V minulém týdnu otevřel Fler MAG téma KOVY a vy jste se mohli mrknout na módní kovové montáže, inspirovat se, jak nosit drahé kovy a také jakým povinnostem musíte dostát, chcete-li s nimi pracovat. Dnes budeme v kovovém tématu pokračovat, vrátíme se v něm ovšem k cínu.

V našich předchozích článcích jste se mohli dozvědět něco o cínu jako materiálu na výrobu šperků a také si přečíst rozhovory s některými zdejšími autory cínových šperků. Na ukázkách v článcích jsme vám přitom prezentovali kvalitně odvedenou řemeslnou práci.

Dnes se naopak podíváme na několik základních chyb, které by se na cínových špercích vyskytovat neměly a které bychom jako řemeslníci, ale i jako zákazníci měli mít "v oku".

Cín se nanáší jako vrchní vrstva na jiné kovy, ze kterých je šperk vyroben.

Jak tedy poznat nekvalitní cínový šperk?

Mluvíme-li o cínových špercích, je nutno nejprve vysvětlit, že cín se nanáší jako vrchní vrstva na jiné kovy, ze kterých je šperk vyroben, a to například na různě silný měděný, nerezový či mosazný plech, postříbřený či tvarovaný drát různých průměrů a podobně.

Povrchově se cín upravuje buď jen leštěním a tím vzniká šperk s výslednou barvou stříbrnou, nebo se cín patinuje a dále leští. Patiny mohou mít barvu černou, hnědou nebo měděnou. Záleží pak na míře vyleštění daného odstínu. Finální úprava cínového šperku spočívá v ošetření antioxidantem.

Teorie v praxi

Na konkrétních příkladech se teď pojďme podívat na kvalitně a nekvalitně odvedenou práci.

Správně: šperk bez ostrých výčnělků, provedení kuliček, začištěný kámen.

Chyba: beztvaré kuličky, nezačištěné okraje.

Minerály a ozdoby

Šperkový kámen (název polodrahokam by se již od roku 1955 neměl používat), zajímavé sklo či keramika nebo jiný teplotě odolný materiál často bývají zasazeny do cínových šperků.  Aby se kámen mohl do šperku upevnit, jedna z možností je olepení měděnou páskou, která je poté potažena cínovou vrstvou. Pokud je páska špatně přilepena, má otřepané okraje a není-li okraj pásky zpevněn ještě drátkem, může se stát, že se kámen ze šperku vylomí a snadno vypadne.

U šperkových kamenů, chcete-li minerálů, se mohou vyskytovat prasklinky a dutinky, které jsou jejich přirozenou vlastností. Pokud ovšem  vznikla prasklina pádem kamene na zem anebo příliš vysokou teplotou při pájení, vypadá prasklina jinak a je to vada.

Chyba: prasklina po pádu na zem.                 Správně: přirozená zaleštěná prasklina.

Jestliže jsou modelovány kuličky z cínu jako ozdoba, měly by mít skutečně tvar kuličky. Jsou-li tvaru plackózního či šišatého, můžeme to považovat za chybu, ovšem tato chyba není na překážku užitné hodnoty šperku. (Na druhou stranu někdy i placaté kuličky mohou být vyrobeny pečlivě a záměrně.)

Chyba: otřepená páska, nezpevněná drátkem, kámen pak může vypadnout.

Drátky a plechy

Cínový šperk bývá zdoben drátky. Jsou-li drátky příliš měkké, deformují se při dotyku. Chybou je i použití příliš tenkého a měkkého plechu, protože při manipulaci se šperkem dochází k jeho deformaci (viz úvodní foto článku).

Za estetickou vadu cínového šperku bych označila i to, je-li na něm tolik cínu, že působí až opatlaným dojmem. S viditelnými hroudami cínu, vyrobeno stylem "kam cín ukápl, tam ho nechám..." I zde platí, že méně je někdy více. Šperk je ale nutno vždy posuzovat nejen po řemeslné stránce, ale též z estetického hlediska. Někdy totiž může být silná strukturovaná vrstva výtvarným záměrem autora a vypadá hezky.

Chyby: vlevo - příliš měkký drátek na zdobení, vpravo - probroušený drátek, nezačištěné hrany "opatlané" cínem.

