Výrobky z dílny by Jitka Chmelíková jsou prostě ťuťu ňuňu. Možná je to tím, že často vznikají nejdřív pro Jitčiny děti nebo pro ni samotnou… Výsledek každopádně stojí za to, ať už to jsou krásné látkové hračky pro nejmenší, sponky a čelenky pro malé slečny, kabelky pro velké slečny a nebo bytový textil pro velké paní. Směle nakoukněte, v tomhle hřejivém látkovém království si totiž určitě přijdete na své.

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jak název profilu napovídá, jmenuji se Jitka Chmelíková a žiju v Praze. Z počátku jsem tvořila pod názvem U Píďalky, ale jelikož mi neustále něco říkalo, že to není ono, rozhodla jsem se v letošním roce k velké změně. A nyní šiju pod svým jménem.

Jak jste se dostala k tvoření?
Moje cesta k tvoření je takový typický příklad. Už od mala jsem navlíkala korálky a šila na panenky. Později jsem začala zkoušet šít i na sebe z různých zbytků, které jsem doma našla. Látek jsme měli dost, protože maminka na nás (mě a moje dva sourozence) šila hodně. A tak bylo jasné, že oděvní průmyslovka bude pro mě to pravé. Jelikož nejsem zrovna zdatný výtvarník, vystudovala jsem obor oděvní technik. Po maturitě jsem si ale neuměla představit, že nastoupím do nějaké dílny, kde budu každý den šít to samé a podle někoho. Šití jsem na čas téměř odložila, nastoupila do kanceláře a sem tam si ušila něco na sebe a do bytu. Než se narodila dcera. Pro ni jsem začala šít první didaktické pomůcky. Ty se líbily lektorce znakování pro batolata, která se stala mojí první velkou zákaznicí a já jsem se rozhodla zkusit nabídnout svou práci zde na Fleru. 

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
V současné době jsem stále na rodičovské dovolené, takže se šití mohu věnovat pouze ve volných chvílích, když syn Mikuláš po obědě spí a dcera Andrejka je ve školce, a pak po večerech. Často tvořím i pozdě do noci. Hlavně v období před Vánoci a když chystám zásoby zboží na trhy. 

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Vlastně se nedá říct, že by u mě vyhrála jedna technika. Ráda vymýšlím něco nového a baví mě střídat různé činnosti. Šiju na stroji, v ruce, navlíkám… Tvořím z bavlněných látek, filcu, korálků, gumiček… Vyrábím hračky, dekorace, bytový textil, vlasové doplňky… Prostě si neumím představit dělat každý den to samé. A to mě na vlastní tvorbě baví nejvíc – kreativita a tvůrčí svoboda.

   
   

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Hodně věcí začínám šít z potřeby udělat něco nového a hezkého pro své děti. Dost často jde ale jen o shodu náhod. Třeba šití tašek jsem vůbec neplánovala. Měla jsem doma zbytek látky z podsedáků a chtěla jsem ho nějak využít. Ušila jsem si z něj sadu nákupních tašek pro sebe a dceru. A protože měly v okolí velký úspěch, zařadila jsem je do nabídky a zkouším šít další různé typy a velikosti. Podobně to bylo s baletkami. První vznikla vlastně omylem. Měla to být úplně jednoduchá myška. Udělala jsem ale chybu při výrobě a protože mi bylo líto již odvedené práce a materiálu, dodělala jsem ji pro Andrejku. A tak vznikla první baletka.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Nejdůležitější je pro mě názor mého muže. Za tu dobu, co vedle něho téměř každý večer tvořím, už zná kvalitu mé práce. Takže mi stačí jen jeho pohled a vím, že to není ono. Pravda, někdy mě to trochu štve, ale vždy jdu a výrobek opravím, překreslím návrh atd. Jsem detailista a perfekcionalista, vše tvořím s velkou pečlivostí. Někdy ale nemám svůj den a tak si vážím toho, že je ke mně upřímný. Pak jsou tu samozřejmě děti, které testují a hodnotí především kvalitu šití. A v neposlední řadě je pro mě důležitá zpětná vazba mých zákaznic. To je ta nejlepší motivace do nové práce.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Z toho velkého množství kvalitních a šikovných tvůrců je těžké někoho vybrat. Ráda bych ale zmínila Bestwishes, která dokáže vyladit vaši svatbu kompletní sadou tiskovin dle vašeho přání. Já už sice svatební oznámení nepotřebuji, ale oblíbila jsem si u ní hlavně originální vánoční přáníčka, která mimo jiné také vyrábí. A nedávno jsem objevila ePipí. Dvojice mladých tvůrců, kteří dělají placky, plecháčky, plakáty, podtácky aj. s vlastními originálními a krásnými ilustracemi. Pár jejich kousků už mám doma a určitě nejsou poslední.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Asi žádný takový nemám. Dávám maximum do každé věci, která vzniká pod mýma rukama. Ať je to sponečka, leporelo nebo mantinel… Do všech výrobků dávám i kus sebe.

     

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Kovářova kobyla rozhodně nejsem. Moje výrobky jsou u nás všude. Každý půlrok si šiju nové potahy na polštářky, každý rok nové ozdoby na stromeček, děti mají celý pokojíček na přání a tašky už mám taky asi na všechno. Jediný, kdo u nás v rodině "strádá", je manžel. Asi mu ušiju aspoň trenýrky k Vánocům. 

Čemu se rádi věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Můj volný čas vyplňuje tvoření. Takže vlastně ani žádný nemám. Buď se věnuji dětem, rodině a domácnosti, nebo šiju. Když už ale přece jen nějaký kousíček volného času najdu, ráda si sednu a vychutnám lahodnou, čerstvě namletou kávu nebo horký čaj.

Jak vypadá váš ideální den?
Ideální den je ten, který strávím s dětmi, manželem a pejskem někde venku. Rádi chodíme do přírody, jezdíme na výlety a poznáváme nová místa. Večer si dáme s manželem zmiňovanou dobrou kávu a já se pak pustím do šití. Vždy se ale těším i na takový víkend, kdy zůstanu doma sama a můžu se naplno věnovat jen svojí tvorbě. To pak šiju od rána do večera, ponocuju, občas se zapomenu i najíst a jen a jen tvořím. Užívám si zavalená látkami a tvůrčím nepořádkem. Takových víkendů je ale minimum.

Jaké máte pracovní plány pro příští rok?
Mám v hlavě spousty nápadů, které bych chtěla zrealizovat a pořád jsem se k tomu nedostala. Příští rok mě čeká konec rodičovské dovolené. Mikulášek nastoupí do školky a já věřím, že se budu moct věnovat šití na plný úvazek.