Bedýnka tato archivační založena byla, by stou sedmdesátou čtvrtou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Opět v čase krátkém dovolili jsme si vybrati báseň pouze ku čtení domácímu, neb ku poslechu v přednesu Chvalinově doposud nahrána nebyla. Avšak nám tuze hodilo se kus tento sladký - léta předloňského v královéhradeckém kumbálu Chvalinově objevený - právě ku této chvilce (a kávě) nedělní uvésti. Lahodné deserty domácí již nesou se...

Znám jednu cukrářku
ze sbírky Platí cit žít

Znám jednu cukrářku.
Samé dobroty nám nosí.
Kéž by mi přinesla,
o co srdce prosí.

Znám jednu cukrářku.
Řečí moc nepoví.
Nosí mi na tácku
věneček punčový.

Znám jednu cukrářku.
Má v tvářích dolíčky.
Mile se usměje,
mně hořknou dortíčky.

Znám jednu cukrářku.
Půvabnou lani.
Jste, krásná cukrářko,
slečna, či paní?

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.