Bedýnka tato archivační založena byla, by stou třicátou osmou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Často se slunila
ze sbírky Do oka padla mi

Často se slunila.
Moc se mi líbila.
A byla rozmilá,
prostá a půvabná,
jak polní vlčí mák.

Ohnivě hořela,
vařila jako rak
ve výhni
sluneční koupele.

Domnělé čepele
ronily po těle
žíznivé kapičky potu.

Bělavou nahotu
měnily v barevný
kovový bronz.

Nechtěla krému moc,
prý aby
nezakryl žádný pór
na hebké zjemnělé kůži.

Moc se mi líbila.

Podobná růži,
chutěmi motýla,
vábila sluneční zrak.

Byla tak rozmilá,
zvláštní, až spanilá.

Omamná jak vlčí mák.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.          
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.