Jako byste se procházeli v kouzelné skleněné zahradě. Dovnitř vás zlákají blyštivé kapky barvy oceánu, učarují vám čelenky lesklých květů, a jakmile pohlédnete na jemné kytice šípků a jeřabin, nebudete vědět, jestli jste ve snu, nebo v realitě. Skleněný šperk dělá nejen náušnice a náhrdelníky. Sklo tvaruje, ohřívá, barví, hraje si s ním a dává mu finální podobu čehokoli, co se jí zlíbí. Přečtěte si, jak ji sklo zlákalo, přitáhlo… a už nepustilo. :)

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Jmenuji se Veronika Vacová a pod značkou Skleněný šperk tvořím už téměř čtyři roky. Něco tvořím v podstatě od malička, když pár dní něco rukama nevytvořím, cítím se divně.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Když jsem hledala, kam půjdu na střední školu, bylo jasné, že to bude nějaké řemeslo. Vyhrála to nakonec SUPŠ sklářská v Železném brodě. Na Sklandě jsem navštěvovala ateliér bižuterie a šperku, kde jsme pracovali kromě skla i s kovem, textilem, dřevem...
Po maturitě jsem se od skla trochu odklonila, ale po čase mě opět přitáhlo zpátky. Sklo je magický materiál. Baví mě, jak je tvárné a jak za malou chvilku ztuhne, jak při ohřívání mění barvu. Baví mě míchat dohromady různé barvy a potom napjatě čekat, zda to vydrží, nebo praskne...

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Musím říct stokrát omílanou frázi, inspiraci beru hlavně v přírodě. Ať už to jsou tvary a barvy různých květin, podzimní spadané listí nebo cokoliv jiného. To, co se mi líbí, se potom snažím předat dál. Na zakázku tvořím moc ráda, většinou je to radost. Je super, když společnými silami se zákaznicí vznikne funkční výrobek. Často má původně zakázková věc úspěch i v dalších kopiích. 

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Samozřejmě doma, kde mám svůj kout, ale často mi nestačí a roztahuji se do dalších částí domu. Na trhy s dílničkami se potom ráda jezdím čas od času odreagovat.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Když vyrábíte jeden výrobek podesáté, podvacáté, posté... A lidi to stále baví, stále si ho někdo rád koupí. A taky vědomí, že mě stále baví tvořit, zlepšovat se a vše okolo toho.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Jsem moc vděčná Marcele Růžičkové, která mě k práci se sklem přivedla. Nebýt toho, možná by mě sklo přitáhlo tak jako tak, ale třeba v úplně jiné podobě, kdo ví...?

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
To se časem dost proměňuje. Asi vždy na nějakou novinku, kterou jsem vyladila k co největší spokojenosti. Momentálně to jsou skleněné květiny – růže, šípky... Určitě také všechny skleněné čelenky, kde jsem si sama vymyslela techniku obmotávání floristickou páskou a které jsou zákaznicemi velmi oblíbené. Skleněná zvířátka ve formě náušnic a přívěsků tvoří moje kamarádka Marcela Růžičková. Ty v obchůdku také obdivuji. I když to není má práce, dokonalé jsou také.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Určitě ne, nerada se vracím zpátky, pokud nemusím.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Na Fleru toho je tolik krásného, že je opravdu těžko vybírat. Vypíchla bych třeba krámky žabička, Vlastní Vykrajovátko, smu, eiwan, MyosotisRock, Ivana Hrnčiříková, Papillon dětem, MandalaLife… Ale jak říkám, na Fleru je tolik krásných věcí...

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Právě rekonstruujeme domeček, takže času nazbyt moc není. Když je čas, s rodinou jezdíme na výlety po okolí. Nemusíme ani nikam daleko, všude v Česku je spousta krásných míst. Kromě toho se starám o zahrádku, občas maluji nebo tvořím různé drobnosti z jiných materiálů jen tak pro radost.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Doufám, že mi tvoření ze skla bude stále přinášet radost a bude se líbit. Je jedno, jestli to bude za rok, více let, nebo méně.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Nechte se inspirovat, ale nikoho nekopírujte. Pokud máte krásné výrobky a tvoříte s radostí, lidé se k vám časem dostanou.