Myslím, že prostě patří do kategorie úžasných objevů. Japoncům by nápad, jak přeměnit hlínu v kov, záviděl i magistr Kelley. Podařilo se jim totiž spojit čistý práškový kov přírodním pojidlem ve vláčnou hlínu, která se po usušení a vyžíhání mění v ryzí stříbro (zlato apod.). Z bílého hliněného střepu držíme po vyžíhání v ruce klenot z ryzího kovu. Zázrak? Zázrak!

Modelovat kov zní neuvěřitelně a také až zrádně snadno. Zlatníci a "klasičtí" šperkaři dlouho nemohli přijít modelovacímu stříbru na jméno. Dodnes se občas setkávám s tím, že pokud je šperk z Art Clay, je to "něco méně", než kdyby byl z klasického Ag. Přitom je to stejné, jako v jakémkoli jiném oboru. Buď ho člověk umí a přináší něco zajímavého, nebo neumí a vytváří jednoduché repliky a nesmysly.

Rouhačsky bych dokonce řekla, že při klasickém zlatnickém řemesle může Art Clay Silver (nebo PMC, tedy Precious Metal Clay) ušetřit spoustu práce. Díky ACS můžeme totiž vynechat fázi modelování voskem.

Z AC stříbra vymodelujeme přímo to, co bychom měli po odlití ve formě, beze stop licích kanálků, rizika bublin a nerovností. Pokud potřebujeme více kusů, můžeme připravit klasickou formu a stříbro pak dál odlévat podle potřeby.

Když si sama pro sebe porovnám práci s ACS a s voskem, s hlínou se mi pracuje lépe, není slepá, nemusím nahřívat, je tvárná stejně jako vosk, dokonce lépe, a stačí mi k tomu jen miska s vodou a štěteček. Můžu pracovat kdekoliv, mám s sebou polovinu nástrojů a výsledný tvar není tak křehký a zranitelný jako vosk.

Je fakt, že forma modelovacího stříbra otevřela cestu k práci se stříbrem i lidem, kteří by se stříbra jako odlévaného kovu nebo plechu neměli šanci nikdy ani dotknout. Bez důkladné průpravy by nemohli udělat funkční šperk. Na kurzech si - díky ACS - práci se stříbrem zkusí i naprostý laik, nedotčený klasickým šperkařským řemeslem - a odejde se zdařilým šperkem. A hlavně s nádherným zážitkem, protože v lidech stále zůstává hluboká úcta ke stříbru jako noblesnímu materiálu.

Základní kurzy práce s ACS nabízí na Fleru hned několik prodejců.

Pokud však chce potom pokračovat dál, je to stejné, jako v jakémkoli jiném uměleckém oboru. Musí se naučit základům práce s materiálem, jeho různými formami a co je nejdůležitější - musí mít nápady, které ho posunou dál. Dál od jednoduchých návrhů v odpoledním kurzu směrem k tvůrčímu procesu, ke skutečné práci s kovem.

Za devatero horami...: Velký, exkluzívní náhrdelník, stříbro 999/1000 kombinované s krystaly křišťálu a dřevem akácie. Nápadný šperk, který jsem vyrobila pro výstavu "Zasaženi středo-věkem" ve Chvalech.

Art Clay Silver  má několik forem.
Pokusím se vám je ve stručnosti představit a ukázat, co se s nimi dá udělat.

 

Art Clay Silver - základní hlína

  • Prodává se ve vakuově balených polštářcích po 7, 10 nebo 20 gramech.
  • Je vláčná a měla by být ihned zpracovatelná.

Po rozbalení máme asi 5 minut na vytvoření potřebného základního tvaru. Zejména v případě prstenů je to klíčová doba, ve které musíme dostat hliněný pásek na zlatnický trn. Neznamená to, že pak už s hlínou nemůžeme pracovat. Jen pak začíná vysychat a musíme ji průběžně vlhčit vodou, stejně, jako kdybychom měli v ruce porcelán nebo keramickou hlínu.

ACS hlína je základním  materiálem pro veškerou práci s modelovacím stříbrem. Je to hlavní pracovní materiál pro pevné a kompaktní šperky. Do této hlíny můžeme usazovat kameny, ať už přímo, nebo do krapen či stříbrné pásky. Jen musí být veškerý materiál ve stříbru 999/1000.

