Bedýnka tato archivační založena byla, by čtyřicátou druhou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala. 
Báseň tato pochází z pásma, jež zahájeno jest básní Plovárna.

Rozbouřený srdce zvon
ze sbírky Lyra a femina

Rozbouřený srdce zvon
vede kroky pod balkon,
zpívá v šeru
"Dobrú noc, má milá, dobrú noc".

A hvězdy na nebi, co mají zvláštní moc,
rozsvěcí lampičky našemu loučení.
Mají svá znamení.

V heslu "Alfa - Fatra - Velká Fatra"
drží pevnou stabilitu.
A ve mně je tolik stesku, tolik citu,
se kterým jsem náhle sám.

V klikaté ulici pomezním průzorem
širácky kloboukem zamávám, -
naposled zahlédnu tvoji tvář.

Ztemnělá alej, 
útěšná pobledlá měsíční zář, -
a potom dunivý vlak.

Zvláštní klam kalí můj zrak,
hrdlo mi stahuje nezměrná tíseň.

To aby nemohla z tupých úst
odeznít píseň, jež byla útěchou.

Železný brněnec půlnoční krajinou
odváží víru mou -
zapadlou voničkou upřímných not -
do tajných znamení, do temna čekání,
do lidských nejistot.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.