Bedýnka tato archivační založena byla, by dvoustou dvacátou devátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
První jarní návštěva Mistrova mileného Hradce, Josefova a Třtěnice, milá setkání, vzpomínky... Vzpomínky i na zimní Kukleny a smuteční síň, v níž Mistr kdysi jiným hrával na violoncello a v níž se před čtvrt rokem s námi rozloučil.

Smuteční zpěv 26
ze sbírky Verše mého žalu

Dozpíván žalozpěv!

Teď už mě živote
klidně nech
spočinout vedle těch
jimž došel dech
kdož našli tichý břeh!

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.   
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.