28.9. 2011 vyšel 29. díl rozhovorů se členy klubu Zlatý důl. Tento rozhovor byl omylem smazán a protože to byl můj rozhovor a moje zpověď, rozhodla jsem se, že se pokusím o jeho znovuzrození.
S laskavým svolením Pro Elišku zveřejním otázky, které si  pro mě připravila.

Tady je rozhovor s Kecam

1.  Kdo jsi? Co bys nám o sobě chtěla povědět?

Jmenuju se Marcela Plháková. V civilu pracuji jako učitelka matematiky a chemie. Mám skvělou rodinu se kterou žiju v podhůří Jeseníků.

2. Proč jsi zvolila jako jméno profilu KECAM?

Jméno, které používám všeobecně na nettu, vzniklo přesmyčkou mé přezdívky, kterou mám už od malička. Nebyla jsem zrovna nejdrobnější, proto jsem MACEK - KECAM

3. Jak a kdy jsi poprvé objevila flér?

Fler jsem objevila náhodou před třemi lety při hledání nápadu pro vánoční dárky. Okamžitě mě uchvátil. Byl ještě na začátku existence a stal se pro mě relaxací a občas také náhradou kultury. Vnímám ho jako galerii krásných výrobků.
Časem jsem se odhodlala a vložila pár kousků na ukázku a najednou jsem byla pohlcena docela.

4. Které techniky už jsi vyzkoušela? Jsou naopak nějaké techniky, které tě zajímají a chtěla bys je vyzkoušet?

Já jsem takový Ferda mravenec, práce všeho druhu. Odjakživa zkouším všechno možné- zdobila jsem perníky, vyzkoušela suchou vazbu, léta šiju oblečení. Vždycky mě lákaly staré řemeslné techniky- keramika, proutí, drátenictví. Asi před 9 lety jsem poprve vyzkoušela keramiku. Tehdy jsem začala chodit na kurzy a postupně jsem přidala drátování a pedig. Zkusila jsem i jiné techniky, ale všeobecně platí "Ševče drž se svého kopyta". Takže se podle toho trochu řídím. Dělám jen to, co se mi daří.
Naposledy jsem se byla učit síťovat. Smekám před lidmi, kteří tuto techniku ovládají. Nikdy bych nenašla tolik trpělivosti.

A co bych ráda vyzkoušela?? No toho je hodně, ale kde vzít ten čas???

5. Je něco, co tě ke tvé tvorbě inspiruje?

Určitě mě inspiruje moje okolí, venkov, příroda. Také mě fascinují staré věci- koše, drátované nádobí, odrátované hrnce, kované mžíže. Tohle vše bezmezně obdivuji a smekám před řemeslníky, kteří to dokázali (i dnes dokážou). Já se jen pokouším se jim maličko přiblížit. Když něco vyrobím, vždycky si říkám: Jestlipak se bude někomu hodit?

Inspirují mě i zákazníci sami svými přáními. Když dělám konkrétní kousek pro někoho, tak je ta práce víc adrenalinová- jestli se tefím do vkusu, jestli nebude moje pojetí odlišné od představ budoucí majitelky.

6. Co považuješ za svůj největší úspěch? Máš i nějaký velký neúspěch ve své tvorbě?

Já považuju za úspěch fakt, že se někomu líbí moje výrobky. Když se mi nějaký kousek povede a líbí se i jiným, ne jenom mě, tak jsem opravdu spokojená. A také mě těší, že se mnozí zákazníci vracejí. To je pro mě známka úspěšnosti.
O neúspěchu jsem zatí neuvažovala. Myslím, že sem tam se něco nepovede, ale příště se zase daří lépe.

7. Čeho by se měli vyvarovat ti, kdo s tvou technikou začínají,  jaké jsou nejčastější začátečnické chyby?

Tak to nemůžu tak úplně zodpovědně říct. V keramice sama tápu systémem pokus omyl. Měla bych ještě absolvovat nějaké kurzy, ale nějak se mi nedostává času a odhodlání.
Práce s pedigem je pro mě příjemná a tam žádná velká nebezpečí nehrozí. Snad bych úplnému začátečníkovi rozmlouvala práci s proutím. I když vyhlíží stejně, je to naprosto jiná technika.

