Bedýnka tato archivační založena byla, by stou čtyřicátou druhou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Kusem tímto vzpomínkovým počali jsme již v předstihu Helenku oslavovati. (Mistr Chvalina, chopiv se láhve Ontaria, nalévá řádnou míru třtěnickou... Na zdraví!;-)

Spravuješ koberec
ze sbírky Helenčin kruh

Spravuješ koberec.
Koberec pro rodinný kruh.

Venku je jarní vzduch
a voní čistota máje.

V uchu zní tranzistor.
Hraje nám
klasickou sonátu dnů.

Z výbušných plamenů
ostrého jarního slunce.

Prudkého,
které zná popálit.

Trochu ti závidím
tvůj tvůrčí klid.

Vidím tvé ruce,
jak něžně,
pečlivě látají trhliny,
které u tkaniny
rozleptal čas.

Dovednou záplatou
dotváříš z drobných krás
harmonický vjem.

Je to tvá deviza.

V srdci mém
jí vždycky vítězíš.

Nyní jsi téměř již
nad cílem.

Chybí jen barevně
dotáhnout kruh.

V mém díle
básnicky řečeno
"lidský dluh".

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.  
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.