Stříbro existuje i ve formě pomalu schnoucí a pomaleji černající, obě formy jsou už ale na hranici marketingového triku. Pomalu schnoucí hmota je někdy už při vybalení tvrdá tak, že se musí dlouho zpracovávat, aby se s ní vůbec mohlo začít pracovat. Rozdíl ve zpracovatelnosti je tak malý, že nestojí za to platit mnohem vyšší cenu. A pomalu černající stříbro je také trochu "protismysl". Po vypálení hmoty je stříbrný šperk stříbrný a materiál s sebou proto logicky nese i to, že trochu tmavne. Stačí ale pár doteků lešticím hadříkem a zářivý lesk je zpátky. Podle mého názoru je tedy celkem zbytečné si pořizovat stříbro, které černá pomalu, rovněž za výrazně vyšší cenu.

 

Art Clay pasta

  • ... je hlína v tekutější podobě.
  • Je určena k nanášení štětcem, k opravám poškozených nevypálených šperků z ACS (ale funguje to i u hotových a vypálených kusů, jen se na to musí jít trochu jinak) a ohlazení případných nerovností na klasické hlíně.

Pro začínající autory je Art Clay pasta poklad. Příkladem mohou být přírodní materiály, třeba listy. Hmota se nanese štětcem v několika vrstvách a po zaschnutí se vypálí a zůstane naprosto dokonalý otisk původního materiálu, listu. Včetně otisků prstů.

Pasta se dobře uchovává, v dobře uzavřené lahvičce vydrží několik týdnů. Pokud vyschne, zakápneme čistou vodou.

 

Art Clay Syringe

  • Art Clay Syringe je hmota v injekční stříkačce.
  • K ní jsou dodávány čtyři různé hroty s průměry od velmi slabého vlákna až po silnou linku.

Stříkačka je úžasná pro vytváření dutých tvarů. Z korkové hlíny, papier maché nebo z natrhaného toaletního papíru, smíchaného s vodou, si vytvoříme základní tvar, který postupně velmi dokonale překryjeme naneseným motivem stříkačkou. Jednotlivá vlákna ACS by se měla dotýkat, aby se žíháním dobře propojila a slila v pevnou hmotu. Vnitřní obsah vyhoří.

Já sama mám stříkačku moc ráda. Pomáhá mi dělat komůrkový smalt, kdy si s ní vytvořím stěny prostor, kam nanesu po vypálení stříbra smalt. Využívám ji k usazení kamenů, jako lepidlo v konkrétním bodu - třeba pod kámen, jako nástroj na zdobení, na jemné linky, i jako první pomoc tam, kde se mi zdá, že by šperk mohl být křehký a prasknout.

 

AC stříbro existuje i jako papír...

  • ... pro Japonce je to doslova součást národní tradice, kdy jim materiál umožní vytvářet origami.
  • Je to však nejdražší forma materiálu a ne vždy pracuje tak, jak bychom si představovali, v ohybech se hodně láme a praská.

Je poměrně silná a působí hodně mohutně. Zkoušela jsem si třeba poskládat klasický parník jako náušničky a dopadlo to příšerně. Navíc  - papír se musí vypalovat v peci, nedá se jen vyžíhat kahanem. (PMC je o trochu lépe zpracovatelné, ale je ideální na vytváření vlnek, záhybů a měkkých přechodů, na ostré úhly to není to pravé. Navíc je v ČR opravdu těžko k sehnání.)

 

Art Clay Silver a smalt

Jsem původně spíš smaltér, proto byla jedna z prvních věcí, která mě lákala, právě práce se smaltem na stříbru. Svým způsobem předčila moje očekávání. Smalt na modelovacím stříbru je stejně krásný jako na klasickém stříbře 925. Jasný, zářivý, veselý a čistý. Dobře se s ním pracuje i méně zkušeným, protože se chová stále stejně a barvy vycházejí lépe než v katalogu.

Mně u něj ovšem chybí to dobrodružství... Napětí, jak dopadne pálení a jaké budou barvy, co to ve výsledku udělá. Na mědi je smaltérství mnohem větší vzrušení, větší riziko a mnohdy i nečekaná krása...