8. Na kterou fázi tvorby a prodeje se těšíš nejvíc a nejmíň?

Já se těším na celé tvoření. Nejraději mám výrobu košíků, kterám dělám keramické dno. Každé dýnko se snažím udělat trochu jinak. Jsem nervózní u sušení, u pálení. Pak se pustím do pletení, pomalu se vyloupne košík, tácek, podložka…. Když je hotovo a povede se, mám prostě radost.
Na co se netěším? Na focení a úpravu fotek- to je moje noční můra. Pak také na balení a čekání na zprávu, zda balíček dorazil bez pohromy, zda je zákazník spokojen. Když to dobře dopadne, tak mám příjemný pocit, že se mi zase něco povedlo.

9. Co na tvojí tvorbu říká tvoje rodina a přátelé?

Manžel je naštěstí letecký modelář, takže také tvoří. Má tedy pochopení, podporuje mě a povzbuzuje. Dcera je odmalička postižená kreslením, malováním, korálky a dalším tvořením. Jezdí se mnou na kurzy. Má tady též svůj obchůdek. Navzájem si pomáháme a navzájem se inspirujeme. Syn už si zvykl, že se všude válí materiá,l pedig, dráty. Je kritický k výsledkům, ale doufám, že mi také fandí.

Přátelé a příbuzní přijdou omrknout výrobky a rádi si nějkaou drobnost odnesou, takže také pohoda.

10. Kolik času věnuješ své tvorbě a kolik času bys jí chtěla věnovat? A kolik času prosedíš  na fleru?

Pracuju nárazově. Na tvoření potřebuju čas a náladu. Vzhledem k psychicky náročnému povolání učitelky je pro mě tvoření relaxací. Když není nálada, nemá cenu vůbec začínat.
Nemám ráda, když se nakupí hodně práce najednou. Objednávky, přání, to mám dojem, že se nemůžu jednotlivým věcem dostatečně věnovat.

Na fleru trávím hodně času. Občas víc než bych chtěla.

11. Kolik je ti biologicky let a na kolik let se cítíš?

Momentálně jsem pravděpodobné ve druhé polovině svého života. Letos mi bude 47let. Občas se mezi svými školními puberťáky cítím na 15, jindy na 60. Běžně ale na svůj správný věk. Roky moc neřeším, čas stejně nezastavím a každá životní etapa má své radosti a strasti. Jsem se svým věkem spokojená. Pomalu se chystám na roli bybičky, ale mimina si zatím jenom půjčuju.

12. Máš ráda svátky? Chystáš nějakou speciální výzdobu na vánoce?

Na vánoce těším, z trochu jiného důvodu, než je obvyklé. Jsou totiž školní prázdniny a to pro mě znamená oddych. Jinak samozřejmě upřednostňuji klid, pohodu, setkávání s rodinou, přáteli. Děti máme dospělé, takže ta atmosféra je trochu jiná, než dřív.
Výzdobu mívám střízlivou. Hodně sušených rostlin v kombinaci s jehličím všeho druhu, něco keramiky, sláma. Doplňky mívám v červené nebo zlaté barvě. Kdybych to měla shrnout- výzdoba tradiční.

13. Odkud pocházíš? Bydlíš stále na stejném místě nebo jsi i cestovala?

Já žiju celý život na jednom místě. Narodila jsem se tu, chodila do školy, po dokončení studií jsem nastoupila zpátky na svou bývalou základku coby učitelka a jsem tam dodnes. S manželem jsme si postavili domek a žijeme si v klidu a pohodě v pěkném prostředí. Z jedné strany rovina Hané, za vesnicí první kopce Jeseníků. Úžasná příroda, spousta zajímavých míst. Jsme tady spokojeni.

