Bedýnka tato archivační založena byla, by čtyřicátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Báseň tato pochází z pásma, jež zahájeno jest básní Plovárna.

Až zase v živém snu
ze sbírky Lyra a femina

Až zase v živém snu
jednou tě potkám
a zazní melodie
"Ticho ťa ľúbim, ticho ti šepkám...",
vzpomeň si, miláčku,
jak mám tě vroucně rád.

Jak v milém souznění
jdem brzy spát,
aby nás obdařil radostný slunečný den.
Oblažil poklidem,
vřelými paprsky babího léta.

Miláčku, líbám tě.
A každá tvá věta
zvoní mi rolničkou,
radostnou voničkou
šťastného setkání.

Přijímáš volání,
co jemně provází naši pouť.

Vedeš mne k přístavu,
kde kotví loď.
Loď tužeb, nadějí,
co pro nás svádějí upřímný boj.

Doznívá siréna, zapíná stroj,
hladinu protíná vlnobití.
Stříbrným obrazem vše se třpytí
krásami volnosti našeho štěstí.

V podvečer vedeš mne po náměstí,
aby nás tajnými výklady
ukryla zase temná noc.

Vášnivě nehynouc,
jak vlídná neklidná maska.
Vyprahlou žádostí horečně praská
v nás věčná láska.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti , pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte. 
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.