Bedýnka tato archivační založena byla, by dvoustou dvacátou pátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Pospolitá mlčenlivá vzpomínka na rozloučení v Kuklenách - na ta dávná, při nichž Mistr hrával na violoncello a o nichž psával verše, a na to nedávné, poslední...
Smuteční zpěv 18
ze sbírky Verše mého žalu
Po tobě
ŽIVOTE
smutná skrýš.
Dopíjíš...!
Prázdná číš.
V poslední
hospůdce
zaplatíš
už víc se
nevrátíš.
Po tobě
ŽIVOTE
smutná skrýš.
PROSTÝ KŘÍŽ -
A POKOJ JIŽ.
Báseň tato jest bez nahrávky.
Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.