Bedýnka tato archivační založena byla, by dvoustou dvacátou osmou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Mistrova dávná dojemná vzpomínka na jeho tatínka - tolik příhodná ku dnešnímu smutnému, leč hřejivému vzpomínání na každou chvíli, již nám bylo dopřáno s Mistrem prožít.

Návštěva u dědečka
(dosud nezařazena do žádné sbírky)

A jsem zas u tebe,
náš milý dědečku!

Tak trochu smutno je.
Zvláštní chlad
prokvétá na tvé líci.

Odešli sousedé,
tvoji vrstevníci.

Vlastně z těch zpozdilců
už jsi jen sám.

Pro můj svět dobrácké poenty
poslední městecký veterán.

Života paleta
řeč trochu poplétá.

Přes všechno úsilí
jaro tu rozkvétá,
jiřičky pod krovem
staví svůj chrám.

Zdánlivě jako dřív.

Jenom tvé projevy
zatrácí veselí,
vázne smích,
jako by přihrály tmám.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.