Bedýnka tato archivační založena byla, by sedmdesátou pátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Jubilejní chvilku nedělní oslavujeme příhodným kusem blaho přejným a prvně použitou podobenkou tuze neobvyklou!
(Nechť ráčí panstvo hádati: Umí snad Chvalina i na harmoniku hráti?;-)
Báseň tato zahajuje pásmo, jež pokračuje básněmi Tichými kročeji, Zchmuřelý listopad, Vracím se domů a Pochmurný listopade. Pásmo celé jest ku poslechu zde.

Dědečku
z malého pásma veršů věnovaného památce mých rodičů

A máme ji tu, dědečku,
PĚTASEDMDESÁTKU!

Přišla na zahrádku
pokradmu otevřít
podzimní květ.

Radostí, tvou dřinou,
prosvítá Jakubskou olšinou,
z Dolců do Kozmánku,
do Rovin,
od Březku v Kopaninku,
z Šutrovníku na Křivou mez.

Navíc dnes,
vedle zkvetlých koutů,
máš tu rušný štěbet vnoučat
a Petrušku,
pravnukovské mládě.

Jsme tu všichni pohromadě. -
Jdeme blahopřát.

Tys, dědečku, i v smutných dnech
vždycky uměl rozesmát.

Přijmi vděčnou gratulaci.
Městecký hold jí chceme vzdát!

Tak jako ty, dědečku náš,
upřímně máš v srdci nás,
kéž by život plný zdraví
měl tě s námi dlouho rád!

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.

Z dalších kompletních básňových pásem žánrův všelikých můžete si vybrati v aktualisovaném oběžníku seriálovém.