Správně: dostatečně silný drátek na ozdoby, začištěný plech, krásné kuličky.

Konce plechu a hrany mají být dobře ohlazeny z obou stran. Není nutné plech rámovat drátkem, ale jeho hrany nesmí být nikde ostré. To samé platí i o ukončení drátků, které nesmí nikde vyčuhovat a jejich konce musí být zabroušené dohladka.

Na šperku by se neměly nacházet ostré výčnělky.

Chyby: ostré hrany a výčnělky, cín proleštěný až na měď.

Povrchová úprava a komponenty

Při leštění cínových šperků může snadno dojít k probroušení cínu až na původní materiál, například na měď. Tato chyba je chybou estetickou, a pokud to nebyl vyloženě záměr autora, vytvořit vícebarevný šperk, neměl by se takový šperk vůbec do prodeje dostat. Rovněž tak je chybou, chybí-li někde cín na šperku úplně, například ze zadní strany.

Byl-li k výrobě či dozdobení šperku použit průmyslově vyráběný komponent z obecného kovu, je chybou, pokud to není uvedeno v popisu šperku a průmyslový komponent je vydáván za ozdobu modelovanou z cínu. Navíc, jestliže nebyl komponent ani pocínován, brzy se ošoupe a vynikne ještě víc rozdílnost materiálů. Záleží pak jen na vkusu autora a nakupujícího, zda mu průmyslově vyráběný komponent na šperku vadí, či nikoliv.

Ke šperku lze však přidávat i komponenty z cínu přímo odlévané do forem a to naopak působí zajímavě.

Chyba: zadní strana šperku bez cínu.          Průmyslově vyráběné komponenty.

Chyba: komponent prstýnkového kroužku nebyl pocínován a nošením mění barvu, probroušené drátky.

Čtěte a ptejte se

Každý nabízený šperk by rozhodně měl mít:

  • podrobný popis, z jakého materiálu se skládá,
  • neměly by chybět rozměry šperku, případně kamene (jen z fotografie se velikost těžko odhaduje),
  • pokud je součástí šperku minerál, má být uveden jeho název.

Jak s cínovým šperkem zacházet?

  • Cínové šperky jsou určeny ke zdobení majitelky. Nedoporučuji se s nimi sprchovat či v nich spát, zachovají si pak svou krásu.
  • Při přímém styku šperku s parfémem mohou měnit barvu, zvláště ty patinované.
  • Šperky ukládejte na místo, kde se na ně nebude prášit a pokud je to nutné, můžete je jen lehce přeleštit buď vatou určenou k čištění drahých kovů a nebo mikrovláknovou utěrkou.

Zde se zmíním ještě o hodnotě minerálů. Byl-li do šperku použit kámen takzvaně tromlovaný, čili strojově opracovaný kámen do tvaru nepravidelného valounku, jeho cena nebude tak vysoká, jako u kamene, který byl ručně broušen a tvarován. Navíc takový ručně tvarovaný kámen bývá zpracován z kvalitnější suroviny.

Pro lepší znázornění uvádím následující fotografie jaspisu:

Vlevo: tromlovaný jaspis, vpravo: ručně broušený jaspis.

 

Redakční douška závěrem

Není záměrem tohoto článku poukazovat na míru vkusu, se kterou jsou cínové šperky vyráběny, ostatně neexistuje žádné měřítko a co se líbí jednomu, druhému se líbit nemusí. Záměrem ovšem bylo pojmenovat vady, které se na cínových špercích určitě vyskytovat nemají. Vaše postřehy k tématu vítáme.

Některé ilustrační fotografie k článku poskytla Aqua, která si při výrobě "chybových" ukázek uvědomila, jak je těžké vyrobit chybu záměrně - a měla silné tendence po sobě vše neustále opravovat :-) Děkujeme za spolupráci!

Ostatní fotografie pochází z archivu autorky.

Kam se podívat dál?

  • Blog o tom, jak pečovat o cínový šperk a o chybách cínových šperků napsala Veverkal.

 

Úvodní foto: chyba při probroušení na měď, ostré hrany, opatlání cínem, deformace plechu. Archiv autorky.