Bedýnka tato archivační založena byla, by osmdesátou šestou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Vítězslav Novák
ze sbírky Omamné portréty

Kam stoupám
člověčí stařeckou pěšinou?!

V mých letech odkvetlých
každý už belhá se vyjetou rovinou,
v horkém dni hledá svůj stín.

Na hlavě s lysinou
deru se kupředu.
Loukami, polemi, obilím,
lesy a stržemi,
z rozvalin do skal a kamenných hor.

V nitru mé haleny
přenáším temný vzdor,
abych tam vykřiknul
na všechny ozvěny
dunivým hřměním.

"Tady si teprve sám sebe cením,
když stojím nezdolán
v nejvyšším vrcholu!"

Vyhlížím oblohu.
Pode mnou do dálky rozlehlou zem.

V hudebním obzoru 
to všechno září mým obrazem.

V duchovním procesu dění.

V rozběhlém zápasu,
v nezkrotném finiši tvůrčího utrpení.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.