Bedýnka tato archivační založena byla, by šedesátou devátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Tentokráte dovolili jsme si opět vybrati báseň pouze ku čtení domácímu, neb ku poslechu v přednesu Chvalinově doposud nahrána nebyla.
Avšak hudební jest báseň tato dosti, neb úchvatné skladbě Mistrově věnována jest. A nám tuze hodilo se ji z pohnutek ryze osobních právě v týden tento uvésti.

Air Johanna Sebastiana Bacha
ze sbírky Omamné portréty

Kvetou šeříky.

Hlas mého violoncella
jako včela bzučí v tmách.

Tajemnou "Air"
hraje
Johann Sebastian Bach.

Hluboko v myšlenkách 
hudba prosvěcí voňavý máj
a plní na okraj kalichy žití.

Mé nitro cítí
upřímný věřícně pevný břeh
v duševních obzorech jasna.

V umění génia kontrapunkt
opřený emocí krásna.

Tón jeví oboje.

Obraznost v akordech,
modravé závoje,
příbuznost magie v snech.

Naslouchám!

Čistotou lyriky 
přichází vzpomínky.

- A voní šeříky.

Hlas mého violoncella
tíží na prstech
jakýsi těžký vzdech.

Báseň tato jest bez nahrávky.

P.S. Ode dne 27. června L.P. 2019 lze u čtení veršův těchto tichých i nadmíru příhodnému podkresu hudebnímu naslouchati, neb na jednom z kotoučův archivních byla zcela neočekávaně právě Bachova Air v dávném provedení Chvalinově objevena a ku jubileu jeho tesknému s povzdechem naším tíživým i šťastným slavnostně představena.

Ku poslechu jest nově skladba tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.