14. Kam jezdíš na dovolenou, upřednostňuješ naše kraje nebo jezdíš raději do ciziny?

My máme s manželem rádi hory. Tedy hory v létě. Nejčastěji navštěvujeme ty slovenské- Tatry, Roháče, Fatru, Slovenský ráj. Z našich jednoznačně vedou Jeseníky. Tady jsme také prožili velkou část letošní dovolené. Čím jsme starší, tím silněji vnímáme nádherné pohledy, flóru, faunu.
Jednou za čas si vybereme zahraniční dovolenou, ale pak se zase vrátíme domů.

15. Kdybys měla zůstat rok sama na opuštěném ostrově, jaké tři věci by sis vzala s sebou?

Na opuštěném ostrově bych se raději neocitla. Když už, tak bych určitě chtěla ostrov poznat, takže dobré boty, pak nějaký nůž, která bych potřebovala na získávání materiálu pro všlijaká tvoření a asi ještě zápalky, protože jsem zimomřivá a v noci je chladno.

16. Co děláš ve svém volném čase. Máš i jiné koníčky než tvorbu pro flér?

Volného času moc nemám. Většinu ho trávím na zahradě, ale tato práce mě baví hlavně na jaře. Přes léto a při podzimních pracech už moc ne.
Miluju sporty. V mládí jsem aktivně sportovala. Dneska mi už z aktivního pohybu zbyla jenom turistika, ale ta mě naplňuje i jinak než fyzicky, takže si nestěžuju. Ráda bych vyzkoušela společenský tanec, ale k tomu potřebuju partnera.
Jinak mám běžné záliby- čtení, film, divadlo jen občas a nejraději balet.

17. Jaký byl tvůj první výrobek na fléru? A jaký je ten poslední? Jaký z nich máš pocit?

Myslím že první výrobek byl Šťastný sloník a z košíků to bylo asi Jablíčko na jablíčka.
Poslední kousek jsem vytvořila jako soutěžní do Velké meziklubové soutěže – Trocha historie… na téma Kniha a písmo. Já mám radost z každého kousku, který udělám. Jestli jsem se vylepšila, tak to nevím. Tak dlouhou dobu tu zase nejsem a některé nápady z dřívější doby jsem ještě na Fleru ani nevyzkoušela. Co má ale asi největší úspěch, jsou kapříci.

18. Jak si představuješ ideální místo k životu?

Pro mě je ideální místo tam, kde je moje rodina. Tam kde vládne pohoda, a tam kde se setkáváme a prožíváme společné chvíle. Momentálně je to místo u nás doma.

19. Jak se vypořádáváš s moderními technologiemi? Jsi jejich zastáncem nebo odpůrcem?

Stále víc si uvědomuju jak se během mého života svět promněnil. Někdy si říkám, že nás to šílené tempo technického pokroku jednou zničí..
Samozřejmě na novinky si člověk rychle zvyká, ale já jsem spíš pomalejší typ a nerada se loučím se zavedenými pomůckami a postupy. Pečlivě si vybírám, které vymoženosti potřebuju a bez kterých se obejdu.

20. Máš nějaké závislosti nebo zlozvyky?

Každý máme chyby. Myslím, že mou závislostí je v poslední době Fler. Snažím se to brouzdání tady omezovat, ale protože čím dál víc pracuju na PC, tak mi to prostě nedá a … jen malinkou chvilku si orazím a nakouknu….
Jinak jsem tak trochu závislá na tvoření. Pořád cosi vymýšlím a zkouším a zapomínám dělat běžné věci, např. uklízet…

Naštěstí. Mám skvělé lidi kolem sebe, fandí mi a berou mě takovou jaká jsem.

Bleskový dotazník:

Čaj nebo káva?
Oboje, ale asi káva.

Maso nebo zelenina?
Rozhodně maso.

Tropy nebo hory?
Hory.

Mobil nebo počítač?
Počítač.

Svíčková nebo vepřoknedlozelo?
Miluju jídlo a tohle je těžké rozhodování- svíčková.

Kůň nebo pes?
Psů se bojím, koní taky.

Muž nebo čokoláda?
Čokoláda, kterou mi donese milovaný muž.

Tak tohle jsem já.  Všem děkuji za nakouknutí.