Bedýnka tato archivační založena byla, by stou třicátou devátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Tentokráte dovolili jsme si vybrati báseň pouze ku čtení domácímu, neb ku poslechu v přednesu Chvalinově doposud nahrána nebyla. Avšak hudební jest věru dosti - zajisté tedy až k Vám dolehnou tóny vznešené, jimž bylo mi přáno v posvátném tichu chrámovém kdysi dávno naslouchati...

Profesorka Svatava Šubrtová
ze sbírky Omamné portréty

Zasedla k varhanům.
Vzdala se vlastním snům.

A lodí chrámovou
"bel cantem" zněl její zpěv.

Věřící pozvedli hlavy výš.

Andělé odkryli skrýš.
V kolmých zdech
vzepřeni na křídlech
žehnali vnitřnímu rozechvění.

My, v tichém úžasu
vnořeni do hlasu,
zírali přimraženi.

Varhany dozněly, -
dozvuk i ozvěna!

Ta skladba byla 
"Kostelní árie",
maestro
Alessandro Stradella.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.