Bedýnka tato archivační založena byla, by padesátou devátou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Verše tyto zařazeny byly, by vzpomínku na Mistra Miloslava Cardu a housličky jeho přinesly.

Mistru houslaři Miloslavu Cardovi
ze sbírky Omamné portréty

Zákony poměrů lubů,
let a čar.

Znám Mistra,
pod jehož rukama se rodí housle.

Zvláštní je,
že mají půvabný,
přímo až ženský tvar.

V maličké dílničce, podobné vagonku,
ožívá posvátný božský žár,
když Mistr housličky hladí,
s nimi se mazlí,
a potom otcovsky vyšlechtí,
ustrojí, nedělně naladí,
aby mu vydaly svobodný vlastní tón. 

Takový je on.
Nezištně má všechny stejně rád.
Sopránky, i témbrem altové
trvalky ze zahrad.

Housličky jsou jeho kytičky. 
Ne zrovna lecjaké.
Dokáží překonat zloby řád,
umějí k radosti
oblažit lidský svět.

Já Mistra zbožňuji. 
A navíc pak musím mu závidět
to krásné poslání.

Při jeho konání
všechno je rozumné,
účelné, pravdivé, prosté.

Proto, lidé, noste
upřímně v úctě to umění.
Oddané, tvořivé,
práci tak šlechetnou a jemnou.

Až jednou v koncertu 
poznáte těch houslí zachvění, 

- Znám Mistra! -

vzpomeňte si se mnou.

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.