Bedýnka tato archivační založena byla, by padesátou pátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Tentokráte dovolili jsme si opět vybrati báseň pouze ku čtení domácímu, neb ku poslechu v přednesu Chvalinově doposud nahrána nebyla.
Avšak vzpomínka tato na královéhradeckého Mistra Karla Hršela snad ani jinou než oněmělou býti nemůže...

Dům profesora Hršela
ze sbírky Omamné portréty

Zbořili dům,
kde žil pan profesor.

Zvláštní žal, tichý vzdor
trčely z rumiště.

Salóny, portály,
zdobené schodiště
musely ustoupit
pro nový dravý svět.

Moderní hranatý hrdý svět,
který chce umlčet
všechno to původní,
staré a zdobené,
vyvrátit z kořene
dřívější styl.

V moderním mamonu
šlechetnost rodiny,
pohlednost salónu,
navždycky zatratit
dřívější čas.

Zaplašit houslí hlas,
kterým pan profesor
mile a důvěrně
promlouval do tichých stěn.

Nešťastný trudný den. -
Z domu je rumiště,
pro příště silnice.

Moderní ulice
posadí krabice,
rovné a bezduché,
pro davy nahluchlé,
které už otupil
nervózní hluk.

Zbývá pan profesor.

Stařecká panika
housle mu zamyká.

Osudem zakřiknut,
jako by tušil svůj skon,
z rukou už nevydal
jediný tón.

Báseň tato jest bez nahrávky.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.