj prospěch. Chladnoucí láva se totiž osvědčila jako ideální klimatizované prostředí s předvídatelným průběhem změny teploty. Z mléčného polotovaru uloženého na správnou dobu ve správném místě tak vznikne skutečná pochoutka pro největší labužníky. Navíc ovzduší s vysokým podílem síry slouží jako obrana proti nežádoucím mikroorganismům a zároveň dodává sýrům typickou pikantní příchuť. Výrobcům trvalo mnoho let, než nabyli patřičných zkušeností a než dovedli k dokonalosti správný časový i teplotní průběh zrání sýra. Polotovar se musí často kontrolovat a postupně povytahovat, aby proces vždy probíhal při potřebné teplotě. K dozrávání je potřeba nižších teplot, proto musel být sýr povytahován – k tomuto účelu jsou na závěsu ony zdánlivě bezúčelné zarážky.

Jistě vás napadne – a do čeho ten sýr upevnili? Tu teplotu přece nic nevydrží? A máte pravdu. Původně se používala vlákna velmi odolné rostliny Thermophilia Vesuviana St., která roste právě na svazích Vesuvu. Bohužel v minulém století díky stálému znečišťování životního prostředí a spadu kyselých dešťů tato rostlina téměř vyhynula. Dnes je tak přísně chráněná, že ji nesmí používat dokonce ani výrobci sýrů. A tak se modernizace nevyhnula ani tomuto tak tradičnímu řemeslu a rostlinný materiál byl nahrazen skleněnými vlákny.

Zde vidíte fotografie prvního dokumentárního šperku, který dostal příznačně jméno Vesuvio. Jeho majitelka získá nejen exkluzivní šperk, ale i kus historie, která by bez něho zůstala zapomenuta. Podrobný popis šperku najdete zde.