Bedýnka tato archivační založena byla, by sedmdesátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Krajina Dany Sokolové
ze sbírky Omamné portréty

Krajino zádumčivá,
při pohledu věčně živá,
jasnozřivá skutečnosti.

Zahleděná do lyriky,
plná vnitřní symboliky
v pojetí mé tvořivosti.

Jdeš krokem podzimů,
voňavých jar,
předáváš tón i tvar,
plastiku zemského prostoru.

Z mlhavých ranních par
vyvěráš nahoru,
kde září sluneční svit.

Za tebou musím jít.
Chci-li tě zúrodnit
jako můj ženský klín,
jenž vydá světlo, stín,
při lásce počatý
upřímný plod.

V něj duši zaryji! 
Mé štětce namočím
do jarních vod,
a srdcem vyplním bohatý rám.

Vroucně tě miluji, 
má rodná krajino.

Zbožňuji! 
To věrně přísahám.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.