Bedýnka tato archivační založena byla, by stou devatenáctou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Ženám
ze sbírky Komu zvoní verš

Kdybyste, ženy, všechny nám zmizely
v kouzelných zahradách
a proměnily se v ovocné stromy,
my v nočních temnotách
bychom se scházeli ze všech stran
a jako světci oddaní
v zástupech bychom stáli
a čekali u vašich bran;
a modlili se
a pili sladkou šťávu z vašich plodů
s vrozenou lačností hravých kojenců
sajících teplé mléko z matčiných prsů;
a s tváří proroků
posvátně bychom klečeli u vašich nohou
a v komnatách nadějí
četli své osudy z vašich očí
a zpívali hymnu věčné kráse.

Ráno bychom se zase vraceli
a stoupali po klikatých stupních
vašich smělých perspektiv pevným krokem
a prozářeni nočním sluncem
hleděli bychom vstříc novým dnům.
Pak s nevinným úsměvem dítěte
a nezkrotnou sílou ocelových obrů
šli bychom klestit cestu
svým tajným ideálům.
A byli bychom rozhodnuti,
ženy, pro vás se rvát
a vám předat kormidla
toulavých svých lodí;
vynést vás do oblak, jež plují
a rodí se v klínu mocných hor,
a tam všem živlům na odpor
vztyčit vítěznou vlajku
na vrcholu nedostupné stěny.

To všechno pro krásu a poezii.

To všechno pro vás, ženy!

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.          
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.