Bedýnka tato archivační založena byla, by stou šedesátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
I tentokráte dovolili jsme si vybrati báseň pouze ku čtení domácímu, neb ku poslechu v přednesu Chvalinově doposud nahrána nebyla, a současně i vlastní pravidla porušiti, neb nejedná se o báseň dosud nevydanou, nýbrž v Hradeckých esejích se objevivší. Avšak tuze hodilo se nám ji v závěru času adventního uvésti...
Nechť ráčí se sníh čerstvý na krajinu naši milenou třpytivě snésti, by mohly bělostné Vánoce pohádkové nastati!

Zima
ze sbírky Hradecké eseje

Pan Bílý František
(toho času mistr malířský)
měl černý sen.

Za noci
šel s kýblem ven,
vápnem a štětkami
maloval zem.

Lidé pak chodili,
kolem se divili
té bílé kráse.

A byla zima.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.