Bedýnka tato archivační založena byla, by historicky první Chvalinovu nedělní chvilku poesie uchovala.
Ukrývá nejen Chvalinovu báseň z neděle té, nýbrž i vybrané vzkazy básnické, jež v odpověď  na ni v Chvalinově obchodu básněmi zanechány byly. Ty sem ku přečtení zařazeny jsou díky laskavému svolení autorův všech citovaných.
Báseň tato pochází z pásma, jež zahájeno jest básní Dědečku.

Tichými kročeji
z malého pásma veršů věnovaného památce mých rodičů

Tichými kročeji
jdu zase alejí
bílých bříz,
abych si oživil něhu míst,
kde štěstí jako list
proklouzlo jarními pozdravy.

Znovu se zahlížím
do tiché dálavy
niterna dojemných vzpomínek.

Ze země pozvedám kamínek,
chladivý talisman,
který by potěšil,
abych tak nebyl sám.

V duši mu děkuji.
Tajně jej ukrývám.

Co dávně miluji,
dojímá.

Příroda ohřívá,
voní tu řeky břeh,
v tichých snech
slunce se oddává motýlím hrám.

Cítím se vyrovnán.

Smír padá alejí
do stínů kolejí,
které tu zarývám,
které tu pohřbívám.

--- Otmar Chvalina

Ku poslechu jest báseň tato v přednesu Chvalinově zde.

Když mi bylo čtrnáct let, měla jsem s maminkou typické hádavé období.
Jednou mě tak naštvala, že jsem sedla a napsala básničku:

Větře, větříčku - kam letíš?

Usušit bělostné prádlo?
Rozvlnit dívkám sukně?
Rozcuchat hřívy koním?
Rozfoukat saze po střechách?
Semena rostlin rozsít po světě?
Rozhoupat koráb na moři?
Pofoukat bolest v srdcích?

- Letím do růžového sadu,
popel tvé matky je tam v skladu.

Moje maminka se tomu tenkrát moc smála.
No a dnes bych prstíčkem hrabala... kdyby to pomohlo.

--- Freesia violet

Dovolím si také jednu vzpomínkovou...

Láká mě
hladí
citlivě svádí, hřeje
odstranil hráz
odfoukl mráz
pavučinkou tonů
lehce z dálky
otvírám obalky slov
a pokouším se... ... odejít

--- aandělkaa

... ve volné chvíli usedám a naslouchám...
krása... ta hudba, ten hlas...

s osvěženou duší vracím se do kuchyňské prozaiky...
odbíhám vařit knedle...
hosti tu budou hnedle...

--- .M.A.

Pro bedýnku archivující následující Chvalinovu nedělní chvilku poesie se do poličky horní natáhnouti račte.
Do sálu, v němž nejčerstvější Chvalinova nedělní chvilka poesie servírována jest a kam jsou do kartotéky všechny záznamy archivační přehledně zařazovány, lze se za pomoci vstupenky této prosmeknouti.