Bedýnka tato archivační založena byla, by dvoustou dvacátou pátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Pospolitá mlčenlivá vzpomínka na rozloučení v Kuklenách - na ta dávná, při nichž Mistr hrával na violoncello a o nichž psával verše, a na to nedávné, poslední...

 

Smuteční zpěv 18
ze sbírky Verše mého žalu

Po tobě
ŽIVOTE
smutná skrýš.

Dopíjíš...!
Prázdná číš.

V poslední
hospůdce
zaplatíš

už víc se
nevrátíš.

Po tobě
ŽIVOTE
smutná skrýš.

PROSTÝ KŘÍŽ -
A POKOJ JIŽ.

Báseň tato jest bez nahrávky.

 

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.