Bedýnka tato archivační založena byla, by devatenáctou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
(Tentokráte na přání: Kokeshi nechává přítelce drahé kus jeden se sakurami spřízněný poslati...;-)

Přijmi mě
ze sbírky Komu zvoní verš

Přijmi mě, květe třešňový,
bílými závoji
a bzukotem včel.

Rád bych ti
naproti v tvé kráse šel.
Po svazích voňavých,
zdobených tajnými
kročeji lásky.

Přijmi mne.
Za mnou jdou zástupy.
Otázky
nás věčných milenců,
jež k tobě volají
alejí snů.

Přijmi mé vidění.
Zahlédni kroužení
hladových racků,
ve stříbru hladiny,
toulavé pěšiny mládí.

Rozezni volání. 
Sborový ptačí zpěv,
který mne dojímá
v bezbřehých koncertech,
od křehkých zahrádek,
luk, až po táhlou polní mez.

Přijmi mne od nebes. 
Drobnými pestíky napověz
důvěrnou sloku mé poezie.
Jistě se rozvije.
Okrajem přežije mráz.

Přijmi mě,
a polib mě, květe třešňový.
Pro vínek májový.
Pro vláhu.
Pro věčné, upřímné jaro v nás.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte. 
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.