Bedýnka tato archivační založena byla, by dvoustou třicátou sedmou Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Tichá vonná vzpomínka vanoucí od rodného stavení Mistrova.
Rodná vesnička
ze sbírky Omamné portréty
Do stráňky vsazených,
prostince stavěných
několik domečků.
Poznávám zdaleka
mou milou vesničku.
Z památných budov
má chudobnou kapličku.
Vidím v ní mládí své.
Sousedy upřímné.
Slyším jak v poledne
z kapličky zvonek zvoní.
Mou malou vesničkou
lípa voní.
Děti se prohání
pod jabloní,
volají babičku.
Báseň tato jest bez nahrávky.
Do bedýnky archivující předchozí Chvalinovu nedělní chvilku poesie lze skulinkou touto nahlédnouti, pro tu následující se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.
