Bedýnka tato archivační založena byla, by sedmdesátou osmou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Koncert h moll Antonína Dvořáka
ze sbírky Omamné portréty

Na vás myslím,
Josefino Kounicová!

Všechna moje vřelá slova
jsou uložena
do tónů violoncella.

Při vašem obrazu 
orchestr nasává
hlubokou vůni lip.
Jako včela nabírá
omamný pel.

Jako by žíti chtěl
společnou pohádkou jara.
Krásou mých rodných Čech.

Jako by zde v dálce
mluvil dech mého domova.

Z citu k vám,
pod tíhou olova,
pozvedám vzpomínky.

Myšlenky živé partitury.

Půvabná vaše tvář,
božská svatozář
mírní chmury.

"Kéž duch můj sám" 
je prozřetelnost hudebnosti.

Vám píši, lásko má!

Vroucností volných vět
začínám rozumět
v dávný hlas muziky.

Do tklivé kroniky
ukládám poslední květ!

Co prchá, uniká, pomíjí.

Bohužel, 
nelze vzít zpět.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.