Bedýnka tato archivační založena byla, by dvacátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.

Tvůj pohled dobrácký
ze sbírky Helenčin kruh

Tvůj pohled dobrácký
z mé trpné legrácky
bere svou půl.

Ochotně prostíráš stůl,
chystáš mi pilulky,
z doktorské nadílky
dohlížíš na režim dne.

Zjevíš se v poledne
v sesterském pláštíku,
rozdělíš nadílku,
potěšíš, poklidíš,
hbitě zas pospícháš,
kam velí povinnost.

Znáš úzkost, mou starost,
znáš všechny detaily, rozmary,
které mne zkřesaly v prach.

Prožíváš se mnou strach,
i víru, co bude dál.

Rád bych už cello hrál.
Trochu se rozkýval.
Nejde to!

Jediné moteto je klid a čas.

Mým hloupým rozumem
nahřívám holý pas
pod oknem na slunci.
Věřím mu, že musí pomoci.

Říkám si:
"Slunce zná vyléčit nemoci
těla i ducha."
- Laciná útěcha.

Mým sluncem přicházíš ty!
Jsi dobra prostředník,
přinášíš dobroty.

Dávkuješ složité léky.
Pícháš mi injekci.
Profesní rutinou,
jak je tvůj zvyk.

Z muchlaných polštářů
vítá tě trosečník.

Malými brýlemi,
jiskřičkou úlevy.

Za všechno dík!

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.