"Fascinující - vzít kus hlíny, která provází každý náš krok, vytvořit konvičku, hrnek nebo třeba šperk. Doobléknout je glazurou, nechat slinout ohněm a pak už jen vychutnávat," píše ve svém profilu A.J.A a my souhlasíme. I proto si o ní můžete přečíst víc v dnešním rozhovoru.

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Užívám si výsostného postavení ve své rodině – jsem doma jediná holka. Jen jednou, docela nakrátko, jsme měly my ženské početní převahu. To bylo v době, kdy jsme se pokoušeli chovat slepice.
Jinak mám ve svém životě obrovské štěstí na lidi kolem sebe – moudré, tolerantní, tvořivé, chápavé...
Moje oblíbená větička zní „Já nejsem líná, ale chudokrevná.“

Jak jste se dostala k tvoření?
Myslím si, že už někdy v prenatálním životě se mi hlavou honily nápady. Později, v klasické „lidušce“, mi naprosto učarovala keramika. Mým plánům jít na keramickou střední se osud vysmál, a tak jsem se k práci s hlínou vrátila, až když se mí synci stali samostatnými a já se stala pánem svého času. Mělo to tak být.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Ne zcela, ale pomalu začíná keramičení převažovat nad mou původní profesí. Zvlášť od té doby, co jsem se seznámila s tzv. dřevopaliči.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Keramika – co dodat – je to moje srdeční záležitost. A od té doby, kdy jsem na vlastní kůži zažila poprvé výpal živým ohněm, je to nasměrování ještě konkrétnější.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Vezmu kus syrové hlíny, uhnětu jí do příjemné konzistence, usadím na kruh a vytočím základ pro další tvoření a tvarování. Nerada plánuji konečný vzhled výrobku, nejlepší kousky vznikají intuitivně – musí se procítit a často si i hlína řekne o to své...
Tak vznikají i mé keramické šperky. Pátrám očima podle momentální nálady po tom nejzajímavějším keramickém komponentu, který vzniká většinou jako vedlejší produkt při točení. Když ho odhalím, probírám se dál svými poklady nasyslenými na cestách světem, v lesích nebo různých obchůdcích. Pak vše doladím barevně i tvarově a nechám rozdělanou práci nějaký čas uležet.
Často se stane, že vše několikrát přeskládám, dokud necítím, že je čas šperk dokončit a vypustit do světa.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Poslouchám názory jiných, ale ovlivňovat se nenechám. Jedu si svou vlastní cestou a hlavně poslední dobou jsem hodně svá...

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
Je to jednoduché – podívejte se do „mých oblíbených“. Noví stále přibývají – a to je dobře. 8-)

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Skoro vždy je to ten poslední, ale privilegium mu většinou nevydrží nijak dlouho. Přece jen ale jeden vyberu, je to konvička, kterou jsem jako jednu z prvních věcí vypálila ve své vlastní dřevopeci – režná.

Nosíte a používáte své výrobky nebo jste kovářova kobyla?
Nosím a používám, ovšem většinou jen do chvíle, než mi kamarádka pochválí šperk, který mám zrovna na sobě, a já ho ráda sundám a věnuji jí ho. Popřípadě návštěva si často odnáší hrnek / misku / talířek rovnou po konzumaci obsahu.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Muž – pes – les, v různém pořadí.

Jak vypadá váš ideální den?
Je to každý den, který končí pohodovým večerem...

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a pro příští rok?
Učit se, zdokonalovat se, prostě se dále posouvat...